TOP 5: Auta, která v roce 2017 dostanete na veteránské SPZ

Každý rok se dostávají další a další automobilové klenoty na seznam potencionálních veteránů. Jenže než na ně dojde řada, mnohdy se na ně zapomene. Takže jsem zkusil prolistovat archivy a vytáhnout tu nejlepší pětku aut, ze kterých se od příštího roku stanou legální veterány.

Ano, začneme zhurta, a to autem, které si většina z nás nemůže dovolit. Ale lepší auto z roku 1987 prostě neexistuje. A víte proč? Protože podle mě neexistuje vůbec žádné lepší auto na celém světě. Ferrari F40 je prostě kult. I když nebudete souhlasit, musíte uznat, že mít jeden z 1311 kousků doma by bylo úžasné. Auto, které posvětil samotný Enzo na smrtelné posteli, s karbonovým oblekem od Pininfariny a oturbeným vidlicovým osmiválcem, jehož turbodíra je větší, než portál tunelu Blanka. Ale stejně jí chceme, je to 1369 kg ryzí dokonalosti a jejích 471 koní je tak akorát na status ikony.

Opel Omega se sice začal dělat už o rok dříve, ale vzniklo jen pár kousků, takže spíše na véčka dostanete nějaký až letos. A proč byste měli? Třeba proto, že ve své době šlo o vrchol německého výrobce, tedy plně vybavený sedan vyšší střední třídy s prostorným a pohodlným interiérem, který získal titul Auta roku 1987. A také měla Omega elegantní, pohlednou a velmi aerodynamickou karoserií. A navíc má ještě pohon zadních kol, jak se u velkého sedanu sluší i patří. Motorově máte smůlu se sportovní verzí Lotus, ale když seženete šestiválec, budete se bavit i tak. Hlavně v zimě. Jen pozor na korozi. Ve své době však šlo o auto, které nejen že zatápělo Mercedesům, ale v mnoha ohledech bylo i lepší.

Na sportovní model Mi16 si budete muset se zelenýma SPZ ještě počkat. Ale můžete zkusit zapátrat po nějakém obyčejném sedanu či kombi z prvního roku výroby. Osobně bych doporučoval sedan. Sám jsem v Peugeotu strávil část dětství a pojí se mi s ním krásné vzpomínky. Auto bylo nesmírně pohodlné, krásné, dostatečně dynamické a spolehlivé. Ano, byl to totiž nafťák, což u youngtimeru nebývá zrovna vyhledávané palivo. Ale za to nafťák spolehlivý. Akustický projev byl vyvážen nesmrtelností motoru. V létě vám může svou všestranností sloužit takřka denně a asi nikdy nebudete koupě tohoto taxikářského snu litovat. Navíc téměř nereziví.

Obdobný případ, jako u Peugeotu. Verze QV a Q4 se totiž ještě do zralého věku nedostaly. I tak ale můžete mít vrchol italského luxusu jakožto veterána. Alfa Romeo 164 sice byla produktem spolupráce automobilek a o platformu se dělila s Fiatem Croma, Lancí Thema a Saabem 9000. Jenže nabízela jen jednu karosářskou variantu a to čtyřdveřový sedan. Na rozdíl od sourozenců tak s výběrem karoserie nešlápnete vedle. A důrazně vám radím, ať je pod kapotou třílitrový šestiválec Busso. Tedy, ono by vás snad ani nic jiného nenapadlo, že ne?

Jsem možná povrchní, ale opravdu mám ve výběru auto jen kvůli vzhledu. Ano, mohl by tu být normální Accord, úžasný luxusní sedan s mrkačkama a točivým japonským motorem. Jenže v roce 1987 přišel na trh kombík Aerodeck. Tedy kombík není správné slovo. Je to jednoznačný Shooting-Brake se třemi dveřmi. A vypadá úchvatně. Za tímhle autem si znalci hlavu ukroutí, na to vemte jed. A ještě vás polovička pochválí, jak je praktické. Tedy pochválila by, kdyby to nebylo třicet let staré auto, že ano.

A jaký je váš favorit na veterána z roku 1987?