Hyundai Kona N vs. Ford Puma ST – Ostrá SUV, která baví

Jihokorejskou Konu asi netřeba představovat, jelikož jde o všem dobře známé SUV vyrábějící se také v elektrické variantě, která se rodí v Nošovicích nedaleko Frýdku-Místku. Cizí však není ani nejostřejší varianta N nadopovaná zážehovým dvoulitrovým čtyřválcem s 280 koňmi (392 Nm), spárovaným výhradně s osmirychlostním automatem. Ostatně vůz už jsme řádně prověřili taktéž na okruhu…

Evropská Puma vychází z kompaktnější Fiesty, takže své základy nachází právě v atraktivním hatchbacku. Bavíme se o variantě ST, proto jde o vozidlo notně vylepšené divizí Ford Performance, která mu do vínku dala vedle sportovního podvozku taktéž tříválcovou benzinovou patnáctistovku o výkonu 200 koní (320 Nm), spojenou pouze s šestirychlostním manuálem. I toto vozidlo máme ozkoušené v rámci rally na závodní trati, ba dokonce srovnané s původní Pumou z 90. let.

A teď, když obě SUV ze segmentu B postavíte proti sobě, co vám reálně vyjde? Tabulkové srovnání by patrně vyhrála Kona N, ovšem jak to dopadlo v praxi? O tom rozhodlo důkladné testování na okresních silnicích, doprovázené lákavými podzimními barvami.

Opakované setkání s Konou nás znovu nenechalo na pochybách, že jde o typické kompaktní SUV. Možná až moc kompaktní vůči karoserii, neb vysoké sezení (i když byla sedačka nejníže) a poměrně rozsáhlé plastové království okolo vás okrádá o část životního prostoru.

V rámci komfortní výbavy ovšem plesáme, jelikož uvnitř nacházíme též ventilovaná sedadla, poměrně širokou obrazovku infosystému, kamerový parkovací systém, head-up displej, volantová tlačítka pro rychlou změnu jízdních režimů a kulatý volič trakčních módů. Ovládání většiny úkonů je řešeno tlačítky, proto vás běžná obsluha funkcí během řízení tolik nerozptyluje.

Co však trochu zklamalo, jsou vnitřní (vesměs tvrdé) plasty v padesáti odstínech černé, které leckde nejsou ani povrchově upravené. Skutečně škoda, nějaké imitace karbonu či trocha umělého semiše na palubce či dveřích by nebyly marné.

Sport Technologies Puma se ani nesnaží nějak oslnit prostorem v porovnání s tělem. Tak nějak počítáte s tím, že uvnitř nepůjde tančit, že se vzadu komfortně usadí leda menší osoby a že do kufru nic moc nedáte. Ovšem v případě bodu 3) omyl, pod podlahou zavazadelníku se totiž nachází ještě další překvapivě objemný (81 l) úložný prostor.

Plastů vně kabiny najdete taktéž mnoho, nicméně to platí i o výbavě, která je jen o něco „chudší“ než u Kony N. Ani zde nechybí klasické tlačítkové ovladače, případně ozdobná cingrlátka rozesetá po kabině, hojněji zastoupená než v případě jihokorejského rivala.

U ostrého SUV však výbavu nebo zpracování odsouváte na druhou kolej, jelikož by vás primárně měl zajímat zastavěný agregát. Přední kola roztáčející benzinový dvoulitr Kony N se sice pomaleji sbírá od spodu, ovšem ve vysokých otáčkách nevadne a pořád má sílu táhnout dál a dál. Je to něco jako malý motorový tank, který když už se nadechne, tak pak pracuje ostošest.

A neméně zajímavou činnost vykonává rovněž osmirychlostí automatická převodovka, u níž je opravdu znát, jaký jízdní profil zvolíte, protože jen v tom nejostřejším (N) vás pustí až úplně do plných otáček a až poté přeřadí. Tím však magie nekončí, jelikož zde máme ještě červený knoflík NGS, po jehož stisknutí dostanete po dobu 20 sekund k dispozici maximální výkon i sílu.

To máte tak – zostří se zvuk, motor vyburcuje do plna, převodovka čeká až na nejzazší možnost řazení, adrenalin vystřelí do nebes a na digitální přístrojovce začne odpočet. Práce korejského agregátu je zkrátka perfektně sladěná, ovšem hladce přenositelná vesměs jen na hezké silnice…

Kona N je totiž trochu tučná, jelikož se její provozní hmotnost pohybuje v rozmezí 1 585–1 644 kg, což je poměrně hodně, neb Puma ST provozně váží jen 1 358 kg. Tomu patrně odpovídá nastavení „koňáckého“ podvozku, které je na N režim enormně tuhé a na rozbitých silnicích až nepříjemně uskakující. A ono ani v komfortním módu se nebavíme o rodinném autě, se kterým byste chtěli jezdit každý den po horších cestách. Na druhou stranu chápeme, že jde o sporťák…

Pumátor má v tomto ohledu daleko příjemnější nastavení, se kterým se dá celkem obstojně fungovat každý den, rovněž na špatných silnicích. Odpružení je tedy měkčí, nicméně auťák nemá tendence se v ostrých zatáčkách přespřílišně naklánět nebo si dokonce klekat na předek.

