Silničáři bojují proti sněhu chytrým plánováním

Větu, že silničáři zaspali, jsme slyšeli už asi všichni, dokonce i posluchači písně Ladovská zima od Jarka Nohavici ji znají. Jenže proč se to prakticky nemůže stát a jak vlastně celý cestářský organismus pracuje? To nám prozradil Jiří Brandejs, ředitel společnosti ÚDRŽBA SILNIC Královéhradeckého kraje.

Abyste lépe pochopili, kdo se vlastně o co stará, nabízíme tabulku níže. Silnice rozdělené podle tříd mají totiž své správce, kteří si údržbu jednotlivých úseků řídí nezávisle na sobě, proto se nelze hněvat na chlapíka v pluhovací Scanii, že prohrnuje hlavní tah na Prahu, zatímco vy nemůžete vyjet z parkoviště před bytovkou – váš sektor totiž obstarává úplně jiný subjekt.

Rovněž platí, že každá instituce je řízená trochu jinak. Například technické služby ve městech fungují ve srovnání s krajskými organizacemi malinko odlišně. Svoji roli hrají také externí společnosti, které realizují své cestářské služby na základě vyhraných výběrových řízení. Důležitá informace je, že systém údržby silnic není (naštěstí) závislý na jednom centrálním velení.

Co vše vlastně silničáři dělají? Ty nejdůležitější činnosti rozdělené do sezon najdete níže.

V rámci techniky používají společnosti zajišťující údržbu silnic zpravidla nákladní automobily vybavené dvěma nebo třemi nápravami. Velice často jde o nosiče výměnných nástaveb, kdy stroje v létě vozí na korbě dřevo, klestí, naváží materiál, používají vysprávkovou soupravu nebo třeba zametají, zatímco během zimní sezony přepravují na svých hrbech tuny soli a odhrnují nežádoucí sníh.

Flotily silničářů bývají velmi různorodé, jelikož se vozidla nakupují prakticky vždy v rámci výběrových řízení. Tedy nikdo nemá majoritu a stále vítězí nejlevnější nabídky, občas schopnostem navzdory. Takový Unimog je přitom sice pekelně drahý (i na servis), ale zase velice šikovný stroj.

„Nákladní automobily silničářů nemají takový kilometrový nájezd jako například kamiony, avšak v rámci zimní sezony neustále operují ve velmi agresivním prostředí. Rovněž nakladače materiálů pracují na motohodiny, nikoli na ujetou vzdálenost. Jednotlivé organizace navíc mohou kvůli výpomoci povolat do akce také předem nasmlouvané externisty, typicky zemědělce s jinak nevyužitými traktory,“ upřesňuje rozmanitost vozového parku Brandejs.

Jenže auto bez řidiče je (zatím) jako golem bez šému a zaměstnání šoféra-silničáře má svá úskalí i specifika.

„Mimo vlastnictví příslušného řidičského oprávnění musí každý řidič absolvovat patřičné školení a být seznámen s vlastnostmi jednotlivých vozidel. Jde například o chování sypače s vysokým těžištěm, případně zásady pluhování. V rámci přípravy na zimu si všichni terénní pracovníci najíždějí během podzimu svoje trasy tzv. nanečisto, aby zvládli i během kalamitních stavů efektivně zprůjezdnit dané úseky,“ doplňuje náročnost povolání Brandejs.

My jen dodáme, že šoférskou základnu mnoha organizací pečujících o naše cesty tvoří především starší muži, jelikož mladí lidé prahnoucí po řízení velkých mašin tíhnou spíše ke kamionům, kde rovněž předpokládají vyšší mzdu.

Tady se dostáváme k jádru věci, proč vlastně není možné v tomto odvětví zaspat. Mnoho sypačů dnes disponuje lokalizátory GPS a senzory na rozmetadlech i pluzích, proto lze reálně dohledat, kudy jaký vůz jel, kdy a kolik materiálu vysypal či jak dlouhý úsek vyhrnul.

„Specifikum vybraných krajů je on-line dostupná zimní obslouženost, kdy na příslušném webu můžete vidět data, místa a časy provedených prací. Díky tomu lze téměř na minuty přesně určit, kdy a kde kdo byl a co dělal,“ poukazuje na transparentnost úkonů Brandejs.

Že to nic neznamená? Čtěte dále, povíme vám, z čeho silničáři vaří a podle jaké metodiky postupují.

Pravidla zimní údržby jsou daná zákonem, tudíž pro všechny stejná. Každý se musí řídit podrobným Plánem zimní údržby, který obsahuje textovou i mapovou část, jednotlivé okruhy, jejich délky, příslušné stroje, a dokonce i posádky.

„V každém kraji najdete několik cestmistrovství, kde sedí veledůležití dispečeři, kteří on-line řídí údržbu daných okruhů. Tito pracovníci aplikují legislativou danou metodiku, reagují a řeší vzniklé komplikace, povolávají do zbraně zálohy, případně uvádí v pohotovost další posily. Géniové za monitory fungují během zimy na směnný provoz 24 hodin denně, a rovněž vyhodnocují data z několika stovek meteostanic po celé republice,“ poodhaluje princip koordinace a plánování Brandejs.

Už chápete? Žádná nesmyslná centrální regulace, ale stovky dispečerských mozků, které spolu s borci v oranžových mundúrech zajišťují sjízdnost republikových silnic.

Tušili jste, že zákonem danou prací silničářů není úseky zcela vyčistit, ale pouze zmírnit závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací? Taktéž existuje právním předpisem stanovené pořadí důležitosti i časový harmonogram, do kdy musí dojít k zajištění alespoň částečné průjezdnosti silnic.

„Práce mohou komplikovat vnější vlivy, například náledí, které zpomaluje nástup účinků posypové soli. Mezi další nepřátele patří silný vítr v kombinaci se sněžením, což většinou vyústí ve sněhové jazyky nebo závěje. V praxi to znamená, že prohrnutá silnice vypadá za půl hodiny stejně, jako by radlici nikdy nepoznala.“

„Každý sypač najede na svém okruhu celkově asi 80 až 100 kilometrů, takže nemůže být v jednu chvíli všude. Projet takovou trasu zabere v závislosti na povětrnostních podmínkách 3 až 4 hodiny,“ zakončuje sezonní problematiku Jiří Brandejs, ředitel akciové společnosti ÚDRŽBA SILNIC Královéhradeckého kraje.

Detailní metodika myslí samozřejmě i na kalamitní situace, kdy se všechna dostupná technika povolá k intenzivní údržbě hlavních tahů, a to kvůli zachování průjezdnosti páteřní sítě silnic. Nicméně takový stav Královéhradecký kraj naposledy zažil zhruba před 10 lety, tedy nejde o běžnou záležitost.

Léty praxe vyšperkované plány spolu s aktivními dispečery dávají jistotu, že o naše cesty bude v rámci zákonem stanoveného pořadí i časového limitu postaráno. A pokud s tím máte přece jen problém, musíte volat po změnách na vládních postech, nikoli na sociální sítě nebo osočovat chlapíky za volanty nazbrojených údržbových speciálů.