Tuhle svůdnou kočku nejspíš neznáte: Jaguar XJR-S Monaco jako exkluzivita od britského úpravce

Jaguar XJ-S, později XJS, byl ve své době oblíbený a vznešený grand tourer. Že si našel spoustu příznivců, dokazuje produkce trvající přes dvacet let (1975–1996). Britský konstruktér Paul Bailey v něm však viděl víc než jen grand tourer – věřil, že vůz má potenciál stát se plnohodnotným sporťákem.

Bailey měl dobrý základ díky své praxi v leteckém průmyslu, s auty se blíže seznámil během svého působení u Glenfrome engineering. Firma prováděla zakázkové přestavby – šlo o čtyřdveřové či dokonce kabrio verze první generace Range Roveru, případně prodloužení rozvoru pro samotné XJ-S.

Začátkem 90. let Bailey v Bristolu zakládá firmu PBB Design, která vozům XJ-S propůjčovala nejen nový vzhled, ale především charakter. Jeho XJ-S „Monaco“ mělo mnohem zaoblenější čumák, oválnou masku chladiče a výrazně širší blatníky, do kterých se musela vtěsnat větší kola obutá do širších pneumatik.

Sklolaminátové panely byly natolik chytře navrženy, že nebylo potřeba zasahovat do původní konstrukce XJ-S. Bylo jen zapotřebí nové uchycení kapoty, neboť ta byla od té původní diametrálně odlišná.

Bailey si za svou práci nechal velmi dobře zaplatit, jen samotný bodykit bez započítání úprav podvozku či motoru vyšel tehdy na 24 500 liber – nezapomínejme, že libra tehdy byla lehce přes 50 Kč, takže v dnešních penězích by jen bodykit vyšel na více než 1 200 000 Kč.

Není tedy divu, že šlo o exkluzivní záležitost – má se za to, že vzniklo cca 12 vozů, přesně se to však neví. Údajně vzniklo kromě kupé i pár exemplářů ve verzi kabrio a kromě vrcholných dvanáctiválcových XJ-S se konverze dočkalo i pár šestiválců. Jedním ze zákazníků byl i brunejský sultán, který si koupil hned první dva kusy.

Tento konkrétní exemplář začal svůj život v roce 1991 jako úplně první Monaco – šlo totiž o prototyp, který sloužil hlavně k propagačním a předváděcím účelům a objevil se i v několika významných časopisech té doby, jako je například EVO nebo Performance Car.

První majitel byl údajně Skot pracující v petrochemickém průmyslu, druhý majitel pochází z anglického Buckinghamshiru a vůz od roku 2001 vlastní – tedy prozatím. Krátce po koupi se obrátil na firmu Hyper Engineering, která se specializuje na úpravy britských sportovních vozů, zejména těch pocházejících z Coventry.

Zadání znělo jasně – zachovat charakter auta tak, jak je, ale zvýšit výkon, aby vůz udržel tempo se soudobými sportovními vozy. Lidé z Hyper Engineering překvapivě dospěli k závěru, že nejjednodušší bude jednoduše demontovat díly z Jaguaru XJ-S Monaco a aplikovat je na již existující nejsilnější verzi Jaguaru XJ-S, označovanou jako XJR-S.

Ta totiž měla oproti 5,3l V12 ve standardním XJ-S výkonnější 6,0l motor, který dával na svou dobu slušných 320 koní a točivý moment 490 Nm. Podvozek se dočkal naladění od profiků z Tom Walkinshaw Racing, došlo i na nové tlumiče Bilstein vpředu i vzadu. V kombinaci s agresivnějším bodykitem tak jde dost možná o ultimativní iteraci typu XJ-S.

Vrcholný Jaguar XJR-S je dnes už sám o sobě rarita, ovšem v této konverzi na model Monaco jde podle všeho o jediný vůz svého druhu. V kombinaci s pozoruhodným příběhem a nájezdem pouhých 59 295 mil (cca 94 000 km) jde ze sběratelského hlediska o nesmírně lákavou příležitost. Odhadovaná cena je 18 až 24 tisíc liber (486 000 až 648 000 Kč).