Hlavní obsah

Rekordní jízda Bugatti Chiron mohla skončit velkým průšvihem

Foto: Bugatti

Všechno se zdálo být idylické, ale teď se ukazuje, že rekordní jízda nebyla tak úplně jednoduchá...

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pár týdnů po pokoření nového světového rekordu, kdy supersport Bugatti Chiron atakoval rychlost 490 km/h, vyplývají na povrch informace o tom, že všechno nebylo zdaleka tak jednoduché a idylické, jak by se mohlo zdát. Samotný jezdec Andy Wallace k tomu říká: „V okamžiku, kdy byl rekord na dosah, se auto ocitlo na pár okamžiků ve vzduchu.“

Článek

Celý svět ví, že prvním sériově vyráběným autem, které pokořilo rychlost 300 mil za hodinu, tedy 490 km/h, je Bugatti Chiron Super Sport 300+. Stalo se tak 2. srpna na testovacím okruhu Ehra-Lessien a za volantem seděl zkušený testovací pilot a závodník Andy Wallace. A přestože se podle prvních prohlášení i velkolepého videa zdá, že to bylo vlastně naprosto snadné, Wallace přiznává, že skutečnost byla jiná… Ale na druhou stranu, tenhle chlápek s varlaty z titanu má s rychlostními rekordy svoje zkušenosti. Byl to on, kdo právě na Ehra-Lessien rozjel v roce 1998 McLaren F1 na rychlost 384 km/h.

Foto: Bugatti

Bugatti Chiron Super Sport 300+ se dočkalo i sériového provedení

I díky této zkušenosti Andy Wallace moc dobře ví, že testovací trať Ehra-Lessien v Německu je sice průběžně modernizovaná, ale ne dokonalá. „Je tam úsek, o kterém jsem od samého začátku mluvil jako o skokánku,“ řekl před pár dny Wallace v rozhovoru pro australský server Wheels. „Všichni se tomu divili, ale jen do té doby, než se podívali na data a zjistili, že je tam skutečně skok. V rychlosti 447 km/h se Chiron jednoduše na pár okamžiků odlepil od země.“

Je to v místě, kde se mění asfaltový povrch, a zlom vznikl jednoduše – jeden kus asfaltu je novější než ten druhý. „Věděl jsem o tom a připravil se na to. Bylo důležité držet auto na správné straně dráhy a mít ho pevně pod kontrolou,“ řekl Wallace. Podle něj však bylo o kus náročnější sešlápnout plyn na podlahu uprostřed zatáčky v rychlosti cca 340 km/h o pár chvil dříve, aby auto mělo potřebnou rychlost na výjezdu. „Jste v zatáčce, jedete hodně rychle, tak na sedmdesát procent výkonu, a pak v jednom místě musíte zašlápnout plyn do podlahy, protože jinak nenaberete potřebnou rychlost na rovinku dlouhou 8,8 kilometru.“

Podobně důležité pak bylo ve správný okamžik i zabrzdit. Na přesně daném místě musel Wallace začít zpomalovat, aby zatáčku na konci dlouhé rovinky projel rychlostí 200 km/h. Měl na to dva kilometry, ale v rychlosti 490 km/h to bylo jen patnáct sekund, přičemž na začátku rozhodně nesmíte začít brzdit naplno.

Foto: Bugatti

Celá akce trvala Bugatti čtyři dny

Andy Wallace měl k dispozici celý tým lidí a Bugatti se na překonání rekordu samozřejmě připravovalo i na počítačových simulacích. Díky tomu sice přesně věděli, co se s autem bude dít, ale všichni víme, že simulace a realita mohou být dvě odlišné věci. „Věřil jsem celému týmu, ale samozřejmě, že jsme měli všichni trochu obavy,“ přiznává Wallace. „Bylo toho tolik, co se mohlo pokazit…“

Absolutně klíčovou záležitostí byly pneumatiky. V rychlosti 490 km/h se otočí až 4 100krát za minutu. Dodala je firma Michelin a šlo o speciální provedení Pilot Cup 2, všechny použité sady byly před jednotlivými jízdami rentgenovány. „Všechny pneumatiky jsou vyztužené tenkými drátky, které jsou těsně u sebe, mnohdy se i dotýkají. Ale to při pokusu o rychlostní rekord úplně nechcete, protože hrozí přehřátí pneumatiky, nebo problémy s rotující váhou,“ vysvětluje Wallace. „V rychlosti 300 km/h si gyroskopický efekt pneumatik vůbec neuvědomujete, ale ve 490 km/h už je to jedna z důležitých součástí celku. A když jedete rychlostí 136 metrů za sekundu, nemůžete auto jednoduše řídit tak, jako když jedete 130 km/h, tedy 36 metrů za sekundu.“

