Hlavní obsah

Vlakem tam, Fordem zpátky

Foto: Jan Majurník

Na autovlak se běžně najíždí popředu a leckde se tak i vyjíždí, ovšem v Popradu je nutné couvat

Aktualizováno

Dnešní test bude trochu netradiční, jelikož vyzkoušíme službu Českých drah nazvanou autovlak, která slibuje převoz vás i vašeho vozu nočním spojem. Lůžkové kupé se nám totiž zdá jako nejpohodlnější způsob cestování přes noc a obsahuje zároveň snídani servírovanou až do postele. Oproti tomu se z cílové destinace budeme vracet po vlastní ose, a to nadupaným Focusem ST od Fordu. Dojedeme zpátky, nebo se naplní ono neblahé pořekadlo narážející na (ne)spolehlivost aut od modrého oválu? A co časová úspora, komfort či cena? Čtěte dále a zjistěte, zdali zvítězí automobil, nebo vlak…

Článek

Naložit svoje auto na vlak, posadit se do pohodlného kupé, přes noc se vyspat a ráno si jen piánko vyjet z vagonu v cílové destinaci? To zní vážně lákavě! Dokonce natolik, že jsme se rozhodli, že službu Českých drah nazvanou autovlak otestujeme v praxi.

Dráhy s naloženými automobily aktuálně jezdí pouze na Slovensko, a to do Popradu (náš cíl) nebo Košic. Cestovat nemůže každý vůz, jelikož přepravní řád určuje několik zásadních podmínek:

  • přepravují se jen automobily nebo motocykly
  • maximální výška auta je 2,0 m při šířce střechy do 1,35 m
  • maximální výška auta je 1,9 m při šířce střechy do 1,55 m
  • délka auta nesmí překročit 5,3 m, motocyklu pak 3,8 m
  • maximální hmotnost vozidel do výšky 1,6 m smí být 1 500 kg vč. nákladu
  • maximální hmotnost vozidel od výšky 1,61 m do výšky 2,0 m smí být 2 500 kg vč. nákladu
  • nejvyšší možný rozchod kol je 2,0 m
Foto: Jan Majurník

Terminál sice připomíná území nikoho, ale po večerech zde bývá rušno

Jestli vám to není příliš jasné, tak si představte standardní Volkswagen Transporter T5 jako takový hraniční vůz. Vše pod ním včetně Touaregu, XC90 a dalších velkých SUV se pohodlně vejde. Rozdíl je však v cenách, protože za přepravu kompaktního automobilu typu Ford Focus nebo Škoda Fabia zaplatíte podstatně méně peněz.

Existuje i výjimka z přepravy, která se týká například většiny kabrioletů, vozidel bez platných značek i registrace, poškozených vozidel, aut, která nedosahují konstrukční rychlosti 120 km/h, vozidel s neoriginálními tuningovými úpravami (bodykity, spojlery) nebo přívěsů. Výše vypsané vám České dráhy na autovlaku z technických i bezpečnostních důvodů nepřevezou, neb jsou jako dopravce za transport nákladu zodpovědní.

Foto: Jan Majurník

Terminál disponuje jednoduchým měřičem výšky a šířky vozidel. Škrtnete si? Nejedete...

Když jsme u těch cen, níže najdete aktuální ceník, který vám napoví, za kolik peněz se vy i váš vůz dostanete z Prahy do Popradu. K lístku za auto je třeba přidat ještě lístek za osobu/osoby, a to dle typu kupé. Ceny jsou vždy v eurech a na koruny přepočtené podle jednotného železničního kurzu, jenž aktuálně (10/2021) činí 1 euro = 26 Kč.