Jihokorejské SUV má též výše usazené těžiště, je těžší na předek, takže je plavnější a nedotáčivější, ačkoli toto pomáhá kompenzovat elektronické přibrzďování kol simulující práci mechanické samosvoru, jímž je zase obdařená Puma ST. A je to znát.

Protože testovaná fordka vychází z hatchbacku, působí sice nafoukle, ovšem díky nižšímu těžišti a právě mechanickému samosvoru má větší chuť zatáčet. Taktéž zastavěný tříválec se velice ochotně sbírá od spodu, prakticky ihned jde do otáček, kde ovšem postupně vadne. Jestliže milujete kvedlání řadičkou, tak v Pumě ST si užijete poměrně přesný manuál, kde budete měnit kvalty každou chvilku.

Přestože má Kona N řízení solidně vyladěné, stejně z něj máte občas pocit, že je to o vás bez vás. Ano, adaptivní servo umí příjemně ztuhnout, jste schopni odhadnout, co auto asi udělá, ale ta přímější pocitová zpětná vazba zkrátka chybí… Tu hledejte opět u rozverného fordu.

Víte však, za co bychom inženýry modrého oválu počastovali nehezkými slovy? Za přední Recaro sedačky s úzkými podsedáky, do nichž se komfortně vejde jen pozadí malých a štíhlých lidí. Ptáme se proč? Proč trpět na otlačené půlky? Copak jsou všichni potenciální kupci Pumy ST vysocí 160 cm a váží 70 kg?

Bez viny tedy není ani Konátor N. Nabídne sice příjemný, ale po čase nesmírně otravný (vypínatelný) gadget. Čelní kamera umí přečíst rovněž značku detekující dvojitou zatáčku, což vám auto volitelně zahlásí graficky i akusticky, u čehož nabídne přepnutí do N režimu. Je to bezva věc, na poprvé, na podruhé, pak vás to začne štvát a rozptylovat natolik, že tuhle vychytávku prostě utnete.

Budeme-li mluvit o zevnějšku, pak je dle nás vítězem Kona N, jelikož působí daleko atraktivněji a nabídne spoustu designérských detailů, zatímco v Pumě ST vidí mnoho lidí jen roztomilou/kontroverzní žábu pro holky.

Ani za zvukový projev nemůžeme poslat body do Fordu, přestože oba modely mají pomocný „syntezátor“, tak zevnitř i zvenčí zní líbivěji hyundaika. Ta má ovšem malý vroubek, a to vyšší (ve srovnání s Pumou ST) do kabiny pronikající aerodynamickou hlučnost při cestovních rychlostech nad cca 90 km/h a výše.

Dávají však obě auta smysl? Na primárně denní užití vlastně ani moc ne. Chápeme důvod existence hatchbacku/liftbacku i30 N, jemuž jste schopni odpustit o něco tvrdší odpružení, ale u dospělého SUV typu Kona N za cenu 939 990 Kč očekáváte krom sportovnosti také větší dávku pohodlí, a ta se kvůli tvrdšímu odpružení nedostavuje v očekávané míře.

Puma ST je vlastně jen trochu maskulinní a překarosovaná Fiesta ST, takže se převážně vnímá jako doplněk k nějakému hlavnímu vozu, čemuž odpovídá i základní cena 773 900 Kč, respektive 846 900 Kč za vybavenější provedení.

Z hlediska celkové zábavnosti dostává více procent výkonem slabší Puma ST, a to za svoji hravost, čitelnost, zpětnou vazbu, nižší hmotnost a celkovou sladěnost s řidičem. Z hlediska denního užití je souboj daleko vyrovnanější, ovšem znovu bychom zvolili Pumu ST, zejména díky úspornějšímu provozu, většímu kufru a komfortnějšímu odpružení. Celkově vítězství v testu a naše doporučení si tedy odnáší Ford Motor Company za svoji dravou SUV šelmu, Hyundai získává ocenění za design.

Ovšem kdo je vaším vítězem? Jakému hot-SUV dáváte přednost? Hlasujte v anketě níže a podělte se o svůj názor s ostatními v komentářích pod článkem.