Článek
Pravděpodobně se k vám dostala i informace, že Murray je také držitelem Řádu britského impéria, jeho význam jako osobnosti tedy rozhodně není nadnesený. Silniční T.50 má atmosférický dvanáctiválec, který točí až 12 tisíc otáček, zadní pohon, manuální převodovku a v zadní části ventilátor, který auto přisává k asfaltu. Jediná jeho vada je cenovka 70 milionů korun bez daně…
Silniční T.50 a její duchovní otec Gordon Murray
To však není vše – evidentně. Jelikož je GMA T.50 silniční auto, musí tu a tam vyhovět nějakým regulím a předpisům. Ale pro závodní auto jsou ta pravidla o něco, ehm... volnější. „Užil jsem si při jeho navrhování spoustu zábavy, popravdě,“ sdělil inženýrský guru britskému magazínu Top Gear. „Opravdu hodně jsem si vyhrál s karoserií i samotnou aerodynamikou. Vypadá opravdu neuvěřitelně.“
To tedy ano – ovšem nemá žádné úderné nebo vulgární jméno jako FireBlade, Super Sport nebo podobně. Jmenuje se prostě T.50s, jde tedy o sportovní verzi původní T.50 (záměrně říkáme „původní“, protože slova jako „standardní“ nebo „běžný“ by byla v tomto případě poměrně netaktní). Je tedy nasnadě, že i v tomto ohledu je vůz ze staré školy – magické označení „S“ tu opravdu znamená SPORT. Ne jako v případě velké části dnešních aut, kde za podobná označení dostanete zpravidla nový volant, barevné prošívání sedadel, jiná sedadla a nepohodlný podvozek, díky čemuž auto 90 procent roku stejně stráví v garáži.
GMA T.50s bude přesný opak. Je postaveno tak, aby se s ním jezdilo! A když říkáme jezdilo, tak myslíme rychle. „Kdybych ho měl přirovnat k [McLarenu] F1, neslo by spíš označení GTR než LM,“ a odkazuje tak na ryze závodní, respektive silniční verzi závodního vozu, který jej proslavil po celém světě. „Udělali jsme průřez původním autem, a tato verze je diktována čistě výkonem a aerodynamikou. Je opravdu neuvěřitelné,“ neskrývá Murray své nadšení.
Pochopitelně T.50s stále značně vychází z původní T.50, dokonce používá totožný karbonový monokok. Ovšem v tomto případě Murray a jeho tým vzali každičký panel karoserie a každý díl a udělali jej ještě o kus lehčí. „Dostali jsme se někam na 890 kg, což je na dnešní poměry šílené. Prakticky jde o hmotnost Lotusu Elise,“ dodává. Jinými slovy, týmu se podařilo už z takhle dost „anorektického“ T.50 osekat dalších 94 kilogramů.
Silniční T.50 je prostá zbytečností. Přesto se u okruhové verze podařilo ušetřit ještě dalších téměř 100 kilo hmotnosti
Když do auta vážícího jako taška s týdenním nákupem usadíte velký dvanáctiválcový motor, je opravdu dobré nepodcenit aerodynamiku, aby auto stálo „nohama“ pevně na zemi. Také z toho důvodu je tu velké, 170 cm široké křídlo s trojúhelníkovým půdorysem (tzv. Deltawing), které částečně vychází z předního křídla Formule Brabham BT52, kterou v roce 1983 navrhoval Murray osobně.
Křídlo také plynule navazuje na nepřehlédnutelnou „ploutev“ na zádi a to vše úzce spolupracuje se zakrytovaným podvozkem, tím pádem vzduchu proudícímu pod autem nic nebrání, a ten tak může proudit velmi rychle. Přesto Murray pro jistotu zůstal u neblaze proslulého aerodynamického řešení – větráku v zadní části, který kdysi rovněž použil u Brabhamu v F1, byl však na nátlak konkurence zakázán. Proboha, kolik přítlaku to všechno bude produkovat?!
„Už se nám podařilo naměřit při maximální rychlosti přítlačnou sílu až 1 900 kg,“ pochlubil se Murray. „Museli jsme však trochu ubrat, protože takovou zátěž by pneumatiky dlouho nevydržely.“ Podle všeho se tedy Murray rozhodl přítlak nechat na rozumných 1 500 kilogramech. Tedy na síle, díky které by auto bylo (přinejmenším teoreticky) schopné jet „hlavou“ dolů, přisáté ke stropu tunelu.
