Kalle Rovanperä má vítězství psané ve tváři

Nad výkony finského jezdce je potřeba vážně smeknout pomyslný klobouk. Rally není jen o odvaze, talentu, rychlosti. Rally je hlavně o zkušenostech, o chytrosti za volantem a prokázání velké míry pokory. A jak může blonďatý kluk, který vypadá navíc ještě jako školák, porážet o tolik let starší soupeře?

Kalleho vrstevníci možná hráli hry na mobilu, učili se jezdit na kole a pochytili nějaké to sprosté slovo od staršího spolužáka. Zatímco mladý Rovanperä už dávno věděl, co to je volant, kde najde spojku i to, že auto na šotolině rádo klouže. Táta mu jen zběžně ukázal, o čem řízení auta je a Kalle vášni pro automobily přímo propadl. Jeho první video, kde v osmi letech řídí rodinnou závodní Toyotu Starlet upravenou pro oblastní závody viděl snad každý druhý Fin. Oni to nejsou jen běžkaři, rybáři a ani se neválejí celé večery v saunách. Finové jsou hlavně ti nejlepší řidiči na světě. A Kalle je prý hodně dobrý i na místní poměry. To znamená, že v cizině bude prostě porážet úplně každého.

Bydlí dodnes s rodiči v městečku Puuppola uprostřed Finska, poblíž Jyväskylä. Tam je dějiště každoroční slavné Finské rally. Narodil se tu Tommi Mäkinnen nebo třeba i Mikko Hirvonen, kterého čeští fanoušci rallye nepřezdívali jinak než „Létající Hurvínek“. Zkrátka a dobře, Kalle má „erzety“ za barákem, v létě je na nich šotolina, v zimě sníh a led. V takových podmínkách se naučí vyladit ideální stopu výjezdu ze zatáček dveřmi napřed i poštovní doručovatelka.

V jedenácti už učil lidi, jak pořádně řídit na sněhu. Stačilo, aby si jen pořádně přisunul sedadlo řidiče k volantu a dosáhl na pedály. V patnácti už závodil naplno. Přitom jeho soutěžní vrstevníci maximálně tak trénovali na motokárách. Jediná země, kde se jezdec smí přihlásit na rallye i bez řidičáku, bylo Lotyšsko. A tak odjezdil místní šampionát. Jeho spolujezdec, bývalý tátův „mitfára“ Risto Pietiläinen, vždycky jen převzal volant na konci rychlostky a místo navigování řídil během všech přejezdů. A v další sezóně už dokázal v Lotyšské rallye celkově zvítězit. A to ještě vůbec nejezdil se Škodou Motorsport. K úspěchu se probojoval čistě v soukromém týmu.

Řidičák se mu povedlo získat už v sedmnácti a dostal od finských úřadů výjimku, že může řídit ještě před dovršením legálního věkového limitu. Při testu nezapomněl na blinkry ani dát správně přednost v jízdě. Ve finském testu jízdních zručností bez problémů zaparkoval Forda z autoškoly do virtuální garáže vytyčené kužely. Kalle je prostě borec; kdyby nebyl tolik zaměstnaný vyhráváním rychlostních zkoušek světového šampionátu rallye, jistě by se uchytil i jako úspěšný youtuber.

Kde jsme tuhle hlášku jenom slyšeli… Neradil již jistý létající Skot Colin McRae držet plný, i když o tom úhlu v zatáčce začínáte pochybovat? Jeho Subaru to vždycky zvládlo. Jen někdy zkrátka končilo na střeše. Jiný Kalleho soused (doslova, narodil se v Laukaa, ve vedlejší vesnici jen přes les a jedno jezero) Juha Kankkunen, taky svého času prohlásil reportérům, že rychlost byla oukej, jen ta zatáčka se najednou příliš utáhla. Tohle se přihodilo v Katalánské rallye s Celicou v roce 1995, přičemž ta hláška už ve světě rallye zdomácněla. Mimochodem Kalle nebyl v té době ještě ani na světě, zatímco moje maličkost se jezdila s tátou dívat na rychlostní zkoušky oblíbené „Bohemky“ a do euforie nás přiváděl krásný Escort Cosworth posádky Ladislav Křeček – Jan Krečman. Ale ze vzpomínek zpět ke Kallemu.

