Článek
Píše se rok 1988, tedy vlastně prosinec 1987, a v Paříži startuje desátý ročník dakarské rally. Tovární tým PZO Motokov posílá do boje dva Liazy 151.261 a dvě Tatry 815 – jednu čtyřkolku a jednu šestikolku. Nikdo netuší, že ročník bude provázen tragickou nehodou Turbotwinu DAF, a tak se Karel Loprais s Tatrou dočká prvního vítězství.
Už loni ale Loprais dojel druhý za DeRooyovým DAFem a Moskal s Liazem byl třetí, takže československé kamiony mají skvělé jméno. Proto jich na startu stojí mnohem víc – Několik Tater prodaných řadě týmů a jezdců, kde nejslavnějším je Clay Regazzoni s šestikolkou v barvách Marlboro a ručním řízením pro invalidy. Také Liazů stojí na startu dost, jsou ale pouze pronajaté, protože LIAZ nemá dořešenou homologaci pro prodej ve Francii. Za pronájem odpovídá francouzský dovozce československých kamionů Pierre Strager a jeho firma M.A.M. Strager. Taková spousta aut bude určitě potřebovat spoustu dílů, a tak Strager staví velký nákladní automobil, který je pro všechny poveze.
Na start desátého ročníku tak vyrazí „totálka“ – správně tedy Tatra 815 8x8.1 VE570 VT 26 265 s hmotností 22 tun. Poháněl jí vidlicový dvanáctiválec T3-090. Velký vojenský valník se čtyřmi nápravami a dvojkabinou dostává svou přezdívku podle obřího loga TOTAL na nástavbě. Ta byla speciální, aby pojala co nejvíce náhradních dílů a rezervních komponentů pro zbylé československé nákladní automobily. Nákladní Tatra dostala jiné pneumatiky, které byly vhodnější do pouště. Autu chybělo centrální dohušťování i redukce v kolech, mělo ale například zdvojené nádrže.
Posádku tvoří Francouz Serge Samson z firmy M.A.M. Strager, technik Tatry Vlastimil Buchtyár a referent PZO Motokov se znalostí francouzštiny a afrických poměrů, dnešní dakarská legenda Josef Kalina. Sen o úspěšném dojetí se rozplývá v druhé polovině soutěže, kdy Tatra odstupuje kvůli opakované poruše zadních listových per. Stejná závada nutí k odstoupení i tovární speciál 6x6, který vedl kategorii sériových nákladních aut. Oba automobily nestíhají start do etapy kvůli čekání na leteckou zásilku nových per a do Dakaru tedy dojedou mimo klasifikaci.
Pro rok 1989 nebyla kategorie kamionů po tragické nehodě DAFu vypsána. Pro Tatru to ale nebyl konec, naopak se pro její automobily rozhodla pořadatelská organizace TSO a Tatry 815 zajišťovaly zázemí celé soutěže. Osmikolka (už bez loga Total) vyrazila jako doprovodný servisní automobil s náhradními díly pro ostatní nákladní auta. Ve stejné roli pak na soutěžích vydržela do roku 1992 se stejnou posádkou, vyjma posledního roku, kdy vynechal Vlastimil Buchtyár.
Po Dakaru 1992 se však kopřivnický automobil už nikomu nehodil. A tak tahle legenda z SPZ NJ 95-67 byla zrušena, rozebrána a nejspíš posloužila jako dárkyně orgánů jiným Tatrám. Přední rám kabiny se nejspíše dostal na nějaký lesnický speciál, alespoň po síti kolovala fotografie mizerné kvality.
