Hlavní obsah

Upír z Feratu, třídveřový hatchback i ostrý Favorit: Skvosty, které ukrývá depozitář značky

Foto: Škoda Auto

Sbírka depozitáře automobilky Škoda nabízí pohled na několik zajímavých konceptů i prototypů. některé z nich vídáme celkem běžně jezdit po silnicích, jiné zase taková štěstí neměly

Každá automobilka má svůj depozitář tajných projektů, konceptů nebo vývojových a předprodukčních prototypů. Některé z nich ve velkém posloužily jako základ pro finální sériový vůz, u některých by si člověk dokonce řekl, že je škoda, že vůz nakonec nevyrobili. Svůj depozitář má pochopitelně i mladoboleslavská Škodovka.

Článek

Celá expozice je z tematického hlediska rozdělena na dvě části – předobrazy sériových vozů Škoda a nikdy nerealizované studie či tajemné prototypy. V další části návštěvníky čekají soutěžní a závodní speciály, okolo kterých jakoby se vznášela „závodní aura“.

Škoda, že se nedostaly do výroby

Foto: Škoda Auto

Všechny exponáty mají něco do sebe, ale patrně nejlákavějším pro všechny bude Škoda 110 Super Sport, přezdívaná Ferat

Nachází se tu celá řada zajímavých vozů, ale co si budeme povídat – všechnu pozornost si pro sebe ukradne Škoda 110 Super Sport, známá pod přezdívkou Ferat. Prototyp sportovního vozu značky Škoda se nikdy nedočkal výroby, díky režisérovi Juraji Herzovi si však alespoň částečně užil svou chvíli slávy, neboť prodělal přestavbu na filmového „Upíra z Feratu“, a stal se tak hlavní rekvizitou stejnojmenného filmu.

Hned za Feratem se nachází bleděmodrý prototyp, vyčnívající svým téměř až „západním“ vzhledem. A není to daleko od pravdy – prototyp Škoda 720 ID totiž pod kapotáží ukrýval klasickou koncepci pohonu, čímž byl v rámci automobilky ve skutečnosti na tehdejší dobu revoluční. Tento prototyp s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy však poslala k ledu politická normalizace v období 70. let.

Foto: Škoda Auto

Žlutý koncept Škoda Joyster se do výroby bohužel nedostal. Projekt Vision C už měl větší štěstí, ten totiž vídáme jezdit po českých silnicích téměř denně

Když se přesuneme dál, spatříme dva až podezřele povědomé vozy. Jeden z nich se poprvé představil v roce 2003 na autosalonu ve Frankfurtu, druhý o dva roky později v Ženevě – jasně, prostorné MPV Roomster a první SUV značky, typ Yeti.

Hned vedle nich ve žluté barvě se pak nachází už méně povědomý tvar konceptu Joyster, který se bohužel do výroby nedostal. Třídveřový hatchback, který se poprvé představil v roce 2006 v Paříži, tak navždy zůstane jen snem konstruktérů, byť byl ve své době přijat velmi dobře. Vedle něj se nacházející koncept Vision C už měl větší štěstí a my dnes víme, že ve výsledku se přerodil ve třetí generaci typu Superb.

Soutěžní speciály

Foto: Škoda Auto

Se žlutým speciálem Škoda Buggy automobilka ve své době ovládla první tuzemský šampionát v rallycrossu, když v roce 1971 triumfovala jak ve třídě do 1 000, tak i 1 150 kubických centimetrů

Momentálně nejstarším vozem expozice je „doutníkový“ monopost Škoda Supersport z roku 1950. Jeho robustní mechanický základ převzatý ze slavného „Tudoru“, Škody 1101/ 1102, poměrně dost kontrastuje s formulemi z let 1965 a 1966 – tyto dva novější monoposty pro změnu spojuje technika typu 1000 MB.

Jako zjevení tu pak působí unikátní žlutá Škoda Buggy. Automobilka s ní ve své době ovládla první tuzemský šampionát v rallycrossu, když v roce 1971 triumfovala jak ve třídě do 1 000, tak i 1 150 kubických centimetrů. Buggy původně vznikla na bázi typu 100/ 110 L, v expozici pak můžeme vidět silnější verzi s motorem ze Škody 110 L Rallye.

