Volkswagen Multivan T7 se vrací ke kořenům a je nejlepší osobní „nedodávkou“

To, že jsme na focení postavili novou T7 vedle T1 – konkrétně krásně zachovalé „Brazilky“ z pozdních let výroby, není náhodou. S novým Multivanem generace T7 lze totiž sledovat určitý návrat ke kořenům. První „Téčka“ byla ještě postavená na základech Brouku, tedy osobního auta. A úplně nejnovější Téčko (které se bude nějakou dobu vyrábět po boku 6.1) stojí na modulární platformě MQB – tedy na platformě osobního auta.

Právě v tomto zásadním převratu na osobákovou platformu, a v další spoustě drobností, spočívá odlišnost a pokrokovost T7. Je to vidět už na první pohled, kdy, přestože jde pořád o auto s obřím jednolitým prostorem uvnitř, není ani zdaleka tak „krabicoidní“ jako T6.1.

T7 má delší přední partii, pozici řidiče posunutou dále vzad, a tím pádem o dost horizontálnější sklon čelního skla, který přispívá k mnohem lepší aerodynamice. Auto je taky o kousek nižší, a když ho ještě opticky sníží horizontálně přepůlené lakování, jedná se vážně o nejhezčí „dodávku-nedodávku“ široko daleko.

Líbivost potom pokračuje uvnitř, kde se nachází mnohem komfortnější, útulnější a hezčí interiér, než jaký nalezneme v T6.1. Designové dekory, digitální palubka, prémiové audio, drobnosti jako ambientní osvětlení, architektura ovládání převzatá ze současných osobáků (ano, to bohužel znamená i přesun značné spousty prvků do dotykového displeje), ale třeba vyloženě parádní sedadla ErgoComfort s ohromným rozsahem nastavení, bočním vedením, ale i ventilováním a vyhříváním. Vyhřívaný je taky volant, a dokonce i zadní vyjímatelná sedadla, ukotvená v kolejnicích v podlaze.

Právě systém kolejnic poskytuje potom obřímu vnitřnímu prostoru pro Multivan nezbytnou variabilitu. Samostatné sedačky už se sice nemohou otočit bez vyjmutí z kolejnice, ale jsou zase tak lehké, aby s nimi zvládla manipulovat i drobná žena. Celkem je jich v zadní části pět, lze je mít samostatně, nebo tři poskládat vedle sebe do třímístné lavice. Navíc v kolejnicích podlaze jezdí ještě panel s odkládacími prostory a skládacím stolkem. Takže i možnost udělat si ze zadního prostoru „kancelář“ se stolkem a sedadly proti sobě zůstala zachována.

Multivan je pořád hlavně velkoprostorové auto s nekonečně variabilním interiérem, v němž odvezete téměř všechno a téměř všechny. Což je koneckonců jeho hlavní úloha. Podstatné nicméně je, že nad to všechno se Multivan neřídí a nechová jako dodávka.

Pozice za volantem je sice trochu dodávková, daná vyšším ukotvením řidičova sedadla, takže se na pedály našlapuje poněkud shora, jenže jakmile chytnete do ruky volant a podíváte se přes zkosené čelní sklo před sebe, je tu něco jinak. Auto je na silnici agilní, tiché a komfortní, zkrátka se řídí jako libovolný osobák na MQB platformě. Na podvozku je znát příjemná poddajnost, karoserie je tuhá a vypolstrovaný interiér pohltí i to minimum hluku, který se přenáší od sofistikované zadní nápravy. V dálničních rychlostech navíc zapracuje ona zmíněná aerodynamika, mající pozitivní vliv na hluk (potažmo jeho absenci) ale i na spotřebu. Příjemná cestovní dálniční rychlost leží ještě daleko za našimi limitními sto třiceti kilometry v hodině. Po stránce jízdního a řidičského komfortu nechybí Multivanu T7 zkrátka vůbec nic.

Tím se samozřejmě dostávám i k motoru. Ten v testovaném autě byl opět velmi „nedodávkový“. Řeč je totiž o benzinovém dvoulitru 2.0 TSI, jenž oplývá solidními 204 koňmi výkonu, a 320 Nm točivého momentu. Motor je pak spárován se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou DSG, ovládanou jednoduchým místo-šetřícím spínačem na palubní desce.

Takže jak to jezdí? Budu se opakovat, ale prostě opět jako osobák. Navíc relativně svižný osobák. Sprint z nuly na sto spořádá Multivan za důstojných 9,4 sekundy a maximálka se vyšplhá až na rovné dvě stovky. Tím pádem se není potřeba bát ani předjíždění a po chvíli jsem se přistihl, že jedu úplně stejně, jako kdybych jel s benzinovým Golfem.

Řadu lidí může relativně silný benzinový motor v takhle velkém autě děsit spotřebou, ale není třeba se bát. Spotřeba není vyloženě nízká, ale ani vysoká. V rámci testu jsem naměřil průměr nějakých 9 litrů na sto, ve kterém byly dálniční přesuny, stejně jako ježdění po městě i okreskách – prostě všehochuť.

Shrnuto podtrženo je Multivan nejlepší způsob jak získat praktičnost dodávky bez nutnosti řídit dodávku. Jako řidič-rozvozák si přijdete maximálně v prvních momentech, ale pak se velkoprostorová dodávková aura rozplyne a zbyde po všech stránkách osobní auto. S parádní výbavou, vyváženými jízdními vlastnostmi, komfortem, tichem… zkrátka se vším, co od osobního auta chcete.

Vlastně jediná oblast, ve které zanechává Multivan T7 jistou pachuť, je cena. Multivany se nikdy neřadily mezi levné zboží a u T7 tomu pochopitelně není jinak. Ceník startuje na částce 1 202 104 korun a testovaná verze – tedy lepší základ výbavy Style s benzinovým dvoulitrem – už stojí 1 641 533 korun. A to je předtím, než začnete přihazovat příplatky, které se v tomto konkrétním případě vyšplhaly bezmála na půlmilion. Finální částka vozu z fotek tedy zní 2 114 072 korun.