Foto: Bugatti

Rekordní jízda proběhla jen v jednom směru. Důvodem je asfaltový povrch dráhy, respektive způsob, jakým je položen

Není bez zajímavosti, že i když se většina rychlostních rekordů počítá tak, že se zprůměrují rychlosti dosažené ve dvou směrech v rozmezí šedesáti minut, tak Chiron Suuper Sport 300+ jel po okruhu Ehra-Lessien jen po směru hodinových ručiček. „Na solných pláních, kde se podobné rekordy většinou dělají, se tak eliminuje vliv větru, případně výškový profil,“ přibližuje Wallace zákulisí rychlostního rekordu. „Jenže na Ehra-Lessien se testuje od samého začátku jen v jednom směru a zdejší asfalt se podle toho i pokládá. Máte tedy zrna a vůbec strukturu udělanou jen jedním směrem. Jeďte v protisměru a je to, jako byste jeli po smirkovém papíru. Pneumatiky se okamžitě přehřejí, což si rozhodně nepřejete.“

Nevýhodou zdejšího areálu je extrémně nízká nadmořská výška. Trať, která byla postavena v období takzvané studené války, je totiž pouhých 50 metrů nad mořem, což jí společně s okolním charakterem krajiny sice zaručuje stálé počasí, ale na překonávání rychlostních rekordů se úplně nehodí. „Vysokorychlostní tratě bývají ve vyšších nadmořských výškách, protože čím blíž jste hranici moře, tím je vzduch hustší a tím pádem je auto pomalejší,“ vysvětluje Steffan Ellrott z Bugatti. „V rychlostech nad 300 km/h je ten rozdíl podobný tomu, jako byste jeli proti vodě, a maximální rychlost se v závislosti na nadmořské výšce může lišit až o 25 km/h,“ dodává. Třeba Koenigsegg proto používá silnici v americké Nevadě.

Foto: Koenigsegg

Koenigsegg vzkazuje: „Gratulujeme Bugatti Chiron k pokoření rychlostního rekordu, který mu ale dlouho nezůstane...“

Chiron Super Sport 300+ měl speciálně upravenou aerodynamiku a snížený podvozek. Vůz je oproti běžnému Chironu delší o pětadvacet centimetrů a samozřejmě, že nemá aerodynamické křídlo. „Dallara pomáhala Bugatti s vývojem a přípravou. Aerodynamika je naprosto klíčová, podobně jako výkon. Když jedete v autě 490 km/h, působí na něj přítlak dvou tun, ale stejně velký je i vztlak!“, přibližuje Andy Wallace další klíčovou otázku. „Je to souboj aerodynamiky a vy jste uprostřed. Na tom místě, kde se Chiron vznesl, jsem jel opravdu naplno až při posledních pokusech.”

Zatímco sériový Chiron má výkon 1 500 koní, tak Super Sport 300+ je o dalších 100 koní silnější. Bez nich by se na 490 km/h rozjet nedokázal. Pohon všech kol a převodovka jsou však z „běžného“ modelu a bez úprav. Stejný motor pak bude mít i sériové provedení modelu Super Sport 300+, který však vznikne jen v třicetikusové sérii a takhle rychle rozhodně nepojede.

Foto: Bugatti

Bugatti Chiron Super Sport 300+ se bude vyrábět, ale 490km/h určitě nepojede

Bugatti taky přiznalo, že jednotlivé testovací jízdy začaly na hranici 300 km/h a rychlost se postupně zvyšovala vždy o 50 km/h. Jednotlivé jízdy se pak opakovaly. Tyto dílčí kroky umožnily celému týmu i samotnému Wallacemu, aby bylo možné eliminovat jakákoliv nežádoucí rizika.

Týmu Bugatti trvala celá akce čtyři dny. „Vyhrát 24h Le Mans je samozřejmě úplně jiným druhem zážitku, ale kdyby mi někdo před dvěma lety řekl, že pojedu v sériovém autě 490 km/h, nevěřil bych mu,“ přiznává Andy Wallace. „Měl jsem samozřejmě svým způsobem strach, vlastně spíš respekt, a určitě jsem při každém rozjezdu cítil vzrušení z rychlosti. A ta radost všech na konci, ta byla ale úplně stejná, jako když vyhrajete opravdu velký závod!“

Reklama

Načítám