Test ojetiny: Toyota Yaris II toho po vás moc chtít nebude

Vždycky platilo, že aby ojeté auto za něco stálo a nebyla to jen hromádka neštěstí, potřebujete na něj aspoň sto tisíc korun. Jenže doba, kdy jste „za kilo“ koupili slušný dvojkový Focus se šestnáctistovkou, vyměnili preventivně rozvody a pak jen bez starostí jezdili, je pryč.

Moderní auta jsou stále složitější, jejich servis je finančně náročnější a bohužel se na jejich stavu stále více a více projevují nesmyslně dlouhé servisní intervaly, které jsou pro dlouhodobý spolehlivý provoz auta naprostá zhouba. Existuje ale pár výjimek a slušné auto se ještě do jednoho sta tisíc korun koupit dá.

Příkladem je třeba Toyota Yaris druhé generace. Sice to za těch sto tisíc nebude žádná vyleštěná voňavka, ale jestli chcete něco, co má za sebou aspoň ten základní servis a ještě to pár let spolehlivě vydrží fungovat, moc lepších možností na výběr nemáte.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Toyotu Yaris s benzinovým motorem 1,3 l o výkonu 64 kW s pětistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2007 měl v době testu najeto 101 000 km a prodejce za něj chtěl rovných 100 000 Kč.

Ačkoli je nejstarším Yarisům už přes 15 let, ještě se z nich nestává takové to „auto za dvacet tisíc“, které je zralé leda tak na rozprodej na náhradní díly. Samozřejmě že ty nejlevnější kusy nebudou žádný zázrak, ale obvykle i ty nejlevnější Yarisy stále fungují a je v nich slušná perspektiva ještě pro pár let bezstarostného provozu.

Nejlevnější kusy Yarisu II začínají u 50 000 Kč, do 100 000 Kč je velice solidní výběr. Naprostá většina aut má litrový tříválec a manuál, ale silnějších čtyřválcových třináctistovek je pár desítek a velmi vzácně seženete i verzi s automatickou převodovkou. V nabídce je i pár dieselů. Aut s nájezdem do 100 000 km ale ubývá, což ale bude dáno hlavně tím, že Toyoty nejsou častým cílem podvodníků vydělávajících na prodeji stočenek.

A jak si ojetý Yaris stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Toyota Yaris druhé generace představuje v segmentu malých vozů atraktivní nabídku. Většina těchto modelů je dnes k dostání pod 100 tisíc korun. Nájezdy velice zřídka přesahují 150 000 km, a naopak poměrně často jsou pod 100 tisíci kilometry. Toyoty jsou známé svou spolehlivostí a kvalitou zpracování a to se samozřejmě týká i Yarisu. Kromě toho Yaris vyniká mezi jinými značkami malých vozů vnitřním prostorem a variabilitou. Jako nový měl vyšší cenovku, ale nabízel oproti jiným vozům v segmentu lepší výbavu. Dobrou vizitkou jsou bezporuchové a pružné motory s nízkou spotřebou. Pod kapotami nejčastěji nalezneme benzinové litrové tříválce nebo čtyřválce o objemu 1,3 litru. Méně často se vyskytují čtyřválce o objemu 1,8 litru, které najdeme u třídveřových modelů. Diesel 1,4 litru je v nabídce skutečnou výjimkou. Podobně vzácné jsou i vozy s automatickou převodovkou.“

Ačkoli jsem nikdy nepřišel na chuť těm centrálně umístěným přístrojům a nepříliš evropské ergonomii, Yaris jsem měl vždy rád za to, jak jezdí a jak funguje. Když do něj člověk přesedne z kdejakého moderního auta s emisně uškrceným motorem, tak je ta radost, s jakou se má tenhle vůz do života, opravdu až překvapující.

Vedle živého a ochotného motoru se na tom velkou měrou podílí také nakrátko poskládaná pětistupňová převodovka. Ta je sice skvělá ve městě a na okreskách, ale na dálnici autu citelně chybí šestka (nebo prostě delší celkový převod). I na pětku se motor ochotně sebere z 50 km/h, ale trochu delší finální převod by mu určitě nevadil. Sílu by na něj třináctistovka měla.

