Toyota Camry – odladěný hybrid to nebude mít lehké

A proč je vlastně trh segmentu D tak specifický a náročný? Protože ještě víc než kde jinde tu nakupují hlavně firmy. A manažery vozového parku rozhodně nezajímají pocitové hodnoty, jako je design či snad radost z řízení. Manažeři vozového parku se řídí tabulkami cen, provozních nákladů a dalších náležitostí. A do tohoto prostředí přichází Camry. Přináší neokoukaný a pěkný vzhled, ale taky sebevědomou základní cenovku a pouze jediný motor v nabídce.

Právě onen motor je však bernou mincí Toyoty. Jak už jste možná zaznamenali, diesel se stal ve světě osobních aut od Toyoty sprostým slovem (s výjimkou Land Cruiseru a Hiluxu, které však Toyota částečně řadí k užitkáčům). U japonské automobilky už dlouho frčí hybrid a Camry dostalo jeho novou a vrcholnou verzi. Zatímco ještě před nedávnem měla Toyota hybrid pouze s motorem o objemu 1,8 litru, atmosférický čtyřválec v Camry má rovnou 2,5 litru. Spolu s elektromotorem, umístěným v planetové bezestupňové převodovce, tak zvládne předat předním kolům výkon 218 koní. Což je dost i na velký manažerský sedan s pohotovostní hmotností přes 1 600 kilo.

Takže jak to v praxi jezdí? Svižně a bezstarostně. Stejně jako u všech další toyot, je i pohonné ústrojí Camry nastaveno tak, že mu nelze do práce příliš „kecat“. Jsou tu sice jízdní režimy, ale ty upravují pouze chování převodovky a reakce na plynový pedál. S baterií o kapacitě 6,5 Ah si hybridní systém hospodaří zcela sám, stejně jako se sám rozhoduje, kdy se pojede na spalovací motor, kdy na elektromotor a kdy na kombinaci obojího. Řidič má sice k dispozici tlačítko EV Mode, ale to pouze oddálí nastartování spalovacího motoru při akceleraci. Čistě na elektromotor můžete popojíždět v koloně, ale o žádném velkém ježdění nemůže být řeč – pořád se jedná o klasický hybrid a nikoliv o plug-in hybrid, nabíjený ze zásuvky.

Stačí tedy jet jako s klasickým automatem a vůbec nic neřešit. Auto se o všechno stará samo, a jestli jedete na jeden či druhý motor, mnohdy poznáte jenom podle ukazatele energetických toků v autě. Většinou vše pracuje v naprosté tichosti a teprve ve chvíli, když putuje plynový pedál pořádně k podlaze, ozve se hučení benzinového motoru, konstantně vytočeného do oblasti maximálního výkonu. A v tu chvíli se taky z tichého hybridu stává svižný hybrid. Zrychlení z nuly na sto absolvuje Camry za 8,4 sekundy, a dokonce i v dálničních rychlostech umí pořád zvesela akcelerovat. Škoda jen, že převodovka s plynule proměnným převodem zkresluje pocit ze zrychlení. Jak je akcelerace konstantní bez prodlev při řazení, máte pocit, že jede Camry pomaleji, než ve skutečnosti jede.

O rychlosti však hybrid není a s výjimkou předjíždění a pár dalších situací, kdy potřebujete plný výkon, svádí celé auto spíš k poklidné jízdě na spotřebu. A ta se umí držet ve velmi sympatických hodnotách. Před pár týdny uspořádala Toyota dokonce vlastní Toyota Eco Race, kde s Camry jezdil kolega Martin. A protože má Martin o dost lehčí nohu než já, a ještě se snažil v rámci závodu na spotřebu, podařilo se mu zajet perfektní výsledek 4,3 litru na sto kilometrů. Je ovšem potřeba podotknout, že to se jednalo o extrémně úspornou jízdu. Na druhou stranu i já, známé kopyto s cihlou na plynu, jsem jezdil se stejným autem během testovacího týdne za necelých šest litrů, a to jsem se nikde neloudal. Spotřeba tedy perfektní a poukazuje na to, že má Toyota své hybridy vážně vychytané.

O nuancích a specifikách hybridního ústrojí by se dalo napsat hned několik článků, jenže je potřeba říci si taky o zbytku auta. Ten Toyota výborně odladila k charakteru pohonu a Camry je pohodlné v oblasti podvozku i kabiny. Interiér by šel designem i zpracováním zaměnit s příbuzným prémiovým Lexusem a kombinace světlé kůže a dřeva mu opravdu hodně sluší. V pohodlné sedačce za volantem se sice sedí malinko výš, než bych si představoval, ale důležitější je, že je vzadu dost místa a kufr toho při objemu 524 litrů pojme opravdu hodně. Ačkoliv už teď slyším stesky nad chybějícím kombíkem.

Komfort podvozku pocitově hodně zvyšuje výborné odhlučnění. Taky zavěšení samotné se umí s městskými nerovnostmi vypořádat elegantně, na druhou stranu však Camry na silnici nepůsobí nijak rozměkle nebo rozevlátě a ovládá se s absolutní jistotou. O nějakém sportovním vyžití nemůže být řeč, ale to je zkrátka fakt, který jde ruku v ruce s celkovým hybridním pojetím.

Jméno Camry se na evropský trh po letech vrátilo s opravdu výborným autem, jestli se však bude jednat o prodejní úspěch, to ukáže teprve čas. Myslím, že část zákazníků sáhne po Camry už jen coby po zpestření, kterého se v daném segmentu dostává zřídka, u větší části zákazníků však Camry narazí kvůli omezené nabídce. Camry je prostě k dispozici s jedním pohonem, jednou karoserií a pouze jako předokolka. A v tomhle ohledu konkurenční značky dominují. Byť opravdu dobře naladěný klasický hybrid nenabídne žádná z nich.

Už v úvodu padla taky zmínka o sebevědomě nastavené ceně. U Camry není žádná lákavá cena „již od“. V základní výbavě Comfort stojí Camry 920 tisíc, ale při srovnání motorizací a výbav proti konkurenci není fakticky dražší. Naopak proti moderním dieselům má Toyota svůj hybrid o něco levnější.