Hlavní obsah

Dva pohledy na elektromobilitu: Co nás na ní vytáčí?

Foto: Quantum Chiptuning

Jedním z nejdostupnějších elektromobilů na trhu je Fiat 500e, který se k nám vozí z Kalifornie jako ojetina. Moc kilometrů na jedno nabití však nezvládne

Elektromobilita se stává pomalu, ale jistě realitou, pohled na ni se však stále diametrálně různí. Jedni ji odmítají jako slepou uličku automobilismu, druzí ji vítají jako symbol pokroku. Naši redaktoři se na ni proto podívali z obou úhlů a představí vám ji se všemi jejími výhodami i slabinami – v tomto článku se na ni podíváme z pohledu skeptika Honzy.

Článek

Zajímá vás i optimistický pohled? Přečtěte si ve článku kolegy Martina, co dobrého nám může elektromobilita přinést!

Dojezd jako pohádka

Pokud jezdíte na baterky, musíte nutně kalkulovat s tím, že váš akční rádius je poněkud omezen. Elektromobily prochází homologačními testy, kde je určen mimo jiné jejich dojezd, nicméně laboratorní a praktické zkoušky mají s realitou společné jen pramálo. Na poměr kilometry versus volty má vliv spousta faktorů – například počasí, trasa, styl jízdy, teplota vzduchu, vestavěné spotřebiče a stav baterií. Čím dražší elektroauto, tím méně kompromisů chcete dělat v pohodlí a jízdním stylu.

Takže chápu, že někdo s Fiatem 500e jezdí dálky jako šnek, ale muset šetřit 2milionový e-tron v zájmu toho, aby dojel dále než 300 kilometrů – to je smutné. Navíc se posádkám elektrických SUV od Audi moc nedaří oslňovat na ekologických rallye, proto jim FIA ohýbá pravidla na míru, což štve úplně všechny.

Milion čipů a aplikací

Zkusili jste jet s elektroautem na delší výlet za hranice Česka? Já několikrát ano a hned jsem natrefili na několik bolístek. Trasu musíte plánovat, řešit dobíjení, a také to, jak proces uhradíte. Jelikož se z elektromobility stává slušný byznys, vydělat chce každý. A světe div se – jednou potřebujete aplikaci, podruhé mít uzavřenou s provozovatelem smlouvu, potřetí jiný typ autorizačního čipu, jindy zase nelze platit kartou na místě. Stovky provozovatelů, desítky způsobů placení. Užívat elektroauto jako plnohodnotný vůz po celé Evropě znamená být obklopen armádou čipů, karet a lejster. Situace v ČR se však zlepšila, protože všechny stanice budou muset nabídnout jednorázové placení za dobití – například kartou nebo pomocí textové zprávy (SMS).

Foto: Jan Majurník

Ani Tesla nemá své superdobíječky všude, takže musíte dost často řešit dobíjení u ostatních provozovatelů stanic

Fanatici v teslách

Napsat něco proti Tesle v komunitě elektronadšenců je stejně bezpečné, jako strčit ruku do tlamy spícímu lvovi a pěstí druhé ruky ho udeřit. Když pomineme aušusové zpracování, přemrštěnou cenu a nereálné dojezdy, dostaneme se do komunity „teslařů“, kteří auto mají jen proto, že je to „cool“. Ano, takhle severoamerická automobilka přetáhla zákazníky od BMW, Mercedesu nebo Lexusu. S vidinou obdivu veřejnosti pak slouží řidiči tesel jako testovací piloti a sběrači dat. Co na tom, že občas uhoří nebo nabourají v domnění, že řídí autopilot.

Foto: Jan Majurník

Mnoho lidí si pořídilo Teslu jen proto, že jde o nafrněné pozlátko, na které veřejnost reaguje většinou s obdivem

Tak či onak auta šoférují také jedinci, kteří svojí arogancí a chováním kazí jméno jinak často rozumným fanouškům elektromobilů. Nejednou jsem byl svědkem toho, kdy zapálený řidič Tesly projel několik zákazových značek jen proto, aby byl na nabíječce dřív než fanda v městském elektrovozítku.

Nuda na nabíječce 

Víte, že efektivní rychlonabíjení trvá minimálně 30 minut? A ne všechny nabíječky nabídnou místo k sezení, sociální zázemí nebo možnost občerstvení. Takže co máte na takových místech dělat? Asi projedete facebook, zkontrolujte emaily a pak se budete nudit. Tesla sice do svých aut doprogramovala možnost hrát interaktivní videohry, ale budete je hrát pořád? Ne. A co teprve v zimě… Půl hodina sice není tak moc, nicméně když jste bez možnosti rychlodobíjení nebo je stojan obsazen jiným vozem? Tehdy máte opravdu moře času k napsaní nějakého heroického eposu o tom, jaká může být díky elektromobilu nuda. A bude to horší – stanic sice přibývá, ale bzučících aut též. Taky se těšíte na fronty na nabíječkách? A co když stanice přestane fungovat nebo selže autorizace?

Foto: Jan Majurník

Tesla Model 3 měl zachránit automobilku, ale skutečně zaujme masy nekvalitní auto s tabletem uprostřed?

Nucená elektromobilita 

Pojďme podpořit elektromobily – napalme na spalovací auta takové poplatky, aby se nevyplatilo je kupovat. Gratulujeme do Skandinávie, vymysleli jste skvělý způsob, jak lidem vnutit nedokonalé elektromobily a v noci zakopávat o kabely napojené, kam se dá. Absurdnost dotací dokazuje i fakt, že dnešní moderní dieselové motory jsou daleko čistější a vypouští jen malé procento škodlivin – především díky filtru pevných částic a selektivní katalytické redukci.