Jestli vás ale baví řadit a po dálnici skoro nejezdíte, tak budete mít v Yarisu o zábavu postaráno. A protože s sebou tohle auto netáhne přebytečná kila (základní verze váží pod jednu tunu), tak se docela pěkně svezete, i když to není koncepcí žádný sporťák. Na kvalitních pneumatikách a podvozku v dobrém stavu byl Yaris vždycky velmi svižný a uměl potrápit na okresce kdejaké papírově silnější auto. Stačí do utažené zatáčky podřadit na dvojku, motor zaječí u 6 000 otáček „Banzááááááái!“ a za tímhle malým prckem se jen bude zvedat spadané podzimní listí.

Z dnešního pohledu leckdo ohrne nos nad velmi chudou výbavou, kompromisním jízdním komfortem a prostorem zejména vzadu, ale ve své době byl Yaris slušný a ani dnes se nejedná o nějaká špatné a nevyhovující auto. Kdo jezdí sám či maximálně ve dvou, bude mu i tenhle prcek plně vyhovovat. A věci jako elektrická okna a zrcátka, centrální zamykání, klimatizaci a rádio má naprostá většina ojetin.

U ojetiny ale stejně budete řešit hlavně spolehlivost a v tomto případě se rozhodně není čeho bát. I u malého Yarisu se Toyota neodchýlila od své pečlivosti a tohle je dost možná nejspolehlivější malé auto na trhu, které jde za tyhle peníze koupit.

Základní litrový tříválec známe dobře z minivozů TPCA a jedná se o velice spolehlivý motor. Nemá problémy s řetězovými rozvody a celkově jednoduchá technika slibuje velice spolehlivý provoz bez zvýšených nároků na kvalitu paliva. Nevadí mu krátké trasy, stejně se svou povahou hodí nejvíce do města.

Stačí každý rok nebo maximálně po 10 až 15 000 km vyměnit olej a bude to jezdit pořád. U starších kusů se sice může objevit sem tam nějaký únik oleje přes staré těsnění či gufero, občas teče vodní pumpa, ale zas nemůžete u patnáctiletého auta chtít zázraky. Kdyby se všechny ostatní ojetiny mohly pochlubit tím, že jim po patnácti letech jen lehce rosí těsnění pod ventilovým víkem a neběží vodní čerpadlo, bylo by na světě krásně.

Dynamicky atraktivnější je třináctistovka, zde samozřejmě se čtyřmi válci. Toyota v Yarisu druhé generace použila dva různé motory. Nejprve se do roku 2008 prodával motor o objemu 1 298 cm3, který poznáte podle výkonu 64 kW a hlavně pětistupňového manuálu. Pak přišel zcela nový motor o objemu 1 329 cm3, který už má 74 kW, později 73 kW, a hlavně šestistupňový manuál.

Starší motor je značený jako 1.3 VVT-i, novější jako 1.33 Dual VVT-i, ale v inzerátech se setkáte s všemožnými čísly a také nepřesnými roky výroby. Proto nahlédněte do interiéru na hlavici řadicí páky a do technického průkazu, co je tam vlastně napsáno za výkon.

Oba motory umí být spolehlivé, ale potřebují pravidelný servis, což je u některých ojetin trochu problém. Zejména vytěžovaná auta nestíhají na servis jezdit po maximálně 15 000 km a za ten roční interval najedou třeba přes 20 000 km. Hlavně pozdější motor 1,33 l byl v prvních ročnících citlivější na zalepení pístních kroužků karbonem a následnou zvýšenou spotřebu oleje. Nejvíce na to tak trpí auta s vysokými nájezdy a nepravidelným servisem. Nemá smysl ten servis zanedbávat, neboť malá roční prohlídka stojí v Toyotě 3294 Kč, velká 5216 Kč. Jen čtyřletá prohlídka s výměnou svíček se prodraží na 9626 Kč, což je ale pořád v mezích rozumných cen na malá auta.

U obou motorů pak zanedbaný servis může stát za problémy s proměnným časováním ventilů (starší 1,3 l má VVT na straně sání, novější 1,33 l na obou vačkách). Řetězové rozvody jsou tu naštěstí spolehlivé, stejně tak zapalování. U starší verze 1,3 l je ještě potřeba hlídat ventilovou vůli (dle servisního plánu prvně po 90 000 km), ale obvykle není potřeba s ní ani po 150 000 km cokoli dělat, pokud není na motor neodborně nabastlená přestavba na LPG.

Yaris se prodával i ve sportovní verzi T-Sport, která měla pod kapotou motor 1.8 VVT-i. Atmosférická jednotka nabídla 98 kW a 173 Nm, a i když se jedná o nejdynamičtější pohon v Yarisu, zas proti nové třináctistovce nepůsobí o tolik dravěji. Rozhodně se s ním nesvezete špatně, ale ve sportovně pojatém autě by to přeci jen chtělo něco víc.

