Hlavní obsah

Plakáty jsou už často investiční záležitost, říká sběratel. Do jejich vzhledu kdysi mluvila cenzura

Foto: Škoda Auto

Propagace automobilů se změnila stejně razantně, jako se změnila sama auta. Klasické tištěné plakáty a brožury už dnes sice ustupují videoklipům sdíleným na Youtube, NFT obrázkům a příspěvkům na sociálních sítích, stále je ale automobilky využívají ke svému zviditelnění.

Článek

Nejinak je tomu i v případě mladoboleslavské automobilky Škoda Auto. Jak moc velká změna v grafickém i textovém ztvárnění se za posledních 70 let udála, elegantně shrnuje 420stránková kniha Škoda – Automobily na plakátech a v prospektech 1945–2022 od vášnivého sběratele Martina Kupce.

Zde můžeme najít stovky naskenovaných originálů plakátů, zprvu černobílých či kolorovaných, později barevných. Plakáty a prospekty jsou v knize použity téměř ze všech trhů, kam kdy AZNP, později Škoda Auto, své vozy dovážela, takže i například z Německa, Velké Británie či Spojených států. Kniha pochopitelně nemůže obsahovat všechny vydané propagační materiály. Chybí třeba ty z Austrálie či Turecka, ale Martin Kupec svou ohromující sbírku neustále doplňuje a do dalších připravovaných publikací se plakáty škodovek z těchto dvou zemí již dostanou.

Foto: Škoda Auto

Dobový prospekt – Škoda 110 R

Výpravná publikace vytištěná na křídovém papíře a vydaná v omezeném počtu dvou tisíc kusů začíná prvním poválečným modelem Škody – 1101/1102 (lidově přezdívanému Tudor) a končí elektrickým Enyaqem. Jak autor knihy poznamenává, dnes je tisk plakátů ojedinělý, reklamní kampaně jsou sjednocené a globální.

Nejzajímavější jsou tak podle nás plakáty a prospekty zhruba do přelomu milénia, které sice nejsou technicky dokonalé, ale mají své kouzlo. A občas překvapí i lokací, ve které focení probíhalo. Kupříkladu v roce 1990 vydal Motokov plakát s červenou Škodou Favorit nafocenou v Singapuru.

Autora knihy Martina Kupce, v profesním životě právníka a personalisty, jehož malou část sbírky můžete až do začátku září vidět na výstavě v milevském muzeu, jsme se zeptali na několik dalších zajímavostí.

Jak dlouho sbírku udržujete a jak jste se k těm stovkám plakátů a prospektů vlastně dostal?

Sbírku systematicky tvořím přes 10 let. Zájem o automobily a motorismus mě provázel od dětských let a tištěná reklama se mi líbila také. Mnoho prospektů mi však z té doby nezůstalo. V roce 2012 jsem si cíleně koupil několik prospektů a plakátů na Škodu 100, jako vzpomínku na dětství, kdy jsme tento typ měli dlouhá léta v rodině. A tím to vlastně celé v této organizované podobě začalo a výsledkem je vydaná kniha i právě probíhající výstava. Dnes by byly začátky se založením sbírky asi těžší. Ceny se dostaly během pár let v řadě případů úplně někam jinam, než kde byly. Mám pocit, že se z některých starých tisků stala i trochu investiční záležitost.

Jak moc je složité sehnat historické plakáty a prospekty?

V průběhu let bylo vytištěno velké množství plakátů, prospektů i letáků, a to jak pro tuzemské zákazníky, tak na podporu prodejů automobilů v zahraničí. Kupuji vždy jen dobové originály tiskovin. Zdroje jsou různé, od občasného nákupu od jiných sběratelů, přes prodejní tuzemské nákupní portály a specializované zahraniční portály, až po antikvariáty i burzy, kde se čas od času dodnes objevují zajímavé věci. Část jsem získal také výměnou nebo odkupem od bývalých či současných zaměstnanců automobilky nebo bývalých pracovníků podniku Motokov, který vozy vyvážel do světa.

A kolik plakátů či prospektů vaše sbírka čítá?

Přesný počet neznám, neboť stále něco nakupuji, ale plakátů Škoda mohu mít kolem 200 kusů, prospektů této značky zhruba 300 v různých jazykových verzích z celého světa. Dalších asi 70 plakátů a 150 prospektů mám ještě na značky Tatra, Liaz, Avia a Praga. Samostatnou kapitolu tvoří v mých sbírkách plakáty, prospekty a letáky Mototechny, které byly určeny na všechny možné automobilové značky pro vnitřní trh, měly svoji specifickou a často originální grafiku a byly tištěny v češtině. Celkově jsou ve sbírce nejvzácnější asi tisky z 50. let, například kreslené prospekty a plakáty od výtvarníka a designéra Františka Kardause.

Které období v historii Škoda Auto bylo z hlediska tvorby propagačních tištěných materiálů podle vás nejvíce kreativní, zkrátka nejzajímavější?

To je velice těžká otázka, neboť takových období se mi vybavuje hned několik. S dobou se měnil nejen styl, technické zpracování, ale i formáty materiálů a každá éra měla své zajímavosti. Vedle geniálních kreseb již zmíněného Františka Kardause ztvárňující Tudory, Sedany a Spartaky, zmíním ještě třeba sérii plakátů Škody Felicia a Škody Octavia z roku 1961, které jsou zajímavé svým grafickým zpracováním včetně písma i zvolením celkového motivu.

