Článek
Zjednodušujte a přidejte lehkost, to nám kdysi říkal pan Chapman. Samozřejmě šlo spíš o mantru závodních vozů, ale v poslední dekádě většina automobilek přešla na nové platformy s vysokým podílem hliníku a nikoliv kila, ale celé metráky začaly mizet. Dříve neohrabaná auta se stala mrštnější, zhubla a přitom si zachovala nebo ještě navýšila svůj výkon. Svým způsobem zlaté časy a jakýsi vrchol éry spalovacího motoru. Ano, je třeba se s tím jednou provždy smířit. Následující pětiletka jasně ukazuje směrem k hybridům a elektromobilům, protože u konvenčních spalovacích motorů velké automobilky narážejí na neřešitelnou rovnici. Neumí už dál efektivně snižovat emise na úrovně předepsané regulačními orgány.
Downsizing motorů se ukázal jako slepá ulička a podle nejnovějších průzkumů už automobilky nedovedou mezigeneračně snížit hmotnost o víc než 5 až 10%. Radikálnější úspora by znamenala plošné nasazení karbonu, a to si u masových modelů á la Golf, Megane nebo Civic nikdo neumí představit. Automobilky by musely změnit celý proces od základů a hlavně spolknout obrovské úvodní náklady, než by se produkce karbonu dostala na rozumnou cenu. Takže tudy zjevně také ne... Jedinou další alternativou by bylo, možná vás to taky napadlo, vyrábět méně výkonná auta. Prostě by další Octavia RS neměla o pět procent víc koní, ale měla by o deset procent méně. Jen si představte ten poprask a úprk do autobazarů. Automobilky to samozřejmě nedovolí, stejně jako na finančních trzích se nic jiného než neustálý růst nepřipouští.
A tak jsme ve smrtící spirále, která se musí jednoho dne zastavit. Než se tak stane, všichni doufají, že stihnou přeskočit na tu další, elektrickou. A my? My jsme jen pasažéři, kteří to celé tak trochu bezmocně sledují. Nechceme vyvolávat paranoiu, to ani v nejmenším, ale fakt, že při nákupech aut čím dál tím častěji myslíme především na youngtimery, asi hovoří za vše.