Autovlak ČDCeník 10/2021
automobil + řidič1 534 Kč (59 EUR)
automobil + řidič + 1 spolucestující2 054 Kč (79 EUR)
automobil + řidič + 2 spolucestující2 574 Kč (99 EUR)
auto s výškou střechy od 1,61 m do 2,0 m+1 040 Kč (40 EUR)
osoba v třímístném oddílu416 Kč (16 EUR)
osoba v dvoumístném oddílu624 Kč (24 EUR)
osoba v jednomístném oddílu1 352 Kč (52 EUR)

Čundr s Focusem

Naše výprava čítala celkem tři osoby, takže jsme si s sebou zabalili věci, občerstvení, Ford Focus ST a vyrazili na čundr do Popradu. Po příjezdu na terminál autovlaku (areál pražského hlavního nádraží) po ulici Seiferova ze směru od magistrály (z centra) od mostu U Bulhara bylo nutné vůz zaparkovat a vyrazit do nedaleké kanceláře s ideálně dopředu koupenými palubními lístky pro auto i lidi.

Foto: Jan Majurník

Palubní dokumentace zahrnuje lístky pro auto i cestující a plánek příjezdu k terminálům (Praha, Poprad)

Po předložení dokumentace včetně občanek i příslušného malého techničáku přepravovaného plechového oře jsme vyfasovali papírovou A4 s nápisem Poprad, která přišla za čelní sklo Fordu. Následně si nás přebrala obsluha nakládky, určila, kde máme stát a v kolik hodin máme být na místě pro naložení.

Přestože samotný terminál působil jako nějaké zapomenuté místo, personál měl pracovní organizaci perfektně zmáknutou, jelikož naše skupina čítající čtyři vozy byla naložena do deseti minut od zahájení nájezdu.

Foto: Jan Majurník

Nakládka čtyř vozidel mířících do Popradu trvala asi 10 minut. Zbytek aut cestoval až do Košic

Na vagon najíždíte pomocí rampy, pracovník drah si před samotným naložením vozy vyfotí a poté vás naviguje na určené místo, kde automobil (či motocykl) zaaretuje proti pohybu. Vy (řidič) zařadíte kvalt (či P), dáte ručku, sklopíte zrcátka a vypnete alarm, což se u Fordu dělá velice snadno – po vypnutí zapalování zvolíte v palubním počítači redukovanou ochranu. Horší to dle zkušeností „nakládačů“ mají mnozí řidiči ostatních značek, kteří na poslední chvíli zoufale loví návody k obsluze.

Časový harmonogramČas
příjezd na místo20:10
začátek admin. přejímky 20:15
konec admin. přejímky20:45
nájezd Focusu ST na vagon20:50

Modrý motorizovaný výletník ST už měl své místo, takže zbývalo nalodit nás, což znamenalo pěší přesun podchodem do haly nádraží, jehož zdobil obří nápis na stěně hlásající Žižkov. No jo, jenže ono bylo devět a náš spoj plánovaně odjížděl až ve 22:18, takže jsme zabíjeli čas bezduchými debatami v blízkém restauračním zařízení. Minuty však uběhly rychle a ve 22:19 se vlak EN 443 skutečně dal do pohybu, čímž odstartovala další část tohoto testu.

Foto: Jan Majurník

Vozy jsou u každého kola dodatečně zajištěny proti pohybu

Dlouhá noc

Po příchodu do enormně malého kupé (Economy) obsluhovaného stevardem nastal trochu šok. Mimo skromné šatny, umyvadla, koše, stolečku, ovladače klimatizace, osvětlení, okna a třech malých postelí uvnitř nic dalšího nebylo. A rozloha? Inu více životního prostoru vám poskytne snad i Mazda MX-5. Dobře, to přeháníme, ale chápete. Pro jednoho budiž, pro dva relativně dostačující, ale pro tři? Stísněnost…

Prakticky okamžitě bylo nutné kupé přestavět ze spacího na sedící a využít pohostinnosti odkládacích míst k reprodukci audiovizuálních děl pomocí tabletu. Slibovaná Wi-Fi však nebyla dostupná a po čase jízdy rovněž došlo k úplnému vypnutí přísunu elektřiny do zásuvek, takže kdo přes noc nabíjel mobil nebo laptop, měl prostě smůlu.

