Článek
Pravý petrolhead by je chtěl nenávidět. Jsou velká, neohrabaná, mizerně vyvážená a neforemná. Pro rychlou a sportovní jízdu se vůbec nehodí. Přesto je jich spousta a jejich popularita roste. Před dvaceti lety to ještě taková samozřejmost nebyla, ale už tehdy pár aut za to stálo.
GMC Typhoon
Na první pohled to vypadá jako obyčejný Chevrolet Blazer. Verze Typhoon od GMC však nebyla vůbec obyčejná. Třídveřové SUV má pod kapotou vidlicový šestiválec 4,3 litru s turbodmychadlem Mitsubishi TD06 a vodním mezichladičem,což dává 284 koní a 488 Nm. Propojen byl vždy jen se čtyřstupňovým automatem 4L60, 65% výkonu ale mířilo na zadní kola. Na stovce bylo auto za 5,7 sekundy. Zadní náprava měla vzduchové odpružení s autonivelací, takže na silnici sedí auto skvěle. Dnes je tohle GMC celkem vzácné, vyrobilo se jen 4600 kusů. Má ale ještě podobné dvojče GMC Syclone. To je vlastně převlečený pick-up Chevrolet S10 s malou kabinou a stejnou technikou.
Toyota 4Runner TRD
Toyota Racing Development v názvu slibuje zajímavé svezení u jakéhokoliv modelu. A právě oddělení Toyoty zabývající se sportovními doplňky uvedlo v roce 1997 upravené SUV 4Runner. Pod kapotou byl známý šestiválec 3,4 litru, ovšem v TRD jej doplnili kompresorem. Díky tomu vzrostl výkon o 70 koní na celkových 253.
Mitsubishi Pajero Evolution
Ještě zůstaneme v Japonsku. Automobilka Mitsubishi je fanoušky milována kvůli modelu Lancer Evolution – homologačnímu speciálu pro rally skupinu A8. Ze stejného důvodu ale automobilka připravila i civilní ostrý speciál pro dakarskou třídu aut T2. Z pochopitelných důvodů ale základem nebyl rodinný sedan, nýbrž terénní Pajero. Mitsubishi chtělo prodat 2500 těchto aut a pak se postavit na start se speciálem, kterému ostatní automobilky těžko odolají. Pod kapotou byl vidlicový šestiválec 3.5 MIVEC s výkonem 280 koní a točivým momentem 352 Nm, který má spoustu speciálních dílů včetně alternátoru. Robotizovaná převodovka INVECS-II byla kritizována v městském provozu, v manuálním režimu při rychlé jízdě je ale fantastická. Změny přišly i na podvozku, kde místo tuhé zadní nápravy má Pajero Evo dvojité lichoběžníky.
Monteverdi Safari
Peter Monteverdi a jeho švýcarská automobilka představili v roce 1977 také SUV, které trochu připomíná Range Rover. Ale technika byla o trochu horší, základem totiž byl americký automobil International Harvester Scout. O pohon se tedy staral Chrysler V8 5.2, případně příplatkový International Harvester 5.7. Sportovní verze ale šla výš a nabízela Chrysler V8 s objemem 7,2 litru a výkonem 305 koní. To autu umožnilo zvládnout až 200 km/h, což nebyl tehdy mezi off-roady standard. V roce 1982 ale skončila výroba Scoutu, takže Monteverdi nemělo na čem stavět a svou výrobu ukončilo. Typu Safari tak vzniklo jen několik desítek, maximálně stovek kusů.
Shelby Durango SP360
Dodge Durango není úplně neznámý a pár jich jezdí i u nás. Tovární tuning od Shelbyho jsem ale zatím na našich cestách nepotkal. Není divu, nejde o žádnou masovku, Shelby upravil jen 300 aut. Stihl to za pouhé dva roky (1999 a 2000). Dobrá, když číslo 360 neznamená vyrobené kusy, tak co tedy? Ano, objem motoru v kubických palcích. Jde tedy o vidlicový osmiválec Magnum s objemem 5,9 litru. Shelby k němu přidal ještě kompresor a dostal se na 360 koní a 559 Nm. Výsledkem byla akcelerace za 7,1 sekundy a maximálka 229 km/h. A jak ho poznáte? No přece podle modré barvy a bílých pruhů ve stylu kupé Viper, tuto kombinaci dostala všechna rychlá Duranga.
