První Škoda Octavia slaví 60. narozeniny

Příběh Octavie se sice začal psát v roce 1959, ale pokud chceme na skutečný začátek, musíme poskočit o dalších šest let do minulosti. V prosinci 1953 totiž tým konstruktérů AZNP (Automobilový závod, národní podnik, jak se tehdy Škoda jmenovala – název Škoda nesly pouze výrobky) v Mladé Boleslavi postavil prototyp nového vozu určeného především individuálním motoristům – proto šlo o dvoudveřový sedan (tudor) líbivě oblých tvarů.

Jmenoval se prozaicky 440 (4 válce, 40 koní), ale všichni Češi ho znali jako Spartak (toto jméno nakonec nebylo použito oficiálně, prý kvůli podobnosti s nizozemskými motorkami Sparta). Koncepce s páteřovým rámem, motorem vpředu a pohonem zadních kol nebyla nijak převratná (nezávislé zavěšení všech kol však bylo velkým pokrokem), ale Spartak taky neměl být převratným autem. Šlo hlavně o to postavit dostupné, praktické a spolehlivé auto, které by oddaně sloužilo svým majitelům. A to se podařilo, modelu 440 a exportního 445 (měl mj. silnější motor z 1201 a poznáte ho podle vodorovné lišty v horních dvou otvorech nad maskou chladiče místo svislých příček) se od premiéry v roce 1955 do ukončení výroby v lednu 1959 vyrobilo 85 tisíc kusů.

Nástupnická Octavia (své jméno získala tak, že byla osmým modelem poválečné éry) ho však výrazně předčila – vyrobilo se jí totiž skvělých 360 tisíc kusů a stala se tak v té době nejprodávanějším českým poválečným autem (než ji překonal nástupce 1000 MB). Vlastně byla tak žádaná, že na ni byly dlouhé pořadníky, na které jste se dostali jen s povolenkou.

Spartakem jsme začali proto, že Octavia je v podstatě jeho výrazně vylepšenou verzí. Měla vylepšený podvozek (především pevnější přední nápravu, přední kola začala využívat vinuté pružiny a zkrutný stabilizátor, vzadu zůstalo příčné listové pero), motor s hliníkovým blokem místo předchozího litinového, novou palubní desku s pozměněnými ovládacími prvky a upravený design, který bychom dnes nazvali faceliftem Spartaku.

Podoba, ve které začala Octavia v roce 1959 sjíždět z výrobní linky, nevydržela dlouho – již o rok později došlo na další decentní modernizaci, která přinesla dvoudílný přední nárazník místo jednodílného, prohnutou masku chladiče dělenou chromovanou horizontální příčkou nahradila otevřená mřížka a na zádi přibyly v té době tolik populární (hlavně za oceánem) ploutve. Octavia tedy definitivně získala tvář, se kterou si ji nejspíš všichni pamatujete.

Popularitě Octavie pomohlo, že ji AZNP nabízel hned v několika variantách – silnější Octavie Super měla větší motor 1,2 l s výkonem 45 koní, sportovní Octavia Touring Sport posílila dokonce na 50 koní a na Rallye Monte Carlo třikrát po sobě vyhrála svou třídu. Nejoblíbenější bylo ale praktické a prostorné dvoudveřové kombi s horizontálně děleným víkem kufru, které umožňovalo snadný přístup k zavazadlovému prostoru o délce 965 mm a objemu 690 l (měřeno po strop).

Další variantou Octavie byl obdivovaný kabriolet Felicia. Ten se zrodil už v dobách Spartaku jako model 450, a i když nesl vlastní jméno, technicky byl se Spartakem a později Octavií velmi úzce spřízněn. Akorát vypadal mnohem elegantněji a měl také výhodu silnějšího motoru s výkonem 50 koní, později dokonce 55 koní (Felicia Super).

Stopy Octavie naleznete taky v terénním voze Trekka, kterou na zkráceném podvozku Octavie Super postavil novozélandský importér ve spolupráci s mladoboleslavskou automobilkou – proto ho Škoda dnes ráda zmiňuje jako své první SUV.

Poslední Octavia sjela z výrobní linky v dubnu 1964, aby udělala místo modernějšímu nástupci 1000 MB – jeho koncepce „všechno vzadu“ ale komplikovala výrobu praktického kombíku, takže Octavia kombi vydržela ve výrobě až do prosince 1971. Tím jméno Octavia zmizelo z nabídky Škoda, aby se objevilo o čtvrt století později na zádi moderního pětidveřového liftbacku a kombi, s nímž Škoda dobyla Evropu a položila základy současných úspěchů.