Foto: Jan Majurník

Co dělat, když ve vlaku není Wi-Fi a mobilní data se nechytají? Tak třeba porovnávat, čí pantofle jsou originálnější

Na „pokojích“ tekla jen užitková voda, přičemž jeden z nás se vydal otestovat společné sprchy. Přinesené zhodnocení nebylo vůbec pozitivní, zejména kvůli odérům a celkovému stavu zařízení. Samotná povlečená lůžka sice nabídla kvalitní matrace i přikrývku, nicméně aspekty typu extrémně omezený prostor nad tělem každého nocležníka a poměrně divoká jízda samotného mašinfíry způsobily, že se nikdo z nás nevyspal. A nejen my, podobné zážitky měli rovněž někteří ostatní cestující.

Ráno kolem půl šesté nám přistála do rukou snídaně zabalená v krabici, doplněná teplým nápojem (káva, čaj) dle výběru. Inu dvě housky, sýr typu žervé, máslo, marmeláda, džus a tatranka nemusí být pro mnohé adekvátním základem spokojeného rána, zvláště po takřka probdělé noci.

Foto: Jan Majurník

Úhledně zabalená snídaně nabídla džus, tatranku, pečivo a něco na to

Pokyn k výstupu z vlaku dorazil v 7:15 ráno, přičemž v 7:20 začalo skládání aut. Tedy od příjezdu na místo (Praha, hl. n.) a započetí administrativní přejímky (20:15) do vyložení vozu v cíli (Poprad) uběhlo lehce přes 11 hodin. Celková cena za cestu tam (tři osoby, auto do výšky 1,6 m) pak vycházela následovně:

Autovlak ČDCeník 10/2021 komplet
auto + řidič1 950 Kč
auto + řidič + 1 spolucestující2 886 Kč
auto + řidič + 2 spolucestující3 822 Kč
Foto: Jan Majurník

Ranní pohled na převážené plechové oře ve slovenském Popradu

Druhá strana barikády

Následujícího dne jsme dorazili na místo vykládky v Popradu, tentokrát naloženi v 280koňovém Focusu ST vybaveném sedmirychlostním automatem. Po nastavení navigace a s úderem času 9:20 hodin začal ekonomicko-časovo-komfortní „závod“ s autovlakem.

Kousek za městem se lepivé pneumatiky Focusu poprvé dotkly asfaltu slovenské dálnice D1 vedoucí přes Bratislavu až do Česka, nicméně námi zvolený navigační systém vypočítal efektivnější trasu – Žilina, Čadca, Frýdek-Místek, Olomouc, Hradec Králové, Praha.

Foto: Jan Majurník

Vsadili jsme na on-line navigaci a kompatibilitu Apple CarPlay, kterou infosystém Fordu podporuje

Rovněž u našich východních sousedů jsou dálnice zpoplatněné, přičemž danou známku lze zakoupit na pumpách nebo elektronicky přes eznamka.sk (oficiální portál). Desetidenní stojí 10 eur (254 Kč), měsíční 14 eur (355 Kč), roční nebo 365denní pak vyjde na 50 eur (1 266 Kč). Pozor, pokud vlečete za vozidlem kategorie M1 či N1 přípojné vozidlo kategorie O1 či O2 a celková hmotnost celé jízdní soupravy přesahuje 3,5 tuny, pak se povinnost úhrady známky vztahuje také na vlek (ceny stejné jako za auto).

Foto: Jan Majurník

Nezapomeňte, že i na Slovensku jsou dálnice zpoplatněné

Kvalita asfaltu dálnice však byla horší než u nás a standardní rychlost 130 km/h byla omezována ve zúženích (a že jich bylo požehnaně) na 60 km/h (u nás obvykle 80 km/h). Minuli jsme i několik čerpaček a zaznamenali průměrné ceny pohonných hmot.

Palivo (dálnice D1)Cena
diesel34,70 Kč
benzin37,80 Kč
LPG18,90 Kč
Palivo (mimo dálnice)Cena
diesel34,00 Kč
benzin37,00 Kč

S blížícím se západem se stav silnic značně zlepšoval. Konečně jsme neměli pocit, že slovenská „jednička“ má totožný povrch jako naše „trojka“. Krátce před hranicemi nás zdrželo jen krátké zastavení na semaforech, nicméně poté cesta celkem plynule ubíhala až do Prahy, kde naštěstí byly jen mírné kolony.

