Článek
Nejvíce střetů mají v Česku na svědomí srny, konkrétně přibližně 75 % všech střetů se zvěří. Následují divoká prasata (16 %) a dále zajíci, jeleni a daňci. Právě podzim je spolu s jarem obdobím, kdy jsou zvířata nejaktivnější. Připravují se na zimu, potřebují nabrat tukové zásoby, a tak více migrují za potravou. A občas se jim do cesty připlete nějaká ta silnice.
Riziková jsou hlavně brzká rána a večery. Zatímco srnky jsou nejaktivnější právě při rozbřesku a těsně po západu slunce, divoká prasata jsou aktivní i hluboko v noci. Z toho vyplývá, že na pozoru bychom se v lesních úsecích měli mít od západu slunce až do ranních hodin. Bohužel toto riziko ale spousta řidičů nevnímá a po silnicích vedoucích lesními úseky jezdí naprosto bezhlavě.
Ačkoliv se podél silnic umísťují ploty, pachové ohradníky či odrazky na směrových sloupcích, které odrážejí světlo od projíždějících automobilů do krajiny, střetů aut se zvěří stále přibývá. „Navíc spousta střetů se ani do statistiky nedostane, protože je nikdo nenahlásí. Skutečný počet tak může být klidně třikrát až pětkrát vyšší,” odhaduje Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.
Index Srna = Výše škod ze střetů s volně žijícími živočichy k délce silniční sítě (zde za období duben až září 2019)
S rostoucím počtem střetů se zvěří roste samozřejmě i výše vyplacených částek pojišťovnami –zatímco v roce 2016 vyplatila například pojišťovna Generali 90,2 milionu korun, v roce 2017 to bylo už 110,6 milionu korun a v loňském roce dokonce 116,3 milionu. A roste i průměrná škoda na voze – v současnosti již přesahuje 40 tisíc korun.
Díky projektu „Index Srna” a webu srazenazver.cz se nyní mohou řidiči sami podívat, které úseky silnic jsou rizikové. Zpravidla to bývají ty u lesa či v blízkosti honiteb. V rámci České republiky byl suverénně nejrizikovějším úsekem ten v Libereckém kraji – konkrétně v katastrálním území obce Česká Lípa. Nachází se na Borské ulici ve směru z České Lípy na Nový Bor. Od dubna do září 2019 na jediném úseku o délce 317 metrů došlo podle dat Centra dopravního výzkumu k 17 srážkám se zvěří s celkovou škodou na zdraví, životě a majetku 522 tisíc korun.
Srážky se zvěří podle krajů ČR. Čím je číslo u kraje nižší, tím je pravděpodobnost střetu automobilu se zvěří vyšší. U Jihočeského a Plzeňského kraje není dostatek dat, řidiči tam nejspíš většinu případů nehlásí a vystačí si jen s vyplněním záznamu o dopravní nehodě
Pokud si ale myslíte, že ke střetům se zvěří dochází jen na odlehlých lesních úsecích, jste na omylu. Problémy se zvěří řeší i motoristé v hlavním městě. Ačkoliv je v Praze evidováno za období duben až září letošního roku „jen” 96 střetů se zvěří, vezmeme-li v potaz délku silniční sítě, tak je Praha silně nad průměrem České republiky. Zatímco v rámci celého Česka mohou řidiči očekávat srážku se zvěří každého 5,8 kilometru, v hlavním městě statisticky dojde ke srážce se zvěří každého 2,1 kilometru. Nejhorším úsekem je pak na území Prahy silnice I/4 mezi Jílovištěm a Zbraslaví. Na 170 metrů dlouhém úseku poblíž obory Daliborka tam došlo ve sledovaném období hned k sedmi srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 305 tisíc korun.
Data zveřejněná na zmiňovaném portálu pocházejí nejen z policejních statistik, ale i od řidičů a myslivců. Ti všichni mohou přes mobilní aplikaci či webovou stránku nahlásit střet se zvěří. Pomocí shlukové analýzy pak pracovníci Centra dopravního výzkumu vyznačili na mapě Česka nejrizikovější úseky silnic. Po kliknutí na konkrétní úsek se návštěvníkovi stránek zobrazí podrobnosti – například kolik nehod připadá na jeden kilometr této silnice či vybraného úseku.
Bledě modrou barvou jsou zvýrazněny úseky s nejvyšší hustotou srážek se zvěří
A co dělat, když už ke střetu se zvěří dojde? V první řadě je dobré zabezpečit místo nehody i sebe – tedy instalovat výstražný trojúhelník a obléci si výstražnou vestu. Pokud dojde k usmrcení zvířete, je dobré vždy volat Policii ČR, která zajistí odstranění zvířete. Se sraženým zvířetem bychom neměli nijak manipulovat – pokud blokuje provoz, můžeme ho maximálně odklidit na stranu. Jakákoliv další manipulace, či dokonce odvoz mrtvého zvířete z místa nehody, je nezákonná – můžeme být obviněni z pytláctví či porušení zákona o ochraně přírody. Pokud je zvíře pouze zraněné, měli bychom volat nejbližší záchrannou stanici.
Když zajistíme místo nehody, je zapotřebí nehodu zdokumentovat a zavolat do pojišťovny. Ta nám v případě, že je vůz nepojízdný, zajistí odtah do nejbližšího smluvního servisu. „Lidé si dnes fotí úplně všechno, včetně toho, co měli k obědu, ale nevyfotí si pořádně místo nehody a pozici vozu a zvířete po střetu,” kroutí hlavou Tomáš Kubín, manažer týmu likvidace pojištění motorových vozidel pojišťovny Generali. A dodává, že bychom se neměli před obhlídkou od pojišťovny snažit vozidlo svépomocí opravit, ale ani ho mýt.
Škody způsobené při srážce se zvěří kryje havarijní pojištění nebo připojištění střetu se zvěří k povinnému ručení. Pokud nám ovšem vběhne zvíře do cesty, my strhneme vůz do příkopu a zvíře bez újmy uteče, uhradí nám pojišťovna škodu jen z havarijní pojistky, připojištění střetu se zvěří se na tyto případy totiž nevztahuje.