Na upravené podvozkové plošině „seděla“ minimalistická karoserie s trubkovými ochrannými oblouky. Kapacity sportovního oddělení automobilky byly bohužel tehdy dost omezené, a tak následující sezona 1972 byla pro tovární tým Škoda tou poslední.

Foto: Škoda Auto

Okruhová Škoda Spider uměla díky 1,8l čtyřválci o výkonu 154 koní uhánět až 220 km/h

Unikátem je Škoda Spider I, tento prototyp byl představen v roce 1972 za účelem soutěžit na okruzích a v závodech do vrchu. Jeden z významných továrních jezdců Pavel Bobek se Spiderem hned v první sezoně získal titul ve skupině B5.

1,8l čtyřválec dával na svou dobu vynikající výkon 154 koní, který díky aerodynamické karoserii uměl typ Spider I rozvášnit až na rychlost 220 km/h. Bohužel zůstalo u tohoto jediného exempláře.

Foto: Škoda Auto

Škoda 130 LR se pyšní účastí ve slavné rally Skupiny B, kterou nakonec ukončila smrt jezdce Henriho Toivonena

Vývojovou řadu s motorem vzadu potom završuje ikonická Škoda 130 LR, která se dokonce ve své době zúčastnila neblaze proslulé Skupiny B. Nasazována byla v letech 1985 až 1988 a během svého působení dosáhla řady úspěchů – na řecké Rally Acropolis, RAC Rally, finské Rally tisíce jezer plné skoků a dalších.

Soutěžní motor o zdvihovém objemu 1,3 litru se dvěma karburátory Weber dával na svou dobu skvělý výkon 136 koní, měrný výkon byl tedy více než 100 koní na litr. Karoserii se tehdy podařilo odlehčit mimo jiné i díky hliníkové přední i zadní kapotě nebo plastovým oknům.

Favorit přinesl revoluci

Foto: Škoda Auto

Soutěžní vůz Škoda Favorit byl první soutěžním autem továrního týmu Škoda, který měl motor vpředu a pohon předních kol

Od roku 1989 přišel ve vozovém parku továrního týmu převrat v podobě soutěžního vozu Škoda Favorit s motorem i pohonem vpředu. Poté převzala štafetu Felicia Kit Car, která v průběhu let posílila výkon motoru ze 150 na 166 koňských sil.

Na krátkou dobu tovární tým Škoda soutěžil rovněž s typem Octavia Kit Car, a to jen těsně předtím, než značka vstoupila do nejvyšší kategorie s typem Octavia WRC. Vůz, který vidíme na fotografiích, je originální soutěžní vůz posádky Schwarz-Hiemer, kteří vůz dovedli ke skvělému 3. místu na Safari Rally v roce 2001.

Oproti ostatním speciálům tento vůz vyniká zvýšenou světlou výšku, předním ochranným rámem či sáním vyvedeným až na střechu z důvodu zvýšené prašnosti na tomto podniku. Dvoulitrový přeplňovaný čtyřválec tehdy dával výkon 300 koní.

Prohlídku depozitáře (alespoň chronologicky) zakončuje typ Fabia WRC z roku 2003. Pohon opět zajišťoval přeplňovaný čtyřválec o výkonu 300 koní, který v kombinaci s hmotností 1 230 kg umožňoval rychlost až 250 km/h. S tímto exponátem v letech 2003 a 2004 soutěžili Auriol, Sch9warz a Gardemeister. Ještě než zamířil do muzea, byl však vůz využíván továrním týmem k testování.

Škoda muzeum v Mladé Boleslavi má otevřeno od pondělí do neděle v čase od 9 do 17 hodin s výjimkou svátků. 24. až 26. prosince tak bývá zavřeno, 31. prosince je otevřeno jen do 14 hodin. 1. ledna je pak zavřeno úplně. Plné vstupné bez průvodce je 80 Kč, s průvodcem 120. Snížené vstupné vyjde na 40, respektive 60 Kč. Rodinné stojí 200 Kč. Koho by pak zajímal Rodný dům Ferdinanda Porscheho, tak ten má otevírací dobu od pátku do neděle v čase od 9 do 17 hodin.

Reklama

Načítám