Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Veteráni: Mercedes-Benz 230CE C123 –„Piáno“, z něhož se linou šlágry

Foto: Martin Tolar
22. 12. 2019

Existuje klasičtější Mercedes-Benz, než je staré dobré „Piáno“? Pro spoustu fanoušků asi ne. Sám jsem jej nikdy neřídil a poprvé se dostávám za volant až nyní v tomto krásném kupé 230CE. Trnu nedočkavostí, zda se mi bude také tak líbit jako všem.

Článek

Ano, je to tak, už i v téhle rubrice si počtete o klasickém „Piánu“ , jak se přezdívá Mercedesu W123. I když i to slůvko klasické by možná mělo být v uvozovkách, protože to nebude o taxikářském sedanu 200D, kterých je všude plno. Jako první piáno v životě mám možnost vyzkoušet kupé C123, které mi laskavě půjčili Veteráni na Truc. To je výrazně vzácnější – zatímco sedanů vzniklo více než 2 miliony, kupé nahrazujících to z modelu W114 ani ne sto tisíc exemplářů. Vývoj automobilka vůbec nepodcenila a ohromný zájem zákazníků to potvrzoval. Auta bývala okamžitě vyprodána a chvíli se současně vyráběl i předchůdce.

Nadčasový design, bytelná kvalita

Mercedesy z tohoto období příliš nestárnou a jejich design prověřily dlouhé roky. Vždyť první kusy brázdí silnice už od roku 1976. I pod tvary piána je podepsán v té době Mercedesem velmi vytížený Bruno Sacco, jemuž pomáhal ještě Friedrich Geiger. Označení bylo tehdy ještě prosté – čísla skutečně odpovídala objemu motoru a písmena byla určena následovně: T pro kombík, D pro dieselové verze, C pro kupé variantu a E pro modely se vstřikováním paliva, které se německy řekne Einspritzung. Náš model 230CE tedy už rozklíčujete sami – kupé s motorem vybaveným vstřikováním. Kupé je kratší než sedan a má tedy pochopitelně méně místa na zadních sedadlech. Je i nižší a chybí mu B-sloupek, aby byla silueta elegantnější. Okna v předních dveřích jsou zcela bezrámová. Znamenalo to pochopitelně velké vyztužení prahů a střechy, aby si nikdo nestěžoval na kroucení karoserie. Zpětné zrcátko má jediné na straně řidiče (to na druhé straně dostávaly původně jen kombíky), výhled z vozu ven je ale skvělý do všech stran. A nezbytností jsou originální kola – na piánu bych snad ani nechtěl vidět jakákoliv jiná.

Foto: Martin Tolar

Kupé je dostatečně elegantní pro jakoukoliv příležitost

Dveře se za vámi zavřou s takovým jemným cvaknutím, v podstatě jde jen o zvuk zámku. Už to samo o sobě ve mně vyvolává pocit bytelnosti a kvality. Právě o tom má Mercedes být, o tomhle pocitu, že někdo hlídal každičký šroubek a vy si bezvýhradně uvědomujete, že sedíte v autě prémiové značky. Velurový interiér je nesmírně příjemný na dotek a z takových pohodlných sedadel se budu zvedat jen nerad. Vzadu ale mnoho místa není. Před sebou mám velký volant s tenkým věncem a za oknem se koukám na typický znak na kapotě. Co se techniky a výbavy týká, v Mercedesu tehdy na ničem nešetřili. V průběhu doby se do auta začalo montovat ABS a airbag řidiče. U čalounění byl na výběr vinyl, velur nebo kůže, které doplňoval dřevěný dekor. Nad hlavou mám elektrický šíbr. Navzdory vyššímu věku je ale uvnitř vše jako nové, nic nikde nevrže ani neskřípe.

Chování pravého Mercedesu

Motor o objemu 2,3 litru byl největším čtyřválcem v nabídce, nad ním byl ještě šestiválec 2,8. Původně u motoru 2,3 Mercedes používal karburátor, ale později v roce 1980 značka přešla na vstřikování paliva. Od té doby disponovalo kupé výkonem 134 koní v 5 100 otáčkách a točivým momentem 201 Nm v 3 500 otáčkách. Má naprosto jemný sametový chod a dostatečný výkon, takže ani svižnější jízda mu nedělá problém. Spolehlivost je na vysoké úrovni a obecně majitelé svá piána v tomto ohledu nekritizují. Vždyť kdysi závodilo nejen na okruzích, ale i v rally. Ostatně tenhle Mercedes byl populární tehdy a drží si dobré jméno dodnes. Brzdy jsou dostatečně silné a fungují tak i díky tomu, že Mercedes upravil geometrii přední nápravy tak, aby nedocházelo k náklonům kola a celá styčná plocha pneumatiky se při brzdění dotýkala povrchu vozovky. Ano, i mne překvapuje, na co všechno tehdy mysleli.

Foto: Martin Tolar

Jen si sednout a užívat za volantem

U kupé si mnohem více zákazníků zvolilo čtyřstupňový automat, manuály byly spíše v méně vybavených sedanech. I když je to kupé, nemělo sportovní ambice, a tak je volba automatu pochopitelná, navíc samočinná převodovka funguje skvěle. A já opravdu musím ocenit naprosto klidnou a plynulou jízdu, jež uchlácholí každého. V autě nechybí posilovač řízení, který automobilka montovala standardně do všech verzí od modernizace v roce 1982. Komfort poskytuje i naprosto pohodlný podvozek, který jako by přes hrboly jen tak lehce plaval, přičemž tím jemným houpáním mě krásně ukolébá. Provozní náklady mně připadají přijatelné, spotřeba kolem devíti litrů je na auto této třídy a roku výroby tak akorát.

Nástupcem piána byl model W124, během jehož životního cyklu došlo k přejmenování na třídu E. Model W123 se poroučel v roce 1986 a patřil k nejpopulárnějším Mercedesům vůbec. Kupé bylo ale málo, necelých sto tisíc, což se projevuje na jejich cenách. Nejlevnější kus je v Německu na prodej za sto tisíc, na ty hezčí budete potřebovat kolem čtvrt milionu korun a pečlivě zrenovované do stavu 1A najdete i za dvojnásobek. Díky programu All time Stars ale na něj seženete u Mercedesu pořád náhradní díly, ovšem automobilka si je nechá zaplatit. Navzdory tomu je ale piáno velmi vyhledávané fanoušky, protože pro mnohé představuje poslední pravý Mercedes. Navíc je i velmi spolehlivé, trpí trochu jen na korozi.

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.