Arrivederci! Lamborghini se ještě jednou loučí s Aventadorem formou edice oslavující slavnou Miuru

Poslední „čistokrevné“ Lamborghini s V12. Z dvanáctiválcových supersportů Lamborghini tu byla Miura, Countach, Diablo a Murciélago, které jako poslední používalo základ motoru s kořeny sahajícími až k Miuře. Avšak přestože dostal Aventador do vínku fungl nový motor, má se svými předky jedno společné – spoléhá se výhradně na archaickou (a charakterní) technologii sání-stlačení-výbuch-výfuk. Nic navíc.

Lamborghini tedy našlo způsob, jak by si dva opačné konce časové osy mohly pomyslně podat ruce – prostřednictvím jednokusové edice pravděpodobně posledního Aventadoru, jeho finální varianty Ultimae Roadster ve verzi oslavující původní Miuru.

Nejedná se však o jen tak ledajakou Miuru. Jde o speciální prototyp Miury Roadster, který spatřil světlo světa v jednom jediném exempláři a který má dnes nesmírnou hodnotu.

Miura Roadster, která inspirovala nejspíš úplně poslední Aventador, vychází z původní Miury P400 a poprvé ji světu představila karosárna Bertone na bruselském autosalonu v dubnu 1968. Bystrý čtenář si jistě všiml, že konstrukčně jde spíš o targu, jen bez skládací střechy – a technicky vzato tomu tak opravdu je, především kvůli torzní tuhosti karoserie.

Jedinečná verze Miury dostala speciální lak nazvaný Lamè Sky Blue Acrilico s interiérem v kůži velmi příznačně nazvané Pelle Bianco. Vůz se nikdy nedočkal sériové produkce navzdory faktu, že byl svého času velmi vřele přijat.

Vůz nakonec odkoupila Mezinárodní organizace pro výzkum pozinkování a vůz sloužil čistě jako předváděcí pro ukázku tehdejších možností s pozinkovaným kovem, přičemž byl přelakován na zelenou doplněnou zeleným interiérem. V roce 2008 byl vůz současným majitelem z New Yorku uveden do původního stavu a čas od času se objeví na přehlídkách elegance, byť jen velmi vzácně.

Značnou dávku inspirace od ikonické Miury Roadster si přirozeně bere i tento vrcholný Aventador Ultimae Roadster. Aby perfektně odrážel vzhled Miury Roadster, dostal zakázkový lak Azzuro Flake. Kontrastní prvky na spodní části karoserie byly nalakovány barvou Grigio Liqueo a seshora ohraničené černou Nero Aldebaran. V dolní části pak vidíme obnažený karbon od předního splitteru přes boční prahy až po zadní difuzor.

Střecha a kryt motoru tohoto Aventadoru Ultimae Roadster jsou lakovány poměrně tenkou vrstvou lesklého černého laku při bližším pohledu odhalující strukturu karbonového vlákna, což symbolicky odráží fakt, že původní Miura Roadster žádnou střechu nemá.

Přední 20palcová a zadní 21palcová kovaná kola Aventadoru oděná do čistého stříbrného laku jsou opět odrazem původní Miury Roadster, za nimi se potom ukrývají černě lakované brzdové třmeny.

Uvnitř je tento na zakázku specifikovaný Aventador Ultimae Roadster podobně exkluzivní, jako byla kdysi Miura. Světlou kůži Bianco Leda tu vidíme na palubní desce, středové konzole a samozřejmě i sedadlech, kde najdeme na hlavových opěrkách logo značky v kontrastní černé barvě Nero Aldebaran. Tmavá část interiéru pokrytá čalouněním Nero Ade Alcantara je pak doplněna zase naopak o kontrastní prošívání v barvě Bianco Leda.

Závěrem si jen připomeňme to, co asi všichni víme, ale opakování – toť matka moudrosti. Pod zadní kapotou Aventadoru zpívá 6,5l atmosférický dvanáctiválec, zde naladěný na výkon 780 koní v závratných 8 500 otáčkách, díky čemuž vůz vystřelí z klidu na stovku za 2,8 sekundy a pokračuje až na 355 km/h.