Když se s trhem rozloučil Opel Manta, bylo jasné, že bude představen nástupce. Jenže Manta byla chuligánská, celkem levná a měla pohon zadních kol z Ascony. Opel chtěl nové kupé prodat stejným lidem, jenže chuligáni dospěli, měli rodiny a na linkách se vyráběla nová Vectra s předním pohonem. Tak vznikla Calibra.

Další články

Na trh dorazila v roce 1989 pod značkami Opel (Evropa), Vauxhall (Velká Británie), Holden (Austrálie) i Chevrolet (Jižní Amerika). A prakticky hned si získávala slušnou popularitu, které se nedočkala ani nástupnická Astra Coupé v roce 1997. Asi to bylo tím tvarem, který u Astry nikdy nebyl tak elegantní. Za to můžeme poděkovat Erhardu Schnellovi, který je pod designem Calibry podepsán. Navíc měla ve své době jeden z nejnižších součinitelů odporu vzduchu Cx (jen 0,26).

Nabídka motorů startovala u osmiventilového dvoulitru (115 koní), nad ním byl šestnáctiventil (150 koní) a stejný motor s turbem (200 koní). Právě u oturbeného dvoulitru byla v nabídce čtyřkolka s maximálkou 245 km/h, kterou dodnes část fanoušků považuje za vrchol nabídky. Zbytek se přiklání k názoru, že tím byla předokolka ukrývající pod kapotou vidlicový šestiválec o objemu 2,5 litru a s výkonem 168 koní.

Když končila v roce 1997 výroba ve Finsku (z Rüsselsheimu jí Opel přesunul do Uusikaupunki), pohyboval se počet vyrobených aut kolem 230 tisíc aut, z toho jen 3 tisíce byly s pohonem všech kol. Dvanáct tisíc aut mělo pod kapotou vidlicový šestiválec. Výchozí sedan Vectra, který byl dárcem orgánů, tedy Calibra přežila o dva roky.