Hlavní obsah

Své schopnosti přeceňují za volantem mladí i staří

Foto: Shutterstock/Catalin Petolea

Chyb a zlozvyků za volantem existuje celá řada. Jedním z nich je bezesporu přeceňování schopností. Není to chyba, které se dopustíme dvakrát týdně nebo jednou za měsíc, ale chyba, které se někteří z nás dopouštějí dlouhodobě. Tedy minimálně do doby, než se jim jízda na hraně jednou vymstí.

Článek

Když jsme se ptali zkušeného učitele autoškoly, jakých největších chyb se za volantem řidiči v Česku dopouštějí, zaznělo přeceňování schopností mezi prvními. „Zkrátka nemáme respekt,” řekl nám rozhodně Jiří Novotný z Asociace autoškol ČR. Co si pod tím ale představit a koho se to týká?

Rizikovou skupinou v souvislosti s přeceňováním schopností jsou zcela jistě mladí řidiči. Ostatně přibližně čtvrtinu vážných nehod způsobují řidiči ve věku 18 až 24 let: „Není to úplně v prvním roce po autoškole, protože tam mají ještě trochu respekt. Jakmile ale už mají pocit, že to všechno zvládají, tak si za volantem dovolí mnohem víc,” vysvětluje statistiku Jiří Novotný.

Problémem je, že mladí řidiči (a někdy nemusejí být ani mladí) nerespektují limity a mají pocit, že to mají takříkajíc v ruce: „Což o to, sice mají, ale jen dokud všechno funguje a nenastane nějaká nestandardní situace. Ale v tu chvíli, kdy se něco pokazí, hrají roli právě ty zkušenosti a oni na to nedokáží adekvátně reagovat,” popisuje problém jízdy na hraně Novotný. Následky takových nehod jsou pak mnohem závažnější než u zkušeného řidiče, který zareaguje správně.

Podle instruktora autoškoly se většinou mladí řidiči, kteří se za volantem otrkají, dostávají snadno na svůj limit a nedávají si už žádný prostor, aby měli ještě kam manévrovat, prostě jedou takzvaně na hraně. A z té hrany se velmi snadno dostanou do problému.

Navíc dnešní moderní vozy snáz vyvolají pocit, že máme vše pod kontrolou, protože umí jet rychle i dobře brzdí. V kritických situacích nám ale už technika nepomůže a řešení zůstává hlavně na řidiči a jeho zkušenostech, které často chybí. „Jakmile dojde ke krizové situaci, tak člověk za volantem ztuhne. Stáhne se do křeče, není uvolněný, což je špatně. V tu chvíli neovládáme auto tak, jak máme,” vysvětluje Jiří Novotný.

Foto: Shutterstock/ntm

Nedostatek zkušeností nedoženou ani přednosti nových a drahých vozů

A problém s přeceňováním schopností je i na opačné straně spektra, tedy u seniorů. Jelikož není pevně daný nějaký bod či termín, odkdy už bychom neměli řídit, je velmi těžké najít tu chvíli, kdy už pověsit řízení na hřebík. Hranici má každý jinde, každý má jiný fyzický fond i duševní zdraví, a nejde na to proto nastavit nějaký přesný zákon či vyhlášku. Pokud celý život řídíme a ve stáří se nám začne zhoršovat pozornost i zrak a prodlužovat reakční doba, my sami si toho pravděpodobně nevšimneme. Současný stav, kdy by nám v řízení měl dát stopku lékař, je tak asi jediný možný, i když ne samozřejmě dokonalý. „Určitě je fajn, že v dnešní době začínají výukové programy na polygonech, které se snaží udržovat seniory za volantem ve formě. Všechno je to totiž o tréninku,” říká instruktor Jiří Novotný.

A kdo častěji přeceňuje své schopnosti za volantem, muži, nebo ženy? Samozřejmě, že muži. I když mají muži od přírody k technice blíže, tudíž i k autům, statistiky nehod vyznívají lichotivěji pro ženy. A to právě z důvodu přeceňování schopností a riskování, ke kterému mají muži mnohem větší sklony. Ženy jsou za volantem opatrnější, nebývají agresivní a nepokouší tolik limity, proto i méně bourají.

Přecenili jste někdy své schopnosti za volantem?
Ano, už několikrát
21,2 %
Ano, jednou a od té doby si dávám pozor
41,9 %
Ne, nikdy, jezdím s dostatečným respektem
36,9 %
Celkem hlasovalo 7126 čtenářů.

Reklama

Související témata:
Načítám