Poslední McLaren Ayrtona Senny stál pořádný balík peněz

Ayrton Senna a McLaren. Spojení, které před více než třiceti lety bylo synonymem rychlosti, úspěchů a vítězství. Dominance McLarenu, vrcholící na samém počátku devadesátých let, začala posléze uvadat – Senna i přesto ukázal, že umí zatopit i technologicky velmi vyspělým a vlastně i trochu kontroverzním Williamsům.

Důkazem byla i sezona 1993. Ta mnohými bývá, byť se Senna stal mistrem světa v letech 1988, 1990 a 1991, považována za Ayrtonův nejsilnější rok. Právě v roce 1993 totiž musel vymáčknout z nepříliš konkurenceschopného McLarenu MP4/8 naprosté maximum, a to až do poslední kapky. O to víc však vynikly kvality jezdce.

MP4/8 nebyl špatný monopost. Měl povedenou aerodynamiku, nová převodovka s řazením pádly fungovala dobře, i když si na ni Senna ze začátku zvykal. Koneckonců i 3,5l osmiválec Ford byl spolehlivý motor, i když výkonově přece jenom ztrácel. Nabízel přibližně 690 koní, což bylo o zhruba 90 koní méně, než šlo vytáhnout z 3,5l desetiválce z dílen Renaultu, který poháněl tehdejší Williamsy. Nehledě na technologické vymoženosti Williamsu, jako byla třeba kontrola trakce.

Mistrem světa se tehdy stal francouzský matador Alain Prost, který zvítězil v celkem sedmi závodech. Sennovi se i přes jasný hendikep podařilo zvítězit pětkrát, což je velmi slušné číslo – jedno z jeho vítězství té sezony připadlo také na Velkou cenu Monaka. Tehdy šlo o rekord, neboť Senna na dost možná nejprestižnější Velké ceně z celého seriálu vyhrál už pošesté, což se dodnes nikomu nepodařilo překonat.

Monopost, který vidíme na fotografiích, je právě typ MP4/8, konkrétně šasi číslo 6, tedy přímo ten konkrétní monopost, se kterým slavil Senna triumf v Monaku v roce 1993. Zajímavé je pak pozadí samotného závodu – úspěchu a oslavám totiž předcházela nepříjemně vypadající havárie.

Stalo se tak při tréninku na cílové rovince, která v Monaku končí záludnou pravou zatáčkou Sainte Devote, směřující do kopce a poté ke „Kasinu“. V honbě za ideální stopou Senna dle svých zvyklostí vzal zatáčku velmi, velmi těsně okolo jejího vrcholu, bylo to však příliš – odpružení nestačilo pohltit rázy od obrubníku, načež přední náprava ztratila grip a předek stroje mířil po tečně ven.

„Tehdy jsem byl smířený s tím, že se opravdu ošklivě zraním, že možná i přijdu o nohy,“ přiznal později. Sennu havárie vystřelila ven směrem ke svodidlům, která ho zase vymrštila na protější stranu, přičemž se ještě v té chvíli stále pohyboval rychlostí nějakých 160 km/h. Ukázalo se však, že šasi McLarenu z lisovaného karbonového kompozitu je velmi pevné – náraz v podstatě odneslo jen zavěšení a kola, Senna vyvázl s pohmožděným palcem levé ruky, neboť se do poslední chvíle snažil kolizi zabránit.

„Po své nehodě ve čtvrtečním tréninku jsem ztratil kus sebejistoty,“ svěřil se později Senna. „Zjistil jsem, že rozdíl mezi projetím zatáčky pod plynem a projetím jen na 99 procent je obrovský – a po tom incidentu se mi už znova nepodařilo dostat zpět na těch 100 procent.“ Technici však přinesli dobré zprávy – poškození je minimální a není to nic, co by nešlo opravit. Pilot dostal na ruku obvaz a začal se soustředit na kvalifikaci a nedělní závod.

„V sobotu jsem toho moc nenaspal,“ svěřil se tehdy. „Pořád jsem přemýšlel nad tou kolizí, ale nakonec jsem se z ní poučil. Monako v mém srdci zaujímá zvláštní místo už od mého prvního startu s Tolemanem v roce 1984,“ vzpomínal. Kvalifikoval se na třetím místě, před ním byl tehdy mladičký Michael Schumacher a z pole position startoval Alain Prost.

Sennovi trochu hrály do karet také okolnosti. Vítěz kvalifikace Prost dostal penalizaci za předčasné odstartování z roštu, a tak byl ze hry o vítězství vyloučen. Vedení závodu se tedy ujal Schumacher. „Michael byl rychlý,“ přiznal později Senna. „Chtěl jsem ale šetřit pneumatiky, aby mi vydržely až do konce závodu. Navíc jsem věděl, že Benettony trpí na horší opotřebení pneumatik. Chtěl jsem si zkrátka držet dobré tempo.“

Tato opatrná taktika se Sennovi vyplatila – Schumacherův devatenáctisekundový náskok se začal zhruba po dvaceti kolech náhle zmenšovat. „Podařilo se mi na něj vyvinout tlak. Doufal jsem, že ho brzy donutím zajet do boxů pro nové pneumatiky,“ řekl tehdy Senna. To se však nestalo, a tak Schumacher vedl až do 33. kola. Ovšem pak se stalo něco nečekaného – Schumacher odstoupil kvůli poruše hydrauliky, naproti tomu Sennův McLaren MP4/8 fungoval bezchybně.

Když pak Brazilec protnul po 78 kolech cílovou rovinku s náskokem 15 vteřin na druhého Damona Hilla s Williamsem, překonal rekord stanovený otcem svého soka, Grahamem Hillem, který platil od roku 1969. Šasi číslo 6 (teď už bývalý) majitel původně koupil v roce 2006 od Rona Dennise, svého času prezidenta stáje McLaren. Nového majitele vzácný a historicky významný monopost změnil za 4 197 500 eur, tedy 102,5 milionu korun.