Hlavní obsah

Nejzajímavější auta s mrkačkami: První byl Cord a měl je v blatnících, světla od Corvette umí salto

Foto: Opel

Byť to tak na první pohled nevypadá, tak „mrkačkami“ nemáme na mysli půvabné ženy, ale pozoruhodné řešení ukrytí světlometů na automobilech z dob minulých – jako třeba u tohoto Opelu GT z 60. let

Zatímco nyní se nová auta sobě navzájem čím dál více podobají, dříve byl automobilový design různorodější. Zásluhu na tom měly i tolik oblíbené „mrkačky“. Věděli jste ale, že jich bylo hned několik druhů? Vybrali jsme deset nejpozoruhodnějších designů, chronologicky uspořádaných podle prvního roku uvedení.

Článek

Vyklápěcí světla neboli mrkačky. Možná neměla žádnou konstrukční výhodu – jejich mechanismus byl složitý a mnohdy poruchový, řada z nich navíc ve vyklopené pozici zhoršovala aerodynamiku. Avšak jen málokdo je neměl rád, navíc vytvářela dojem, že auta umí „otevírat a zavírat oči“ – jinými slovy jim dávala duši. Která z nich jsou váš favorit?

1. Cord 810 (1936)

Začněme historicky prvním vozidlem s mrkacími světlomety – tím byl Cord 810 americké výroby. Kupodivu byl Cord zajímavý i něčím jiným než „mrkačkovým prvenstvím“, šlo totiž o první vůz navržený a postavený v USA, který měl přední (!) pohon a nezávislé zavěšení na všech kolech.

Světla Cordu nejsou ukryta v masce, ale v blatnících – a věřte nebo ne, ale jejich otevírání, jakkoliv po letech působí vrtkavě, opravdu připomíná otevírání očí.

2. Buick LeSabre (koncept z roku 1951)

Musím se přiznat, že tento americký koráb z 50. let je můj osobní favorit, byť neumím říct proč. Sluší se však uvést, že LeSabre z roku 1951 byl ve skutečnosti koncept koncernu General Motors, proto jeho oficiální název zněl GM LeSabre. Design amerických vozů v 50. letech byl značně ovlivněn tryskovými letadly, proto je možná trochu zklamáním, že se sériový LeSabre musel spokojit s konvenčnějšími tvary.

Mřížka uprostřed přídě konceptu LeSabre se „zakloní“ dozadu a místo ní se vynoří dva kruhové světlomety – prosté, rychlé a elegantní.

3. Lotus Elan (1962)

Roztomilé kulaté mrkačky Lotusu Elan na sebe možná strhávají všechnu pozornost, Elan byl však výtečný i po technické stránce – s atmosférickou šestnáctistovkou DOHC byl na svou dobu překvapivě pokročilý, pozoruhodné na tu dobu byly i kotoučové brzdy na všech kolech a nezávislé zavěšení na všech kolech.

Vyklápění Elanu je dost podobné jako v případě Cordu, s otevřenýma „očima“ dokonce Elan vypadá, jako kdyby se usmíval.

4. Oldsmobile Toronado (1966)

Název dost působí jako překlep, ale tento vůz se opravdu jmenoval „Toronado“. Luxusní koráb od americké tradiční (a dnes již neexistující) automobilky Oldsmobile se vyráběl v celkem čtyřech generacích po dobu 26 let. Vznikal pod křídly koncernu General Motors a po ukončení výroby výše zmíněného Cordu šlo o jedinou americkou předokolku své doby.

Světla tohoto „Oldsu“ jsou ukryta pod obdélníkovými kryty, které se pozvolně zvedají a odhalují čtyři kruhové světlomety.

5. Mercury Cougar (1967)

Cougar se poprvé představil 30. září 1966. Když pak šel v roce 1967 do prodeje, s přehledem předčil všechna očekávání tehdejšího společenství firem Lincoln-Mercury. Oblíbený Cougar tvořil dvě pětiny všechny prodaných vozů značky. První generace poháněná osmiválci 4,7 až 7,0 litru se vyráběla pouze do roku 1970, jde tedy o vyhledávanou klasiku.

