Hlavní obsah

Lancia S4 Stradale – Milion dolarů za legendu

Foto: Comercial Chelsea

Delta S4 Stradale

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Za posledních třicet let se Lancia hodně změnila. Od automobilky vyrábějící šarmantní auta pro manažery a zabijácké střely pro všechny fanoušky rychlosti se propracovala k výrobě jednoho jediného modelu. A co si budeme povídat, Lancia Ypsilon není ani šarmantní, ani rychlá. Je čas na vzpomínky.

Článek

A tou vzpomínkou není žádné jiné auto než Lancia Delta S4 Stradale, legendární rallyeové auto, které vlastně stálo za koncem skupiny B. Navzdory jakési podobnosti s modelem Delta s ním nemělo společného vlastně vůbec nic. Vlastně jen jméno a přední a zadní lampy. A to ještě jen u prvního modelu.

Vůz S4 byl od začátku stavěn jako závodní speciál, který automobilka vyvíjela společně s Abarthem, se kterým si tak zopakovala spolupráci z modelu 037. I proto má S4 interní označení 038. Vývoj začal od nuly v dubnu roku 1983.

Základem auta se stal trubkový rám vyrobený z ocelových a chrommolybdenových trubek. Karoserie byla lepená a nýtovaná, hlavním materiálem byl laminát a epoxidová pryskyřice. Ano, váha byla až na prvním místě. Motor byl uložený uprostřed a přední i zadní celá část se dala vyklopit, takže mechanici měli k autu perfektní přístup.

Foto: RM Sotheby's

Prioritou byly jízdní vlastnosti a maximální funkčnost

Řadový dvouvačkový čtyřválec s objemem 1 759 cm3 měl nepřímý vstřik paliva Weber-Marelli a byl dvakrát přeplňovaný. Konstruktéři zvolili revoluční způsob, kombinace kompresoru a turbodmychadla, to aby auto mělo dost síly i v nízkých otáčkách. Od 1 500 otáček už motor pěkně táhnul, v těch vysokých už pracovalo jen turbo a motor měl samozřejmě síly na rozdávání. Sériové provedení Stradale mělo 250 koní a 291 Nm.

Jak je vám asi jasné, S4 měla pohon všech kol a uzamykatelný mezinápravový diferenciál, který posílal sedmdesát procent výkonu na zadní kola. Převodovka byla mechanická pětistupňová. Zrychlení na stovku za 6 vteřin a maximální rychlost 225 km/h dnes asi nikoho neohromí, ale způsob, jakým tohle auto jede, je prý nezapomenutelný.

Od začátku totiž S4 stavěli jako závodní speciál s tím, že vznikne jen povinných 200 homologačních kusů určených pro silniční provoz, takže žádné kompromisy nepřicházely v úvahu. Výkonné brzdy Brembo, ostré řízení, minimální zdvihy odpružení.

První prototyp silniční verze Stradale spatřil světlo světa už v roce 1984 a během dalších dvou let bylo v turínské továrně Borgo San Paolo vyrobeno potřebných dvě stě kusů pro homologaci.

Foto: Comercial Chelsea

Silniční provedení mělo semišové anatomické sedačky, okna v elektrice, a dokonce i klimatizaci

Za normálních okolností bychom se asi věnovali spíš soutěžnímu speciálu, který prošel několika evolucemi a jeho působení ve skupině B předčasně ukončila tragická havárie, ale to by nesmělo být aktuálně na prodej jedno auto z řady Stradale!

Najdete ho na inzertním serveru Mobile.de a má výrobní číslo ZLA038AR000000032. V době svého vzniku se S4 Stradale prodávala za velmi tučných 100 milionů lir, což byl pětinásobek ceny tehdejší nejvýkonnější Delty HF Turbo. Snad i proto se v první vlně prodalo jen sto čtyřicet aut a zbytek Lancia prodávala ještě několik dalších let.

Vůz na fotkách je zajímavý hlavně tím, že má najeto jen 11 780 km a je v perfektním stavu. Podle inzerátu bylo auto někde na Středním východě, ale v prosinci 2004 bylo vydraženo na aukci Christie’s. V popisu stálo, že „Za posledních deset let byl vůz v suchém skladu bez jakéhokoli použití, ale nedávno byl podroben důkladné kontrole, která zahrnovala výměnu všech kapalin, pásů a zapalovacích svíček a vůz nyní běží velmi dobře“. A k autu jsou i faktury od společnosti Zagato, kde byla Lancia oživena.

Další roky byl vůz součástí několika sbírek a nejezdilo se s ním, ale i tak se mu dostávalo patřičné péče. Teď je na prodej a na tachometru má pouhých 11 780 km!

Snad i proto si za něj prodávající žádá 850 tisíc euro, tedy milion dolarů čili více než 23 milionů korun. Předpokládáme, že budoucí majitel s ním asi jezdit nebude, takže je jen otázkou, kolik desítek kilometrů za další roky najede a o kolik stoupne jeho cena…

Reklama

Načítám