Hlavní obsah

Monopost po Kimim Räikkönenovi prodán za 50 milionů

Foto: Kevin Van Campenhout ©2021 Courtesy of RM Sotheby's

Monopost ze slavné éry po slavmém jezdci. Éru desetiválců v F1 mnozí považují za tu nejlepší, v roce 2005 už motory tehdejších F1 dosahovaly výkonu až omračujících 1 000 koní

Cítíte to? To je závan nostalgie. Nostalgie, která se dostaví už jen při pouhém pohledu na tohle auto. McLaren MP4-17, vůz Formule 1 z dob, kdy už sice Královně motorsportu vládla politika, ale pořád byla radost se na ty stroje v neděli odpoledne dívat, a hlavně je poslouchat. Tento konkrétní kousek se o víkendu 18. až 19. září vydražil za slušný balík peněz a samozřejmě, že s ním souvisí jedno slavné jméno. Vlastně dvě…

Článek

Spousta lidí popisuje ten čas kolem přelomu milénia jako dobu, kdy byl svět ještě v pořádku. Nebyl „FaceTube“ ani „YouBook“ a chytré telefony byly hudbou budoucnosti – byli jsme rádi, když jsme si zahráli starého dobrého Hada. A co hlavně, když vám někdo na ulici prošel v neděli odpoledne pod okny, hned mu muselo být jasné, že se u vás doma právě díváte na formule. Tedy u nás to tak bylo, bydleli jsme v přízemí a motory z televize řvaly na celou ulici.

Foto: Kevin Van Campenhout ©2021 Courtesy of RM Sotheby's

S monopostem MP4-17 byl v roce 2003 Kimi Räikkönen na celkovém druhém místě, hned za Michaelem Schumacherem, a to o pouhé dva body!

Ale jaké motory to byly, panečku. V letech okolo milénia „ef-jedničky“ totiž poháněly atmosférické motory V10 o výkonech hodně přes 800 koní, které točily bezmála 20 tisíc otáček. On byl zážitek formule poslouchat i jen v rádiu.

Tento konkrétní kousek, typ McLaren MP4-17, byl jedním z nich. V továrně v anglickém Wokingu jej vyvinula opravdová esa své doby jako například Adrian Newey, Neil Oatley nebo Mike Coughlan. Úchvatný motor – 3,0l desetiválec z dílen Mercedes-Benz dával bez turbodmychadla (!) výkon 850 koní a maximum otáček bylo až v závratných 18 500.

Období, kdy McLaren používal „válečné barvy“ tabákové společnosti West, většině z nás jistě připomene Miku Häkkinena, ovšem ten byl tou dobou už čerstvě v závodnickém důchodě – respektive na pár let přešel do seriálu DTM, aby se doma nenudil. V roce 2002 jej totiž nahradil mladý talent Kimi Räikkönen, ostřílený mazák David Coulthard ještě stále jezdil.

Foto: Kevin Van Campenhout ©2021 Courtesy of RM Sotheby's

3,0l atmosférický desetiválec dával výkon 850 koní a točil až 18 500 otáček za minutu. Později motory V10 ke konci své éry v roce 2005 dávaly výkon až 1 000 koní!

Pro tým West-McLaren-Mercedes to však byl náročný rok – nadvláda Ferrari vrcholila, v sezoně 2002 sesbírala neuvěřitelných 221 bodů, následující Williams-BMW ztrácel 129 bodů, McLaren byl třetí. Michael Schumacher coby jezdec měl titul Mistra světa v kapse už 6 závodů před koncem sezony a vyrovnal tehdy rekord 5 titulů Juana Manuela Fangia, čímž se navždy zapsal mezi legendy.

To však neznamená, že by MP4-17 nebyl dobrý monopost. Typ MP4-17 se v sezoně 2002 umístil celkem desetkrát, na Grand Prix Monaka dokonce slavil vítězství. Pro sezonu 2003 navíc došlo na řadu vylepšení a vozy McLaren byly mnohem konkurenceschopnější, což dokazuje celkem třináct umístění „na bedně“ a dvě vítězství. Tým West-McLaren-Mercedes byl sice v Poháru konstruktérů opět třetí, tentokrát už však byli za druhým Williamsem jen o dva body. Co se týká soutěže o titul Mistra světa, tam byl Kimi Räikkönen v roce 2003 dokonce druhý hned za Schumacherem – a opět o pouhé dva body!

Tohle konkrétní šasi označované jako MP4-17A-06 odstartovalo do celkem dvanácti Velkých cen a osmkrát sloužilo při testování. Náleží mu vítězství z VC Austrálie (tehdy řídil David Coulthard), následované třikrát druhým a dvakrát třetím místem. Jinými slovy – tento závodní vůz má vynikající závodní historii a „svezli“ se s ním dva vynikající jezdci, jeden z nich dokonce stále ještě současný, i když letos už naposledy.

Vůz je vyveden tak, aby připomínal svoji úplně nejprvotnější verzi, takže i přesto, že MP4-17 na sezonu 2003 prošla vylepšením, šasi MP4-17A-06 nese své původní zbarvení ze sezony 2002. Cenu z dražby ve Svatém Mořici bohužel neznáme přesně – stránky aukční síně ukazují hodnotu 2–2,5 milionu švýcarských franků, což je na naše rozmezí zhruba 47–54 milionů korun. Co na takový kousek říkat? Svezli byste se? Napište nám do diskuse.

Reklama

Načítám