Článek
Trackday měl předem daný harmonogram, kdy se mezi sebou střídali řidiči ctící čistou stopu s těmi, kteří raději do zatáčky hledí bočním okénkem a přes nečekaně velké množství účastníků tak měli všichni dost prostoru vyřádit se. Dopoledne bylo v plánu zkrápění trati, jenž nemuselo být nijak vydatné, protože pod pošmournou oblohou asfalt osychal velice pozvolna a tak se mohl dodržet i odpolední program, totiž jízdy na suchém podkladu.
Podmínky pak trochu podpořilo i sluníčko, takže na pozdně odpolední jízdy v obráceném směru a následně měřené rozjížďky byly naprosto optimální podmínky. Na akci dorazilo i několik německých a polských účastníků, jenž na sebe svým stylem jízdy strhávali velkou část pozornosti- jakoby se divák přesunul do devadesátých let na některý z kompaktních japonských okruhů a sledoval bezstartostně jezdící nadšence. Nijak zásadní informace, avšak rozhodně fajn zjištění, že na trackday se vyplatí vyrazit jen na "kukačku"