Když už zmiňujeme pneumatiky, podle všeho půjde o obutí Michelin Cup Sport 2, obuté na ráfcích z kovaného hořčíku, které jsou lehčí než samotné pneumatiky. A jen k oné teorii s jízdou hlavou dolů – i tuto variantu si Murray spočítal. „Aerodynamika T.50s je tak efektivní, že by k tomu stačila rychlost pouhých 280 km/h.“
Silniční T.50 generuje na vůz schválený pro běžný provoz neuvěřitelný přítlak. Jak byste jistě očekávali, i v tomto ohledu zajde T.50s ještě dál
Jeden by si řekl, že takto pokročilé auto bude mít jistě spoustu přepínačů a jízdních režimů jako třeba Závod, Kvalifikace nebo Zadělávám si na průšvih, pro případ vypnutí kontroly trakce. Opět chyba lávky, je tu jen jedno nastavení. „Jakmile do té věci usednete a nastartujete, automaticky se roztočí ventilátor na 7 000 otáček a už na nich zůstane,“ popisuje Murray sympaticky jednoduchou startovní proceduru. Mimochodem, díky ventilátoru fungujícímu vždy, když je nastartovaný motor, umí T.50 i T.50s generovat přítlačnou sílu, i když stojí na místě, ačkoliv samozřejmě roste čím rychleji jedete.
Svoji roli tu bude nepochybně hrát i již zmíněná ploutev na zádi – její hlavní úlohou je umožnit autu efektivnější zatáčení a „čistit“ vzduch, který bude proudit na ono velké zadní křídlo. Tento vzduch tak nebude tolik turbulentní a křídlo jej lépe využije.
Motor je atmosférický V12 z dílen Cosworth a je to motorářské umělecké dílo
Hlavní hvězdou tu však pravděpodobně stejně bude motor. Atmosférický, 3,9litrový V12 vyladěný od společnosti Cosworth bude stále točit až 12 100 otáček za minutu tak jako silniční verze. Výkon má být okolo 700 koní, ovšem ve vysokých rychlostech to bude až 720 koní, a to díky náporovému sání na střeše. Překvapivě se však Murray rozhodl zvolit pro okruhové zacházení převodovku s řazením pádly, a tak skříň od britské firmy Xtrac nahradí tu manuální v silničním autě.
Uvnitř bude atmosféra pochopitelně o něco více strohá – bude tu plnohodnotné závodní sedadlo se šestibodovými pásy, centrální pozice pro řidiče zůstává. Jedno sedadlo spolujezdce – to po řidičově pravici – však muselo ven a místo něj je přepínací panel, jako byl ve starém McLarenu F1 GTR, hasicí systém a nějaká ta elektronika. Bude tu tedy místo pouze pro jednoho, patrně dosti vyděšeného pasažéra.
Silniční T.50 má tři pedály i sedadla, ta okruhová bude mít jak o jeden pedál, tak i o sedadlo spolujezdce méně
Nikoho nepřekvapí, že musela jít ven také klimatizace, systém infotainmentu, koberce a úložné prostory. Volant tu bude hranatý, podobný těm ve Formuli 1. Budou na něm však pouze dvě tlačítka – pro ovládání kontroly trakce a řízení rychlého rozjezdu.
V neposlední řadě Murray zmiňuje individualitu a individuální přístup: „Byl bych rád, kdyby každé auto bylo jiné. Nejen co se týká specifikace a barvy, ale i přístupu ke každému řidiči,“ řekl Murray. Díky tomu každý majitel T.50s dostane takzvaný Trackspeed paket, který zahrnuje nastavení auta pro danou trať, koučink a technickou podporu, takže každé auto opravdu bude postaveno na míru (velmi zámožným) jednotlivcům.
„Pokud by někdo nechtěl takové množství přítlaku, můžeme trochu ubrat a přizpůsobit i aerodynamické vyvážení. Minimálně do doby, než pro vůz vznikne vlastní závodní série, budeme pořádat okruhové dny, aby majitelé byli v kontaktu i mezi sebou.“
Ano, čtete správně – vlastní závodní série. Murray se nechal slyšet, že má na mysli něco ve stylu starých vozů GT1, které definitivně skončily v roce 2010. Murray je prý dokonce v kontaktu se společností SRO Motorsport Group, která by byla potenciálně schopna seriál zaštítit. „To auto chce, aby se s ním jezdilo. Lidé si zaslouží jej slyšet při jízdě na plný plyn.“
Murray tedy není jen génius. Je jeden z nás automobilových fanatiků. Ačkoliv co si budeme povídat, šance, že jednu T.50s potkáme někdy také v Brně nebo v Mostě, je poměrně malá. Částečně proto, že jen velmi málo automobilových nadšenců si bude moci jednu z pětadvaceti T.50s dovolit – cena má začínat na 92 milionech bez daně.
Tím jsme se tedy dostali zase na začátek – auto, které má jen jednu chybu, je teď ještě úžasnější a více fascinující, bohužel s tím však ruku v ruce přišlo i zhoršení jeho pravděpodobně jediné vady na kráse. První prototypy by měly vzniknout už příští rok, výroba sportovní verze by měla následovat hned po dokončení silniční verze, dokonce v té samé továrně.
A věřte nebo ne, ale i přes nesmysl, jaký modelu T.50s visí na cenovce, zná už více než polovina dosud nevyrobených vozů své budoucí majitele. A to aniž by někdo z nich viděl nějaký podrobnější nákres, natož auto fyzicky. Tomu se říká marketing! První kusy silniční verze mají vtrhnout na silnice v roce 2022, okruhová T.50s pak o rok později.