Hlavní obsah

Mercedes-Benz 560SEL W126 – V kůži diktátora

Foto: Archiv Garáž.cz

Asi každý z nás by chtěl mít tu možnost vozit se pravidelně Mercedesem třídy S. Pokud ale stále ještě nevlastníte dotovanou drůbežárnu, musíte vzít zavděk ojetinou. Aktuálně je na svém cenovém dně generace W126, má nám ale i dnes co nabídnout?

Článek

Říká se, že pokud chcete znát výbavu hatchbacků za patnáct let, běžte se podívat do aktuálního Mercedesu-Benz S-Class. Jenže tohle je tradiční rubrika youngtimerů, takže nám neprozradí budoucnost, ale minulost segmentu hatchbacků, protože třída S generace W126 může vzhledem k rokům výroby předvádět výbavu malých hatchbacků druhé poloviny 90. let.

To ovšem nic nemění na tom, že je to legenda, ostatně jako kterákoliv třída S. Model W126, známý pod přezdívkou "Čína", naběhl do výroby v roce 1979 jako sedan a vydržel na linkách až do roku 1991. Tehdy skončila i výroba kupé, které se narodilo v roce 1981. Model nahradil předchozí typ W116, který poprvé nesl označení třídy S znamenající Sonderklasse, tedy speciální třída. Kromě Německa se vozy vyráběly i v Malajsii a Jihoafrické republice. Elegantní, ale majestátní design s menším odporem vzduchu navrhnul Bruno Sacco. Pozornost byla věnována i takovým detailům, jako jsou vnější zpětná zrcátka. Podobný hranatý tvar měly později i modely W124 a W201. K pohonu sloužily pěti- či šestiválcové řadové vznětové motory, nebo zážehové řadové šestiválce a vidlicové osmiválce. Vrcholem byl osmiválcový motor M117 o objemu 5,6 litru, který testujeme i dnes, a to v kombinaci se čtyřstupňovým automatem. Jinak ale byly na výběr i čtyř- a pětistupňové manuály.

Foto: Archiv Garáž.cz

Tohle eSko s sebou přineslo opět řadu nových inovativních bezpečnostních prvků, například předpínače bezpečnostních pásů. A navíc oproti předchůdci lépe jezdilo, lépe se řídilo a mělo menší spotřebu. To i díky lepšímu odporu vzduchu, kdy například tradiční chromové nárazníky ustoupily lépe tvarovaným plastovým výliskům. Díky tomu se model W126 stal nejprodávanějším automobilem ve své třídě. Automobilka šestiletý vývoj a všechny přednosti vozu patřičně prezentovala na frankfurtském autosalonu. Rok 1985 a další frankfurtský autosalon pak byl premiérou pro modernizovanou verzi s ještě lepším aerodynamickým odporem a nižší spotřebou. Do nabídky přibyly i dva nové šestiválce a osmiválce. Výroba byla v Německu ukončena v roce 1991, kdy nastoupil "Mamut" W140, ale v Jihoafrické republice vytrval vůz na výrobních linkách až do roku 1994. Celkem bylo vyrobeno více než 892 tisíc vozů, což z něj činí nejpopulárnější model třídy S, ovšem také nejméně exkluzivní.

A co že tedy najdeme v oné úžasné výbavě? Například světlo na spodní hraně dveří, které osvítí zem při vystupování, elektricky nastavitelná, vyhřívaná a neskutečně pohodlná přední i zadní sedadla s možností uložit dvě nastavené pozice, klimatizaci (za příplatek automatickou), která svede udržovat ve voze stejnou teplotu bez ohledu na otevřená okna či elektrický šíbr, inteligentní automatickou převodovku se senzorem (monitorovala, zda jedete po rovině, do kopce či z kopce, aby dokázala dle toho adekvátně řadit na základě vašich povelů), samonastavitelné hydropneumatické odpružení a inteligentní tempomat s topografickým senzorem schopným udržovat rychlost i při jízdě z kopce.

Foto: Archiv Garáž.cz

Když přicházím k vozu, nechápu, jak moc velký tenhle typ je. Jistě, S-Class přece musí být velká, ale tohle působí jako tank. Možná za to vděčí i svému hranatému vzhledu, ale majestátnost z něj přímo čiší. Všimnete si i mnoha typických detailů pro značku s trojcípou hvězdou ve znaku. Například stěrače světlometů, žebrované zadní paraboly, typický aerodynamický tvar zrcátek a malý znáček na kapotě.