Foto: Jan Majurník

Čerpací stanici/restauraci Kozí vŕšok zdobila opodál stojící „socha“ kozy

Předpokládaná doba trvání trasy činila 6 h 16 minut a délka 553 km. Reálně se započtením přestávek trvala 6 h a 45 minut, zatímco nájezd dosáhl 573 km. Spotřeba vozu vybaveného 2,3litrovým zážehovým čtyřválcem a třemi lidmi na palubě byla nakonec 8,5 litru na sto, přičemž jeden litr benzinu průměrně vyšel na 36 Kč. Detailnější kalkulaci včetně všech nákladů jsme shrnuli do tabulky níže:

Poprad–PrahaCeny
palivo1 753 Kč
dálniční známka254 Kč
snídaně pro tři osoby360 Kč
Celkem2 367 Kč
Foto: Jan Majurník

Rozdíl mezi cenami paliv na pumpách na slovenské dálnici D1 a tamních okreskách nebyl nijak výrazný

Pokud bychom měli započíst také amortizaci, využijeme státem určenou cestovní náhradu, která činí 4,40 Kč na 1 km (za opotřebení) a už zmíněnou průměrnou cenu námi natankovaného naturalu 95 za 36 Kč. V takovém případě tento 573kilometrový výlet vyjde následovně:

Poprad – PrahaCeny
palivo1 753 Kč
amortizace2 521 Kč
dálniční známka254 Kč
snídaně pro tři osoby360 Kč
Celkem4 888 Kč

Pokud české dálnice běžně nevyužíváte, tj. nemáte roční známku, pak k celkové sumě bez amortizace připočteme ještě standardní cenu za 10denní tuzemský kupon činící 310 Kč, což dá konečnou částku 2 677 Kč, respektive 5 198 Kč při zohlednění opotřebení vozu.

Zábava vybraných

Na cestování autovlakem lze skutečně ocenit, že během jízdy mohou všichni v klidu sedět, sledovat filmy či seriály, pracovat na laptopu nebo se bavit jiným způsobem. Spánek ve třílůžkovém kupé, zvláště pak pokud budete s cizími lidmi, je poněkud omezený/diskomfortní. Jasně, můžete si připlatit za sólo Deluxe s vlastní „sociálkou“, ale postel bude stejně malá a pohodlí větší jen o kousek. Do toho tu máme řadu čekání a ne zrovna přívětivá společná hygienická zařízení (sprcha, WC).

Pokud pojedete sportovním autem typu Focus ST, tak sice teoreticky zaplatíte kvůli započtení amortizace více a vaše možnosti zábavy budou omezené, nicméně trasu zvládnete o cirka čtyři hodiny rychleji a pohledem mnohých též pohodlněji. A pokud na vás padne únava? Možná že se lépe vyspíte vzadu na sedačkách, v kufru (např. u kombi, SUV) či prostě v rámci sklopeného opěradla, než když okusíte titěrná vlaková lůžka.

Pro auto hovoří také rozmanitost výběru, protože vyrazíte-li nějakým úsporným dieselem, klesne cena za palivo klidně o polovinu, což zase trochu jinak zamíchá s počty. Zvýšené riziko však představují kolony na cestách, ačkoli pokud využíváte on-line navigace, je nebezpečí výraznějšího zdržení redukované.

Foto: Jan Majurník

Focus ST umí být ostrým sporťákem, ale také komfortním cestovatelem s příjemným odpružením

Čundr autovlakem tedy nezavrhujeme, má svoje objektivní výhody, ale důrazně upozorňujeme, že to není „zábava“ pro každého. Zvláště ne pro osoby, co jsou na životně-cestovní komfort poněkud „náročnější“…

Vyzkoušeli byste autovlak?
Jasně, zní to super!
23,3 %
Ano, ale pouze v soukromém kupé s vlastní sociálkou (WC, sprcha)
27,3 %
Ani nápad!
49,4 %
Celkem hlasovalo 6438 čtenářů.

Reklama

Načítám