Článek
Tenhle blog vzniká poněkud neplánovaně. Původně jsem měl právě teď uhánět po dálnici směrem na Mnichov a odtud dál do Švýcarska. Chtěli jsme vám přivézt unikátní reportáž z exkluzivní výstavy těch nejelegantnějších a nejdražších klasických automobilů světa, která se projedou po zamrzlém jezeře ve Svatém Mořici. Člověk míní, pánbůh mění, říká se. Akce „The ICE“ byla vlivem obav z pandemie virového onemocnění COVID-19 kompletně zrušena. Zrovna jako Ženevský autosalon. A když už tedy musím sedět doma, nalezl jsem zajímavou statistiku a o tu se nyní rád podělím.
Porsche 911 typ 964 je dnes daleko více v kurzu než před 12 lety, tehdy platila za nejméně vyhledávanou 911 na trhu
Sportovní auta jsou rozhodně dražší než před lety
Existuje řada aut, o které jsem měl v minulosti vážný zájem, ovšem obsah mé peněženky na tento sen právě nestačil. Asi to známe všichni. Jako například v roce 2008. Získal jsem tehdy novou práci a moc jsem toužil si pořídit svoje první Porsche 911. Byl jsem však snílkem a příliš peněz jsem na nákup sportovní ikony neměl. V inzercích se běžně objevoval model 911, typ 964 za ceny nepřesahující půlmilionovou částku. Ta auta byla ve světle dnešních čísel až neuvěřitelně dostupná. Na jeden stříbrný exemplář jsem se tehdy šel podívat. Byl skutečně v moc hezkém stavu.
Tehdy šlo o 911 Carreru Coupe z roku 1991 s šedým koženým interiérem. Měla najeto něco přes 170 tisíc kilometrů, fascikl s historií k autu nechyběl a cena činila pouhých 550 000 Kč. Jenže já si na auta nikdy nechtěl půjčovat, tak jsem jen obrazně zamáčkl slzu, otočil se a šel pryč. Porsche 911 jsem pořídil až po letech. V roce 2016 šlo za lehce vyšší částku pořídit novější, vodou chlazený model, typ 996, který byl také ve stříbrné barvě.
Porsche 911 (996) je naopak nejlevnější cestou k ikonickému sporťáku. Oproti situaci s typem 964 před 12 lety si za něj ovšem stejně připlatíte
Auto mám dodnes a mám ho moc rád. Když jsem ale na vůz koukal letos, cena se opět mírně posunula vzhůru. Sedmnáct let stará 911 v podobné specifikaci by mě vyšla už spíše na tři čtvrtě milionu. A kolik by stálo to původní Porsche - stará 964, které bylo tehdy 17 let, a dnes by už byla pomalu veteránem? Hezké kousky za méně než 1,3 milionu nekoupíte!
Vývoj cen vybraných ojetých sportovních vozů stejného stáří v minulosti a nyní. Jasně vidíte, že za 17 let starou 911 si dnes oproti situaci v roce 2008 připlatíte. Ještě výraznější je to u Lotusu. V roce 2013 šlo pořídit 15letý kousek daleko levněji než dnes
Řeknete si, že svět Porsche je sám pro sebe, ale u dalších sporťáků bude situace jiná. Podívejme se tedy na takový Lotus. U nás v Česku se tahle auta v nabídkách příliš neobjevují, proto si pamatuji z hlavy skoro všechny případy. Přeci jen jsem po nich v inzerci vždy mlsně pokukoval. Před lety, konkrétně v roce 2013, byl na prodej patnáctiletý Lotus Elise S1 a za velmi zajímavou cenu nepřesahující půl milionu. K projížďce si ho tehdy půjčil Honza Koubek. To už natáčel náš oblíbený Meziplyn.
Lotus Elise 111R byl v roce 2005 vrcholnou specifikací modelové řady, ale i za běžnou verzi 111S s motorem Toyota 1.8 o výkonu 137 koní zaplatíte nyní kolem 700 tisíc
Nejen že by dnes stál podobně starý Lotus citelně víc (takže tehdy šťastný kupec tohoto konkrétního auta, pokud se o vůz staral, rozhodně neprodělal), ale i novější Elise série 2, které je nyní patnáct let, bude stát mnohem víc. Nakonec sám jsem se o tom přesvědčil, když jsem předloni konečně jeden vytoužený exemplář sehnal.
Mitsubishi Lancer GLXi bylo mým prvním automobilem - v roce 1999 jsem se v něm učil řídit
Sporťáky kupuje málokdo, ale jak jsou na tom běžná auta?
První ojetá západní auta byla v naší rodině kupodivu japonská. Nejprve si táta pořídil osm let staré Mitsubishi Lancer GLXi, potom doma přibyla tehdy už patnáctiletá Honda Accord 2.0i EX s automatickou převodovkou. V té době šlo koupit osmiletý hatchback nižší střední třídy v parádním stavu, dovezený ze Švýcarska, za cenu příliš nepřevyšující sto tisíc korun. A patnáctiletá Honda byla vážně „za hubičku“. Dnes byste podobně stará auta stejného typu koupili výrazně dráž.
