Hlavní obsah

Toyota 2000GT – Japonský hrdina bondovky

Foto: Archiv Garáž.cz

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Toyota sice už v 60. letech patřila technicky mezi kvalitní automobilky a její výrobky se dokázaly hrdě postavit konkurenci, ale… Ale chyběl jí sex-appeal. Tenkrát ovšem neexistovaly SUV, a tak se image tvořila sportovními modely.

Článek

Píšou se šedesátá léta a automobilka Toyota má poměrně dobré jméno jako výrobce spolehlivých aut. Jenže to je vše, žádné emoce, žádná image. Tehdejšímu vedení bylo jasné, že to chce vyrobit nějaké auto, ze kterého si svět sedne na pr…zadek. A co jiného vytvořit, než sportovní kupé ve stylu Jaguaru E-Type, který tehdy lámal prodejní rekordy.

Foto: Archiv Garáž.cz

Právě Jaguar byl vzorem pro nové kupé třídy GT, které mělo dokázat špičkovou úroveň japonské automobilky. Začátek ale spíš připomínal ruský nebo čínský způsob, protože Toyota nakoupila několik zahraničních sportovních aut a na základě nich se do vývoje pustila. Na druhou stranu, proč se neinspirovat u někoho, kdo už danou věc dělá dobře.

Foto: Archiv Garáž.cz

Ve stejné době měl podobný záměr i Datsun, který na kupé spolupracoval s Yamahou. Nakonec se ale nedohodli na návrhu Yamahy a Datsun kupé 240Z vyrobil podle svého. Yamaha ale neosiřela na dlouho, vzala plány a vyrazila do Toyoty, kde si plácli. Koncepce se líbila, jen Satoru Nuzaki upravil malému sportovnímu kupé design podle přání automobilky. Hliníková karoserie byla nakonec opravdu lehoučká, celkově auto vážilo 1145 kg.

Foto: Archiv Garáž.cz

Hotové auto s polosamonosnou karoserií přivezla Toyota v roce 1967 na tokijský autosalon. Bylo elegantní s dlouhým a nízkým čumákem, v přídi mělo zakrytá světla a trochu připomínalo kupé Sports 800. Druhý pár mrkaček se pak nacházel na kapotě, inženýři totiž museli splnit americké předpisy o umístění světlometů v minimální výšce nad silnicí. Zadní část také připomíná siluetu Jaguaru, končí jí ale decentní spojler. Nárazníky na autě vlastně žádné nebyly, alespoň ne v tehdejším slova smyslu. Sportovní tvary má Toyota i v pohodlném a bohatě vybaveném interiéru s anatomickými sedadly, kratičkou řadičkou a tříramenným volantem. Nechyběl dřevěný dekor a rádio s automatickým ladění stanic.

Foto: Archiv Garáž.cz

Dobré jízdní vlastnosti byly pro sportovní auto nepostradatelné, pokud to Toyota myslel vážně. Proto má tohle kupé nezávisle zavěšená kola odpružená vinutými pružinami. Za nimi byly kotoučové brzdy a přední nápravu jste ovládali přes přesné hřebenové řízení. Dvoulitrový řadový šestiválec DOHC pod kapotou pocházel z luxusního sedanu Crown, upravila jej ale Yamaha. Dostal novu hliníkovou hlavu válců, dvě ostřejší vačky a tři karburátory Mikuni-Solex PHH. Spojen byl s manuální pětistupňovou převodovkou a samosvorným diferenciálem. Výsledný výkon činil 150 koní, točivý moment dosáhl hodnoty 176 Nm. To dostalo Toyotu na 206 km/h, zrychlení na stovku však pod 10 sekund nezvládla, potřebovala 0,5 sekundy navíc. Devět aut vybavila Toyota větším motorem 2,3 litru s nižším výkonem, ale vyšším točivým momentem 201 Nm.

Foto: Archiv Garáž.cz

Nový model se měl prezentovat na závodech a začal s tím už před zahájením výroby. V roce 1966 startovala 3 auta na Fuji, jedno z nich dojelo na skvělém třetím místě. O rok později Toyota vyhrála na stejné trati závod na 24 hodin. Na dráze v Yatabe získala Toyota ještě tři světové rychlostní rekordy (dosáhla tehdy 206 km/h, překonalo jí až později Porsche 911 R) a s nadějemi vzhlížela k úspěchu na americkém trhu. Pomoci jí měl i slavný Carol Shelby, který upravil dvě auta pro závody cestovních aut SCCA. V USA se ale nedostavil takový úspěch, jaký se očekával. Prý mělo auto moc vysokou cenu.

Foto: Archiv Garáž.cz

Mediálně se sportovní Toyota proslavila rolí v bondovce You only live twice v roce 1967, jejíž děj se celý odehrává v Japonsku. Scénář vyžadoval otevřený automobil, takže vznikly dva exempláře targy s odnímatelným střešním dílem a bez zadních bočních oken, opět podobné řešení, jako starší Sports 800. Sean Connery se do maličkého sporťáku ale stejně nevešel, takže Toyota narychlo postavila dva kabriolety zcela bez bočních skel a i bez funkční střechy. Na zádi auta byla jen imitace složené střechy, která se však nedala použít.

Foto: Archiv Garáž.cz

V roce 1969 proběhla modernizace vzhledu a interiéru, několik posledních aut dostalo klimatizaci a automatickou převodovku. To ale nezvýšilo prodejní čísla v USA. Ani v Japonsku o auto nebyl příliš velký zájem. Vyrobilo se pouhých 337 aut, a jen 63 z nich se prodalo v USA, většina byla vyrobena v bílé nebo červené barvě. Auto je tedy velmi vzácné a náležitě drahé, je však důkazem, že na to Toyota měla.

Reklama

Načítám