Vyrobte ho někdo! Raven GT je dvanáctiválcový retro sporťák z říše snů

Automobilové koncepty jsou téma na dlouhé povídání. Některé z nich se zrodily z „pera“ (dnes už spíš na obrazovkách počítačů) nezávislých designérů, jiné mají na svědomí designéři regulérních automobilek. Některé se zhmotní, jiné zůstanou navždy v říši fantazie.

Je tu však ještě jedna skupina – ti, kteří jejich tvůrci ambiciózně prezentují, nalákají potenciální zájemce na vzrušující technická data a někdy to dotáhnou dokonce až do předprodukční fáze, aby výrobce od jejich výroby na poslední chvíli, jak se říká, vycouval – a automobiloví fanatici jsou odkázáni na něj do konce života nostalgicky vzpomínat.

Tento koncept supersportovního grand toureru jménem Raven GT patří… tak trochu do všech tří skupin. Hned vysvětlíme – Raven GT vznikl v designovém studiu start-upové firmy jménem Raven Cars a vzhled vozu se až překvapivě blíží současným designovým „trendům“. Představte si, milí čtenáři, že dokonce vznikl za využití stejných postupů, jaké využívají designéři zavedených automobilek!

Má to jen jednu chybu. Raven prozatím nevyrobil ani jedno jediné auto. A v blízké budoucnosti patrně ani nevyrobí, takže Raven GT není nic víc než trojrozměrné designérské cvičení. Máme zatlačit slzu?

Možná, že ne. Lidé od Raven Cars totiž mají překvapivě jasno v tom, jak by auto nejen vypadalo, ale čím by bylo poháněno – a tím nemá být nic menšího než (evidentně atmosférický) dvanáctiválcový motor o výkonu 800 koní a točivém momentu 718 Nm, což až podezřele připomíná parametry motoru od jisté italské automobilky.

I výkonové parametry zní podezřele povědomě – zrychlení z klidu na stovku za 2,9 sekundy díky sedmistupňové (nejspíš) dvouspojkové převodovce, přes kterou výkon putuje na zadní kola. Maximální rychlost má potom být přes 340 km/h.

Zajímavé potom je, že Raven uvádí nezvykle realistické údaje jako odhadovanou spotřebu 15 litrů na 100 kilometrů, emise oxidu uhličitého 345 gramů na ujetý kilometr a vlastně i údajná pohotovostní hmotnost 1 525 kilogramů působí překvapivě realisticky.

Je tedy zřejmé, že půjde o sportovní vůz s motorem vpředu, respektive „vpředu-uprostřed“, umístěným pod dlouhou kapotou. Před zadními poháněnými koly by se nacházela sedadla pro dva cestující a linie střechy by se nad nimi postupně svažovala směrem k široké zádi plné průduchů, která je prošpikovaná štíhlými a širokými světly a na jejíž spodní části se hrdě tyčí výrazný difuzor.

Vpředu potom nesmí chybět mohutná rozšklebená maska chladiče s nízkými předními svítilnami z LED diod, následované klenutou kapotou. Při pohledu z boku potom jistě zaujmou velmi výrazné boční výdechy, odvádějící přebytečné teplo z motorového prostoru, případně vysokotlaký vzduch z předních podběhů.

Zajímavým konstrukčním řešením je i čelní okno, které jakoby plynule přechází v boční okna – je však otázkou, jak by tato oku lahodící finesa obstála v nárazových testech. Nelze přehlédnout výrazné boční prahy, na jejichž koncích se nacházejí velká nízkoprofilová kola s kouřově šedými ráfky, skrz které prosvítají červeně lakované brzdové třmeny.

Lidé od Raven Cars mají dokonce jasno ve variantách barevných odstínů – barva, na kterou se díváme na obrázcích, nese název Liquid Chrome, dalšími variantami jsou Scandal Green, Open Sea, Chrome Orange nebo (pravděpodobně matný) odstín Morning Frost. Nákresy interiéru prozatím nejsou k dispozici.

Vypadá působivě, že? Otázkou je, zda tohle téma uzavřít cynickým „takových už tu bylo“, nebo entuziastickým „Držíme vám palce!“. Co byste řekli vy?

My v redakci se mírně přikláníme k tomu optimističtějšímu pohledu, protože byť varianta s V12 od „jisté italské značky“ zní poměrně utopicky, tak pod taktovkou jedné z -vyhlášených karosáren- má šanci. A i za předpokladu, že by Raven GT nakonec v krajním případě poháněly baterie, stálo by to za to už jen kvůli tomu designu. Dnešní automobilový svět potřebuje auta, na která je -radost pohledět-.