Cougar měl na 60. léta poměrně typický mřížovitý kryt přední masky, není tedy překvapením, že se za ním ukrývala světla. Kryt se mírně zvedne a zasune nad čtyři kruhové svítilny.

6. Opel GT (1968)

Vůz Opel GT vznikl ve dvou generacích, které od sebe dělí dlouhých 34 let – dnes se tedy pochopitelně věnujeme té první. Tento kompaktní sporťák s motorem vpředu a pohonem zadních kol překvapivě vycházel ze soudobého typu Kadett, díky hmotnosti jen 845 kg však šlo o čiperné vozítko. Na výběr bylo z benzinových čtyřválců 1,0 nebo 1,9 litru.

Mechanismus světel Opelu GT je jeden z nejpozoruhodnějších – nevyklápí se totiž horizontálně, ale vertikálně. Přesně tak, mrkačky Opelu GT „vykukují“ tak, že se prostě překlopí zleva doprava.

7. Lincoln Continental (1969)

Verze z 60. let byla kupodivu už čtvrtou generací luxusního korábu z dílen automobilky Lincoln. V návaznosti na velké finanční ztráty z konce padesátých let přijala automobilka opatření – všechny modely byly nahrazeny jedním jediným, a sice typem Continental.

Přestože byl oproti předchůdci značně zkrácen, byl o dost těžší než jeho úhlavní rivalové – to bylo důsledkem velmi robustní konstrukce a perfekcionistického přístupu. Ne náhodou si ve své době Continental vysloužil reputaci nejvytříbenějšího domácího masově prodávaného vozidla.

8. Porsche 928 (1977)

Porsche 928 mělo nahradit typ 911, což se nakonec nestalo – přesto vydrželo ve výrobě úctyhodných 28 let. V historii automobilky zaujímá čestné místo jako první sériový model s vidlicovým osmiválcem a dodnes jde dokonce o jediné kupé s motorem vpředu vyráběné v Zuffenhausenu, které takový motor poháněl.

Mrkačky typu 928 vlastně nejsou nikdy tak úplně schované – když nejsou potřeba, kopírují linii přední kapoty. Když se světla zapnou, auto jakoby „vykulí“ oči – respektive se světla předkloní.

9. Chevrolet Corvette C4 (1984)

Jeden z nejslavnějších amerických sporťáků asi netřeba představovat – koneckonců čtvrtá generace Corvette vydržela ve výrobě 12 let. Přestože byla v průběhu let poháněna několik agregáty označovanými L83, L98, LT1, LT4 nebo LT5, vždy měla pohonná jednotka zdvihový objem 5,7 litru.

Světla Corvette C4 v prvních zhruba 45 stupních otočení odhalí horní kryty a až po otočení o zhruba dalších 45 stupňů se odhalí svítilny. Celkově to působí, jako kdyby světla dělala salto, což je poměrně efektní.

10. Jaguar XJ220 (1992)

XJ220 titul nejrychlejšího produkčního vozu příliš dlouho nevydržel (1992–1993), přesto si zaslouží čestné místo mezi supersporty devadesátých let, a patrně mu dodnes patří neoficiální titul „nejrychlejší auto s mrkačkami“. Místo původně slíbeného V12 a 4×4 nakonec měl Jaguar přeplňovaný šestiválec a náhon na zadek, i tak ale dokázal uhánět úctyhodných 342 km/h.

Kruhová světla XJ220 jsou vždy na jednom a tom samém místě, designér Keith Helfet se však rozhodl je schovat pod pohyblivé plastové kryty v barvě karoserie namísto průhledných. Kryty při zapnutí světel prostě sjedou do rohů předního nárazníku.

Reklama

Načítám