Víte, že v době uvedení modelu ještě všichni žehrali na ropnou krizi z druhé poloviny 70. let? Očividně všichni kromě majitelů W126. Ve své době musel být tento silniční tanker pro ekology obdobou Hummera. Jenže v tom je ten rozdíl, konec 70. let byl ještě v pořádku, Al Gore nevykládal bludy o globálním oteplování a ekoterorismus nátlakových fanatických skupinek nebyl ve společnosti natolik probujelý, protože jediní sluníčkoví lidé byli hipíci a jejich éra byla již za zenitem. Nikdo tehdy neměl potřebu svádět na auta problémy světa a mstít se jim ničením nebo zapalováním, jako dnes. Ono to vlastně souvisí i s tím, kdo si tehdy S-Class kupoval. Jeho majiteli jste prostě auto škrábnout nechtěli. Většinou to byl člověk, který vládl, nebo spíš vlastnil nějakou africkou zemi s totalitním režimem a klidně by vás mohl nechat na místě odstřelit.

Jízda s Mercedesem-Benz třídy S je opravdovým požitkem a to prakticky bez ohledu na jeho věk. I tenhle starý kousek se řídí vážně fantasticky a ten pohled přes majestátní kapotu, na které trůní hvězdička, vám dovede vážně zpříjemnit den. Nic vás v téhle prominentní káře nenutí šlapat na plyn, spíše pojedete velmi klidně, pomalu, plynule a jen necháte motor jemně příst a tiše ševelit. Burácení agregátu se prostě ke stylu tohoto vozu vůbec nehodí. Dojem z pomalého kormidlování parníku umocňuje i velký volant s, pro Mercedesy na tu dobu typickým, hranatým středem. Hlavně je to neskutečně pohodlné auto - copak chcete převážet diktátory na drncavém trakaři? A abyste věděli, že je posádka v bezpečí, je tu i signalizace zapnutí bezpečnostních pásů. A ne, není to otravné pípání vtírající se do hlavy s komunistickou sugescí, tak typické pro malé francouzské hatchbacky. Tady je elegantní a tichá kontrolka na stropě, tam kde jí ten magnát za vámi bude hledat, protože je na ní zvyklý z Boeingu, když letí udělat mezikontinentální jednostranně výhodný obchod v Business Class. Vysoký komfort z letadla mu budu připomínat i zadní sedadla, tedy spíš velice pohodlná kožená křesla s velkou možností nastavování. Nakonec se uvelebíte a necháte se rozmazlovat interiérem, takže snadno podlehnete dojmu, že jste taky nějaký Mugabe.

Foto: Archiv Garáž.cz

Mercedes-Benz S-Class W126 mně obohatil novým řidičským pocitem. Jistě, není to první automobil vyšší třídy, který mi prošel rukama. Jenže v BMW E38 jsem si připadal jako Kurýr, v Rolls-Roycu jako aristokrat a v Citroënu CX jako nějaký avantgardní umělec. Zatímco 560SEL ve mně nabudil pocit afrického diktátora nebo nějakého buržoazního vykořisťovatele. Jen si plout krajinou, jet a broukat si tu známou písničku od kapely MiG 21 - "Když ti zemi obdělává podrobený zemědělný lid, jak snadné je žít“… Vážně, tohle jednou musíte zažít, než si pro vás přijede zubatá v nějakém hybridu. Tohle je prostě absolutně nezaměnitelná řidičská zkušenost a celé je to vlastně v pořádku, tak nějak z principu.

Na tomto článku jsme spolupracovali s weby Zpátečka a Veteráni na Truc.

Foto: Mikka

Čína

Ani generace W126 neušla lidové tvořivosti a dočkala se přezdívky. Kromě "piána", "mamuta" a "pagody" se tak v showroomu objevila Čína. A podobně jako piáno, i ona vděčí za svůj název tvarům části karoserie. Tady ale fanoušky neinspirovalo víko kufru, ale tvar předních světlometů. Ty svým úzkým tvarem připomínaly prý asijské oči. Je pravda, že podobně na tom byl i předchůdce W116, u něj se s touto přezdívkou můžete setkat také.

Reklama

Načítám