Například ale i představení dodávky a mikrobusu Škoda 1203 proběhlo propagačně poměrně velkoryse, kdy snímky pro první prospekt i plakát tohoto vozu vznikaly v roce 1968 nejen v atraktivním prostředí letiště, ale také v okolí Pražského hradu na Hradčanském náměstí. Samostatnou kapitolou zůstávají ateliérové snímky, které svým způsobem dávají vozu více vyniknout. Špičková kvalita tuzemské ateliérové fotografické tvorby se potvrdila zejména v polovině 60. let při prezentaci modelu Škoda 1000 MB.

Foto: Techbooks.cz

Kniha Škoda – Automobily na plakátech a v prospektech 1945–2022

Komunistický režim čtyřicet let zasahoval prakticky do všech odvětví v Československu. Jak zasahovala do tvorby plakátů cenzura?

Při přípravě jakéhokoliv nového plakátu či prospektu se v těch dobách postupovalo tak, že propagační odbor AZNP, Motokovu či Mototechny zadal zhotovení fotografií a grafického zpracování vybraným externistům, registrovaným v Československém svazu výtvarných umělců. Následně musely jít připravené návrhy ke schválení na komisi Českého fondu výtvarných umělců, která zasedala pravidelně jednou týdně a dohlížela na jejich estetickou a ideovou úroveň. Teprve až po kladném stanovisku této komise se mohly propagační materiály zadat k výrobě do tiskárny. V publikaci tyto a další okolnosti zmiňuji, protože patří ke koloritu doby.

Jak se tehdy řešilo, co se vytiskne na zahraničních letácích či prospektech?

Zde je třeba zmínit zvlášť zahraniční propagaci připravovanou podnikem zahraničního obchodu Motokov a propagaci, kterou si zahraniční dealeři organizovali sami z vlastních materiálů, i když k tomu někdy variantně využívali podklady poskytnuté právě Motokovem. Už někdy od poloviny padesátých let vydával Motokov pro zahraniční a později i pro tuzemský trh manuály, jak správně používat logo, typy písma, vhodné nápisy a slogany. Ty byly často využívány, ale nebylo to tak striktní jako dnes, protože mnoho prospektů mělo v různých zemích zcela specifickou grafiku a ani používání předepsaného loga nebylo v prospektech svaté, a tak byl nápis Škoda vyveden v mnoha grafických modifikacích, někdy velmi zajímavých. Ušetřen v tomto nebýval ani okřídlený šíp Škoda, který se také dočkal řady i neobvyklých ztvárnění.

Za posledních dvacet let jsou všechny propagační materiály globální a unifikované? Kdy začala grafická či textová unifikace v případě prospektů a letáků Škody?

Přes výše popsané byly pokusy o určitou unifikaci zkoušeny od druhé poloviny padesátých let již na prospektech Škody 440 a 445, tedy Spartaků a kabrioletu Škody 450, což byla předchůdkyně Felicie. S nástupem Škody 1000 MB přišla v prospektech opět velká různorodost, pouze letáky z konce produkce tohoto typu měly určitou jednotnou vodící linku. V osmdesátých letech už té unifikace přibývalo a zlom nastal až s nástupem Favoritu, zejména po příchodu koncernu Volkswagen, jako strategického partnera. Tehdy se marketing hodně proměnil a nástupce Favoritu, model Felicia, už měl v tištěné reklamě grafickou i textovou unifikovanou podobu.

Tištěné brožury s automobilovou tématikou se změnily velice, stejně jako za ty desítky let celý automobilový průmysl. Fotí se i dnes v digitální době tak, že se jede přes půl světa nebo se to již dělá digitálně?

S postupující globalizací vše směřuje k určitému vizuálnímu sjednocení prezentace značky. Prospekty jsou, až na výjimky, v jednotném stylu, graficky i rozměrově. V menší míře se stále tisknou i plakáty, ty poslední byly vydány v roce 2020 k 125. výročí založení továrny a jsou velice vydařené. Myslím, že se dnes již nejezdí přes půl světa fotografovat exteriéry tak, jak tomu bylo dříve v případech. Doba se změnila a s ní i styl a zpracování reklamních materiálů.

Když jsme u těch světových lokací. V které zajímavé nebo netradiční zemi Škoda plakáty fotila?

Kromě českých a slovenských lokací, které tvořily známá města, různé hrady, zámky či zajímavá přírodní místa, se pro účely exportu fotilo také v zahraničí, například v Kuala Lumpuru, Singapuru, Londýně, Berlíně, ve Vídni, před Atomiem v Bruselu nebo v Paříži, kde vznikla například kolekce dnes raritních plakátů, prospektů a letáků Škody 1000 MB ze snímků pořízených v pařížských ulicích a před Eiffelovou věží při světové premiéře tohoto typu v roce 1964.

Často přípravu snímků přímo na místě organizoval buď Motokov, nebo československá reklamní agentura Rapid, která měla během socialismu v gesci přípravu reklamy a propagace pro zahraniční trhy. V knize jsou ukázky mnoha mezinárodních lokací, které se objevily na plakátech a prospektech Motokovu nebo přímo zahraničních dealerů značky Škoda.

Reklama

Načítám