Hlavní obsah

Tomeček: Tak těžkou etapu jsem už dlouho nejel...

Foto: Africa Eco Race

Tomáš Tomeček předvedl ve druhé etapě svoje umění a do cíle přijel s náskokem víc jak dvacet minut před druhým kamionem

Čekali byste v Africe mráz? Ne? No, tak to je nás víc. Když se ráno všichni budili do mínus tří stupňů, nikdo nelamentoval nad tím, že etapa má 430 kilometrů, ale že je jim zima. Start do zkoušky byl necelé tři kilometry od bivaku a končila pak přímo v bivaku, stejně jako je to naplánované u dalších šesti etap.

Článek

Druhý závodní den Africa Eco Race začal briefingem, protože včerejší den byl fakt dlouhý, a tak ho organizátoři přesunuli až na ráno na půl osmou. Pár úprav v itineráři, jemné upozornění na to, že ještě dnes v noci bude zima, ale že pak už by se to mohlo zlepšovat. Následně pochvala pro navigátory, protože první etapa byla vážně náročná. A nakonec radostné konstatování, že všichni dojeli do cíle. To Jean-Louis Schlesser, který je ředitelem závodu, ještě netušil, že jeden Can-Am je poškozený tak moc, že do dnešní etapy nenastoupí… A problémy měla i česká Tatra Petra Čapky – opravovali ji do čtyř hodin do rána, při běžné kontrole totiž zjistili, že jim teče olej.

No, a když večer po druhé etapě píšu tyto řádky, jsou v cíli už všichni Češi i Slováci, ale právě tohle auto chybí. Podíváte-li se na stránky Africa Eco Race, najdete i live timing, kde stačí zadat číslo závodníka a můžete ho sledovat online přímo na trati. A Čapka společně ze Zbyňkou Vodou stáli proklatě dlouho. Snad se dostanou do cíle. Kdo ale zabodoval naprosto fantasticky, to byl Tomáš Tomeček, který přijel do cíle s brutálním náskokem před portugalskou dračicí Elisabete Jacinto. „Těžká etapa se všemi druhy povrchů. Hory a skály, pak kamenité pisty, pak duny, velbloudí tráva a nakonec zase rychlá pista. Za těch devět let, co tady jezdím, jsem tak těžké etapy zažil asi dvě,“ hodnotil Tomeček v cíli. A zrovna, když jsme si spolu povídali, přispěchal za ním José Marques, navigátor již zmíněného francouzského kamionu, který Tomeček míjel zapadlý na vrcholu duny. „Tome, byla nádhera tě vidět v těch dunách, ty tam spíš surfuješ než jedeš, to byla fakt skvělá práce,“ plácl ho nadšeně po rameni. A pak dodal: „Zítra začínáme znova!“ Když odešel, Tomeček se jen zašklebil a povídá: „Nechtěl jsem mu to kazit a přiznat se, že jsem dvakrát couval z tekutého písku – jednou jsem se ztratil a otáčel se, nakonec jsem musel neplánovaně zastavit, protože se mi chtělo čůrat.“

Foto: Africa Eco Race

Nejhorší, co se vám může stát je, že se zahrabete na špičce duny. Stačilo jen o trochu víc držet plyn, ale kdo by zase riskoval skok do neznáma...

Skvěle dojeli i Slováci Ján Zaťko a Martin Benko na motorkách, oba totiž dorazili v první desítce. Libovali si, jak jim podobné náročné etapy sedí, protože jestli tady něco potřebujete, jsou to zkušenosti. A Lukáš Kvapil? „Ráno mi byla strašná zima a pak zase teplo, takže jsem regulérně zastavil a v průběhu závodu se svlékal. Byl jsem u motorky jen v trenkách a mával na ostatní, že jsem OK, ať jedou. Já sám jsem jel s tím, že zítřejší etapa má 40 a ta další 493 kilometrů, takže jsem to nechtěl zbytečně hrotit.“

Foto: Radoslav Holan

Suverénní vítěz druhé etapy: Laure Dominique

Nás jako doprovod čekalo 434 kilometrů. Přes Atlas, vlastně docela pohodová cesta. Jedeme s půjčeným Fordem Ranger a s dodávkou, na trať se pustíme až v Mauretánii. V bivaku rutina, už to máme nacvičené z Tunisu – vybrat místo, zaparkovat, postavit stan, udělat zázemí, postavit stany… Večeře bude v osm, v devět briefing a po včerejšku chceme jít všichni brzy spát. My i ostatní Čechoslováci to štěstí evidentně mít budeme, Petr Čapka ale do cíle ještě pořád nedorazil…

PS: Přijel ráno v devět hodin, když jeho auto odtáhli na tyči do cca sto kilometrů vzdáleného města. Zastavilo ho to, s čím se u Tatry počítá ze všeho nejméně – motor.

A dnešní největší dojem? Už jsem ho napsal. Právě to, s jakou upřímností a nadšením gratuloval Marques Tomečkovi k jeho etapovému vítězství!

Reklama

Načítám