Článek
Už zase! Jdu si svým tempem po chodníku a najednou mi stopu bezcitně zkříží jiný chodec. Po kolikáté dnes už? Pak mě zpomaluje mladý pár přede mnou, který jde prostředkem chodníku. Nebo se chodec těsně přede mnou zničehonic zastaví. Pořád a pořád dokola! Je to k vzteku.
Při chůzi nekoukáme kolem sebe, nevnímáme ostatní, nejsme k sobě navzájem dost ohleduplní – je to prostě šílené. Člověk by občas řval, sprostě nedával nebo lidi rovnou odstrkoval (a ty nejvíce agresivní na oplátku rovnou profackoval), jenže to prostě nejde, tedy pokud v sobě máte alespoň trochu slušného chování. Ale jedno elegantní řešení by tu bylo…
Klakson pro chodce! Mají ho auta a tam funguje skvěle, když potřebujete někoho relativně decentně, ale přitom rezolutně upozornit, že udělal chybu. Přesně to by se hodilo na chodníku pokaždé, když vás někdo drze vyblokuje (TŮT!), bezohledně zpomaluje (TŮŮŮT!) nebo zákeřně vybrzdí (TŮT TŮT TŮŮŮT, ty hlupáku jeden!). Akorát se bojím, až by si tuhle novinku pořídilo víc lidí, už bychom se přes to věčné troubení nikdy znovu navzájem neslyšeli…
Možná by bylo jednodušší zvednout oči od obrazovky telefonu a trochu se rozhlédnout kolem, když si vykračujete ulicí, nákupním centrem nebo chodbou v práci. Vnímat provoz kolem sebe, občas zpomalit nebo zrychlit, ustoupit někomu z cesty nebo poděkovat, když někdo uhne vám. Zkrátka upozadit ego a vnést do toho trochu ohleduplnosti. Což je doporučení, které funguje na chodníku, na silnici i kdekoliv jinde, kde se lidé setkávají.