Hlavní obsah

Upravená Čezeta alias Prazdroj Vášně – Musí se z toho hulit

Foto: Zdichy

První věc, která mě zaujala z fotek od kluků z pražské dílny GarageBoss DK, je malá lahvička s korkovým špuntem, volně visící na kožených řemíncích pod sedlem. Ručně je na ní napsáno „Olej míchej fest, musí se z toho hulit“. Asi si pod sedlo svojí Čízy dám taky takovou.

Článek

Motocyklových přestaveb je na světě velká spousta. A velká spousta jich je i v Česku, což je dobrá zpráva, neboť, jak je vidět, zlaté české ručičky ještě nezakrněly. Tahle konkrétní od šikulů z Prahy mě zaujala natolik, že ačkoliv je už loňská, musel jsem kluky poprosit o fotky a pár slov a udělat o ní článek. Je to asi hlavně jejím českým základem, faktem, že jednu „hranatou“ Čízu taky vlastním, a samozřejmě i sdílenou láskou k pivu. Protože tahle motorka má s pivem leccos společného.

Za nápadem postavit takový motocykl, a to přímo na pražském veletrhu Designblok, stojí světoznámý designér Jan Plecháč. Právě on dal dohromady motorkářské nadšence z GarageBoss, ale i další výtvarníky, kteří se na motorce spolupodíleli. Vznikla tak docela zajímavá synergie, a z ní i zajímavá motorka.

Název Prazdroj Vášně dala motorce její kapotáž. Ta totiž začala svůj život v sedmdesátých letech jako hliníkový sud pivovaru Protivín. Honza Štádler z pražské party GarageBoss se pak nechal slyšet, že řezat a tvarovat poctivý hliník o síle 7 milimetrů do tvarů motocyklové kapotáže byl docela očistec.

Foto: Zdichy

Kapotáž ve stylu závodního café raceru byla původně pivní sud

Kapotáž sama o sobě nese ikonické tvary závodních motocyklů z doby, kdy okruhům nejenom v Česku kraloval František Šťastný, a kopule předního světlometu je opravdu vyfouknutá ze skla – za jejím vznikem stojí Jaroslav Mádle ze sklárny Rückl. Z pivního sudu je pak vyrobena i podsedlová část, zakončená třemi maličkými koncovými světly s různými průměry. O kožené sedlo se postarali Ondřej a Jakub z EggoBag.

Foto: Zdichy

Dokonce i zadní podsedlovka byl původně sud

Znalci si pak určitě povšimnou, že se pod přední kopulí schovává původní světlomet z modelu 175/477 i s rámečkem. Ze stejné motorky je taky rám, nádrž a pár dalších dílů, ale samozřejmě i motor. Ikonický dvoutaktní jednoválec zná ze svého mládí leckdo, a když ne přímo motor, tak alespoň tu překlápěcí řadičku/nakopávačku, která se objevila na spoustě Jaw a Čezet během několika dekád. U tohoto pivního monstra je pak páka zdvojená, aby se dalo řadit s nohou na vzadu umístěných stupačkách, a při tom se zachovala i nakopávací funkce. Zajímavý je taky odpojený přímaz nebo chcete-li „oil master“. Mazat se musí přímo do nádrže a právě od toho je tu ta krásná lahvička se vzkazem, zmíněná v úvodu.

Foto: Zdichy

Zmiňovaná lahvička na olej se pohupuje pod koženým sedlem

Motor sám o sobě zůstal až na výfuk poměrně standardní, při bližším pohledu si ale lze všimnout rytého víka zapalování. O rytí se postaral Jakub Křelina a jeho rytba se objevuje i na bubnu přední brzdy. A když jsme u těch ozdob, nepřehlédnutelná je samozřejmě i pestrobarevná ručně malovaná nádrž – ta je pro změnu dílem grafika Patrika Antczaka a kouzelníka s barvou Jakuba Palečka. O různorodé drobné detaily se pak postaral šperkař Ondřej Stára.

Jak už bylo řečeno, parta stojící za Čezetou dokončovala svoje dílo přímo na loňském veletrhu Designblok v Praze. Během pěti dní tu motorka dostala finální tvar a finesy, načež opustila výstavní plochu ve velkém stylu, zanechávajíc za sebou voňavý oblak modrého kouře.

Foto: GarageBoss

Parta, která stavěla motorku přímo před očima návštěvníků loňského Designbloku

Když na to tak koukám, možná bych mohl dát konečně dohromady tu svojí Čezetu.

Reklama

Související témata:
Načítám