Ford Focus ST 225 se mi povedlo koupit před lety jako pětiletou ojetinu daleko levněji, než by to šlo nyní. Na obrázku je už vůz ve faceliftovém provedení ročníku 2009. Už několik let si na trhu ojetin udržuje prakticky stejnou cenu
To samé platilo i o několik let později. Největší rozdíl mezi cenou stejného typu ojetého auta tehdy a dnes vidím v ceně ojetého Fordu Focus ST 225, který jsem v roce 2011 koupil jako pětiletou ojetinu za cenu zhruba čtvrt milionu korun. Pětiletý sportovně laděný hatchback od Fordu by dnes stál překvapivě výrazně víc. Podívejte se na data v přiložené tabulce.
Vývoj cen ojetin v čase, nejvyšší rozdíl v situaci před devíti lety a dnes najdete u Fordu Focus ST
Za ojeté sedany vyšší střední třídy si dnes připlatíte
Kdo by nezatoužil po pohodlí a libozvučnosti šestiválcových sedanů prémiových značek. Jenže v kapse nemáte pomalu ani na novou Fabii. Jestli vám tahle situace něco připomíná, tak mě i pochopíte. V jeden čas jsem holdoval velmi výhodným nákupům tehdy už vysloužilých „služebáků“ pro ředitele firem. Vysmíval jsem se systému, protože stačilo prostě nekoupit nový model a ušetřil se balík peněz. Vždyť moje první Audi jsem pořídil jen za něco málo přes sto tisíc korun. Bylo tehdy přesně deset let staré, rovnou model 100 C4 s výkonným vidlicovým šestiválcem pod kapotou a pohonem všech kol Quattro. Dneska bych za ty peníze rozhodně desetiletou Audinu v dobrém stavu nepořídil.
Audi 100 C4 2.8 Quattro byl první šestiválec, který jsem kdy řídil. Optikou devadesátých let to byl neskutečný luxus
Když jsem se pak stěhoval kvůli škole do zahraničí, musela se Audina prodat. Její místo po návratu obsadil nevšední velký sedan Nissan Maxima QX s třílitrovým šestiválcem. Mám na něj vážně jen ty nejlepší vzpomínky. Dnes už tento vůz v dobrém stavu nejspíš ani sehnat nepůjde. Rád bych se v něm ale někdy projel znovu a věnoval autu celou recenzi. Zaslouží si to! Jen dodám, že tohle auto šlo jako desetiletou ojetinu pořídit v roce 2006 za 129 tisíc korun.
Nissan Maxima QX 3.0 V6 vypadalo nenápadně až nudně, ale v devadesátých letech umělo držet krok s auty daleko zvučnějších jmen
To bylo vážně hodně levné. Alespoň tedy v porovnání s tím, kolik bych dnes musel zaplatit za Infiniti, které je asi nejbližším ekvivalentem někdejší Maximy. Po Maximě přišlo BMW řady 5, veleúspěšná generace E39. Za „legračních“ 105 tisíc korun se mi podařilo sehnat v roce 2009 dvanáctileté stříbrné BMW dokonce po prvním majiteli a s opravdu nízkým nájezdem. Dnes bych za tuto částku hledal pěknou dvanáctiletou „pětku“ z roku 2008 jistě jen marně. Tabulka opět ukáže, jak se ceny za ta léta vyvíjely a o kolik víc si musíme nyní za podobně stará auta připlácet.
Vývoj cen vybraných ojetin vyšší střední třídy
Proč tomu tak je? Jasné vysvětlení nemám, ale myslím si, že jde o kombinaci různých faktorů. V devadesátých a nultých letech, ze kterých pocházejí uvedené vzpomínky, se auta vyvíjela snad opticky ještě rychlejším tempem než dnes. Klidně jen čtyři roky staré auto bylo nejspíše vnímané společností jako starší, než je tomu dnes. Lidé jsou aktuálně ochotni utratit víc za motorizace, které z trhu mizí. Jsou tak potom ochotni zaplatit víc za šestiválcový benzinový, nebo dieselový motor, zkrátka za varianty, které dnes nahrazují tří a čtyřválce, často v kombinaci třeba s hybridním pohonem.
Konzervativní řidiči, kteří chtějí konvenční motorizace o větších zdvihových objemech, zkrátka rádi uloví tahle auta na trhu ojetin, než začnou postupně úplně mizet. Jejich cena se pak drží vysoko. S cenami ale zamávala i finanční krize v roce 2008, inflace, ale i ČNB, která v roce 2013 intervenovala vůči sílící koruně - v té době skutečně ojetiny skokově podražily. Nabídka začala být chudší a prodejci určitou část ojetin i exportovali z Česka, protože se to prostě vyplatilo. Veškeré současné důvody, proč jsou ojetiny drahé, mi ale stejně unikají mezi prsty. Uvidíme, co přijde do budoucna. Jak to vidíte vy, čtenáři? Povedl se vám někdy výhodný kup ojetiny?