Foto: BMW

V severských zemích se elektromobilům daří. Jde však o čísla podpořená dotacemi

Dosud nikdo nevymyslel lepší způsob automobilové dopravy na dlouhé trasy, než je právě vůz s naftovým motorem. Když by se hrálo férově, dostane dotaci i ten člověk, co vymění staré auto se zážehovým motorem plnícím emisní normu Euro 2 či Euro 3 za nový čistý diesel nebo benzin. Finanční zvýhodnění je jedním z důvodů, proč se bateriově poháněným vozům statisticky tak daří. Lidé by však měli mít na výběr, ne být do něčeho uměle nuceni.

Internetoví hrdinové

Tak těch je na diskuzních fórech, sociálních sítích a v komentářích pod články skutečně mnoho. Někteří z nich dokonce elektromobil vlastní a argumentují například vysokým dojezdem svého vozu oproti nereálným tabulkám. Často se pak ukáže, že je to zásluhou velmi pomalé jízdy pod limity a vypnutí všech komfortních spotřebičů. Pak tu máme argumentátory hanící spalovací motory kvůli těžbě ropy, dopravě, provozu čerpacích stanic a dalším důvodům. V tomhle ohledu mají tito lidé pravdu, ale zapomněli například na těžbu lithia – prvku nutného pro trakční baterie – jeho dopravu a zpracování.

Platí přímá úměra – čím větší baterie, tím více je potřeba lithia. Takže vaše Tesla Model X P100D s nesmyslnou spotřebou a obří baterkou vypouští nulové emise maximálně při provozu nebo nabíjení z obnovitelného zdroje, ale celkovou uhlíkovou stopou je dost možná srovnatelná s kdejakým moderním autem se spalovacím motorem. Elektromobilita ještě není připravena stát se masovým dopravním prostředkem, což internetoví válečníci nevidí a dál tvrdohlavě bojují za svou pravdu – leč svět není černobílý.

Foto: Quantum Chiptuning

Přechodovými modely mezi světem elektřiny a spalovacích motorů jsou plug-in hybridy. Někdy však může sloužit elektromotor ke zvýšení účinosti spalovací jednotky

Cenová politika

Kde nejsou dotace, nebo nejsou pro všechny, platí pořád tvrdá měna. Třetinu ceny elektroauta tvoří baterie, takže jde o celkem drahou srandu. Běžný elektromobil Nissan Leaf nebo Hyundai Kona stojí skoro milion korun, BMW i3 dokonce přes milion. Srovnatelné ekvivalenty se spalovacím motorem vyjdou klidně na půlku. Renault Zoe? Hodně se prodává, ale seděli jste uvnitř? Plasty a zpracování je na úrovni rumunské Dacie. Jízda také. A základní cena francouzského bonbónku? 837 tisíc!

V luxusním segmentu se dostáváme na úroveň třech milionů korun a výše. Co za to máte? Drahou (byť technologicky nabitou) Teslu s velkou baterií (aby někam dojela) a interiérem, který má jen velký tablet a kvalitu materiálů jako z výprodeje. Co však dostanete za tři miliony, když si koupíte drahé auto od BMW, Mercedesu nebo Lexusu? Kvalitu, preciznost, prémiové materiály, luxusní výbavu, silnou pohonnou jednotku a doplňkové služby.

Foto: Renault

Renault Zoe je spíš plastová hračka než elektromobil. Možná by se u nás měl prodávat pod logy Dacie a za daleko lepší cenu

Bezpečnost na prvním místě

Auta na baterie hořela, hoří a hořet budou. Fatálnější nehody nebo konstrukční nedokonalosti zkrátka budou mít za následek požár. Problém vznícených elektromobilů je ten, že hoří klidně několik dní – kvůli bateriím. Hasit se pak musí ve speciální lázni a odklízení společně s ekologickou likvidací auta je pak mnohem náročnější. Nehledě na fakt, že hasiči jsou „nadšeni“ z toho, že na místě, kde plameny před pěti minutami uhasili, už zase plápolá toxický ohýnek. A když zůstanete zaklíněni ve voze? Záchranným složkám se vyprošťování doprovázené permanentním ohněm dělá o moc hůře. Tak na to myslete, než se svojí Teslou budete lámat rychlostní rekordy.

Foto: Jan Majurník

Jedním z nepříjemných problémů elektromobilů je ten, že auta při větších nehodách rády hoří

Jednou to přijde

Nejsem zaujatý vůči e-tronům, modelům X nebo jiným elektromobilům. Bateriový pohon je pro městské trasy naprosto ideální a těžko budete hledat něco efektivnějšího. Střízlivým pohledem však musím konstatovat, že jsou bzučící vozy teprve ve vývoji a vzhledem k přísným předpisům Evropské unie mají budoucnost. Ostatně, skoro nikdo si nemyslel, že se jednou chytnou mobilní telefony nebo internet. Není to tak dávno, co Steve Jobs mával nad hlavou prvním iPhonem bez tlačítek a tvrdil, že takhle to budou mít všichni. No a podívejte se, jaká zařízení má dnes většina lidí v ruce.

Spalovací motory tady budou ještě minimálně 20 let, ať už samostatně nebo spřažené s elektromotorem. Do popředí se postupně budou dostávat i vodíkové články nebo lidstvo konečně vymyslí třeba pohon na dřevo či antihmotu. Dnešní motorista by měl mít hlavně svobodně na výběr a nebýt diskriminovaný nebo jinak nucený do alternativních paliv.

Jak se na svět baterek díváte vy? Dejte nám to vědět prostředním ankety nabité volty.

Foto: Audi

Audi e-tron má problémy s dojezdem. Na deklarovaných 400 a více kilometrů se v reálu takřka nedostane

Reklama

Načítám