Především zanedbaný servis kombinovaný s nadměrným vytěžováním tohoto auta nevybouřenými řidiči, kteří uznávají pouze jízdní styl „furt plnej“, stojí za často zvýšenou spotřebou oleje už unavené osmnáctistovky, závadami ovládání proměnného časování ventilů a někdy i nataženým rozvodovým řetězem, což je závada, kterou by asi u benzinové Toyoty nikdo nečekal.

I když teď v ojetině už to nebude žádná velká sláva, nemůžeme zcela zakazovat malý diesel 1.4 D-4D. Jednotka s parametry 66 kW a 190 Nm je docela pružná a při pravidelném servisu a rozumném zacházení obvykle nezlobí. Mechanika je vcelku odolná, nejsou zde problémy se vstřikováním (jeden vstřik ale i tak stojí docela snesitelných 6600 Kč) a do konce roku 2008 ještě malý naftový Yaris ani neměl částicový filtr. Pozor na dovozy po tomto datu, filtr už zřejmě mít budou. Sice není tak rizikový, ale je to zbytečná složitost, která pak soužití s levným autem umí zbytečně prodražit. Po vysokých nájezdech běžně odchází u vozů s filtry DPF čidla diferenčních tlaků a teplotní senzory.

Spíše než s problémy na motorech se setkáte se závadou novějšího šestistupňového manuálu. U něj je největší bolístkou ložisko hnacího hřídele převodovky, které selže a převodovka začne vydávat opravdu hlasité pazvuky, které zklidní jen vyšlápnutí spojky. Bohužel to nejde moc levně opravit, běžně se se vším všudy dostanete na deset tisíc korun i mimo oficiální značkové dílny. Nicméně tohle potkává spíše hodně ojetá auta s nájezdy přes 200 000 km. Každopádně to může být indikátor skutečného nájezdu auta, i když se Toyoty obvykle nestáčí.

Ačkoli se na některých trzích prodával Yaris s klasickým automatem s hydroměničem či s CVT, v Evropě se zřejmě setkáte jen s robotizovanou převodovkou, kterou Toyota označovala jako MMT. Naštěstí je tu vcelku spolehlivá, i když její jízdní projev z principu věci není moc uspokojivý. Zamrzí ovšem omezená životnost docela drahé spojky, která se ve výhradně městském provozu často nedožije ani 100 000 km.

Díky jednoduché technice neskrývá Yaris žádná vyloženě slabá místa. Nejstarší kusy s vyšším nájezdem se už dnes budou potýkat s korozí. Nejprve rez napadne podvozkové díly, časem ale už kvetou hrany dveří, lemy blatníků, kapota a prahy. Nejde to ale generalizovat. Udržované auto, které za sebou nemá ťukance a lajdácky opravené bouračky, jen tak reznout nebude.

S elektronickou výstrojí tu tradičně potíže nejsou, ale vše důležité před koupí prověřte, ať si zrovna vy nevytáhnete v ojetinové loterii tu kratší slámku. Řešit nefunkční palubní displej je drahá komplikace, neustálé šotky v zámcích a osvětlení pak spíše otrava. Příčinou bývá nejčastěji pronikání vlhkosti a také neodborné zásahy do elektroinstalace. Ty také často stojí za samovolným vybíjením akumulátoru. Mimochodem, Yaris byl také součástí obrovské celosvětové svolávací kampaně na airbagy Takata, tak jen u Toyoty dle VIN auta ověřte, jestli má kupované auto svolávačku za sebou.

Kompaktní Yaris je pořád velmi slušné auto. Možná dnes nenadchne vzhledem, ergonomie a rozvržení interiéru nesedne každému a není to žádný prostorný stěhovák, ale je to vlastně nesmírně spolehlivý a na provoz levný vůz. Do 100 000 Kč na trhu moc lepších a spolehlivějších aut opravdu nenajdete. Jestli nechcete u ojetiny po koupi vůbec nic řešit a maximálně jste ochotni jen udělat běžný servis, je tenhle malý Yaris jasná volba. Jenom si dejte trochu práci s výběrem, ať si nekoupíte už značně unavený kus. Pořád se dají najít pěkná a velmi zachovalá auta, takže i když k tomu vrozená spolehlivost téhle Toyoty vybízí, úplně naslepo ji nekupujte.