Jeho první sezóna ve WRC2 byla ta loňská a byla korunována třetím místem. Loni se ještě Kalle lecčemu mohl učit od Honzy Kopeckého a jeho spolujezdec Jonne Haltunnen od Pavla Dreslera. A taky dělal různé chyby. Nejděsivější byla ta na Argentinské rallye. Hrůzostrašné kotrmelce, několik zničených zaparkovaných diváckých automobilů a lehký otřes mozku jezdce (spolujezdec byl v pořádku) mu dala pořádnou lekci. Kalle chce vyhrávat a podřídí tomu úplně všechno. Z chyb dovede vytěžit maximum tak, aby je už znovu neopakoval. Svět rallye je stále divoký a nebezpečný. Nikdy nevíte, co se může stát, ale auta, jakým je třeba aktuální Škoda Fabia R5 Evo, jsou už tak bezpečná, že posádce po havárii téměř vždycky dají ještě druhou šanci.

Kalle má pro strach uděláno. Soustředí se na výkon, nechce rozhodně být pozadu, chce jen vyhrávat. Ví, že je rychlý. A letos se mu jeho sen dokonale naplnil. Přitom začátek sezóny nevypadal vůbec růžově. Po odstoupení na Korsice bodově ztrácel na Guse Greensmithe s Fordem a Mads Ostberg byl s Citroënem v těsném závěsu, a to měl na kontě jen jednu účast a jedno vítězství WRC2 Pro v letošním Švédsku. Jenže Kalle má pevnou vůli a jasnou motivaci. Přišla série vítězství v Chile, Portugalsku, Sardinii, která dále okořenil vavříny z domácí Finské rally, kde měl za sebou zástupy fanoušků. V Německé rallye se mu dařilo o poznání méně než Honzovi Kopeckému, který kategorii vyhrál. Kalle vyoral slušnou brázdu dlouhou škarpou po nevydařeném skoku na SS9 a na své soupeře dost ztratil.

Jenže Finové se nevzdávají. Tenhle kluk má v sobě něco, čemu se v jeho domovině říká „sisu“. To slovo se ani nedá přesně přeložit, dokonce i Finové samotní se trochu přou o to, jaký přesný soubor lidských vlastností ono historicky významné slovo v jejich kultuře obnáší. Když to zjednoduším, je to odvaha. Ale nejen odvaha jít a udělat něco bez zábran. Je to odvaha a odhodlání vytrvat v psychicky vypjatém okamžiku a zachovat se správně. Při závodech to třeba znamená nebát se brzdit až co nejpozději, rozhodit auto na šotolině ve skandinávském švihu klidně na plnou čtyřku, prosmýknout se těsně kolem stromu, plně se soustředit. Kdo zaváhá, bourá. Proto jsou Finové vážně tak dobří v motorsportu.

A Kalle Rovanperä má našlápnuto ukázat fanouškům v sezóně 2020, že je nejlepší. Po vítězství ve Finsku mu už stačily body za prvenství ve Walesu, což se nakonec povedlo. Britská rallye je jednou z nejtěžších na šampionátu, závodní speciály mohou na rychlostních zkouškách nasbírat postupně až pět procent hmotnosti auta jen v nachytaném blátě v podbězích a okolo zavěšení. Tahle rallye je hodně náročná na přípravu, na technické zázemí a spolehlivost strojů.

A Škoda Motorsport tentokrát ukázala, že Fabia R5 EVO je špičkovým strojem, který už má ke konci sezóny nejen potřebnou rychlost, ale právě i spolehlivost. Soutěž zpočátku vedl Jan Kopecký s novým navigátorem Janem Hlouškem, který jinak jezdí s Filipem Marešem, ale po defektu se dostal do vedení právě Kalle a to už nepustil. Titul historicky nejmladšího vítěze sezóny v rámci podniků WRC už mu nikdo nevezme, přestože do konce šampionátu zbývají ještě další dvě soutěže. O strmě stoupající kariéře Kalle Rovenperä s jistotou ještě mnohé ve světě automobilových soutěží uslyšíme.