Spolek Brno autem, který se snaží zabránit šikaně motoristů v druhém největším městě České republiky a urychlit výstavbu městského okruhu, přišel se studií dopadu měřících kamer ve zúžení na dálnici D1, konkrétně se jedná o úsek mezi Ostrovačicemi a Kývalkou, který má necelé čtyři kilometry. Právě tento úsek se stal testovacím králíkem pro Ministerstvo dopravy. Teorie zněla jasně - kamerový dohled a následné pokutování řidičů v tomto úseku zajistí dodržování limitu 80 km/h, tím pádem bude méně nehod, což by mělo ve výsledku znamenat větší bezpečnost pro pracovníky stavby a plynulejší dopravu bez zbytečných kolon pro řidiče. Teorie je to vážně krásná a pokud bychom přistoupili na to, že vyšší rychlost opravdu způsobuje více nehod, od čehož se v současnosti odklání i řada dopravních expertů a nepotvrzují to ani nezávislé studie, pak by to mohlo fungovat. Ostatně stanovisko ministra dopravy Dana Ťoka zní jasně - tohle měření byl obrovský úspěch a je potřeba jej v příštím roce zavést na všechny opravované úseky D1. Není to však první ani poslední lež, kterou z úst ministra dopravy, bývalého šéfa stavební firmy Skanska, slyšíme. Opět připomínáme, že takovéto měření stojí stát mnoho desítek milionů korun, které zaplatíme my, daňoví poplatníci. Následně vybrané pokuty pak putují do městské či státní kasy.

Jaká tedy byla realita? V prvé řadě je nutno říci, že médii proběhla bombastická zpráva, že 80.000 řidičů dostane za prvních 45 dní provozu kamer pokutu. Usazeno do kontextu to však znamená, že rychleji jelo 4,4% řidičů, kteří tudy za oněch 45 dní projeli. To již nezní tak šíleně, co říkáte?

Hlavně však sdružení Brno autem zjistilo, že k plánovanému a následně i avizovanému snížení počtu nehod nedošlo. Všechen ten humbuk je tedy jen a pouze hra s veřejným míněním a kamery jsou nainstalovány jen a pouze pro ještě větší výběr peněz. Je potřeba dát lidem vědět, že myslíme za jejich peníze na jejich bezpečnost, no ne?

Ve skutečnosti je to ovšem tak, že v období od 1.6. do 31.10. 2014, tedy před jakýmkoliv omezením provozu, se v daném úseku staly jen 2 nehody. Pokud se ale přesuneme do stejného časového období, avšak o rok později, tedy do roku 2015, kdy již existovalo zúžení, jen nebylo regulováno kamerami, pak zjistíme, že nehod se stalo 12. Nyní to ale přichází. Za stejné období letošního roku, kdy již provoz regulují kamery a lidem chodí pokuty za překročení rychlosti, to bylo naprosto totožných 12 nehod!

Na stránkách www.brno-autem.cz se navíc dočteme, že "protože se jedná o velmi nízké počty, významně záleží i na tom, jak přesně si úsek definujete. Pokud budeme sledovat úsek D1 jen mezi kříženími se silnicemi 23 a 386, vyjdou čísla trošku jinak, dokonce s vyšší nehodovostí v době měření." Za 1.6 až 31.10. roku 2015 to bylo 5 nehod, v roce 2016 se ve stejném období jednalo již o 9 nehod. Výsledek toho všeho je tedy jasný - kamery ve zúžení na dálnici D1 slouží pouze k selektivnímu výběru dodatečných daní, nemají vliv na bezpečnost provozu a ani nesnižují počet nehod v daném úseku. 

Na to, že výše pokuty má jen minimální vliv na počet spáchaných přestupků, se snažíme dlouhodobě upozorňovat. Nejsme zastánci porušování zákonů, ale rádi bychom místo represí a tahání peněz z lidí, viděli osvětu a prevenci. I přítomnost policie v daném úseku, bude mít větší účinnost na snížení rychlosti. Zajímavé je, ža na platy policistů v terénu peníze nejsou a na úsekové měřiče ano.

"Děkujeme" Vám tedy pane ministře, za plánované investice v řádech desítek milonů korun, do automatů na výběr pokut. Možná by však bylo lepší, investovat tyto prostředky do zrychlení výstavby, což bude mít na snížení nehodovosti okamžitý dopad.