Hlavní obsah

Foggy Petronas FP1: Kam zmizel zelený superbike?

Foto: Petronas

Carl Fogarty měl se svou motorkou FP1 velké plány

Legendární „Foggy“, tedy Carl Fogarty, svérázný a sakra rychlý motocyklový závodník původem z Lancashiru, pokořil v životě mnoho výzev. Dlouho byl držitelem nejrychlejšího zajetého kola v TT na ostrově Man, a taky čtyřikrát vyhrál titul ve Světovém poháru produkčních motocyklů na okruzích. Hvězda týmu Ducati si krátila čas po skončení aktivní kariéry tím, že stavěla svůj vlastní superbike. Povedl se?

Článek
Foto: Silverstone auctions

Foggy Petronas FP1 byla v roce 2003 motorka vážně na úrovni té nejvyšší třídy sportovních strojů. Neměla však moc šťastný osud

Život na hraně, bez hostesek i reklamních slunečníků

Pistáciově zelený štíhlý superbike ve firemních barvách malajského Petronasu má svůj příběh a nese jméno jednoho z nejlepších motocyklových závodníků všech dob. A „Foggy“ i jeho táta jsou ti praví srdcaři, motorkáři tělem i duší. Carl pochází z Lancashiru v Británii a podobně jako jeho mladší kolega s vášní pro rychlost a silniční motocyklové závody, Guy Martin, mluví legračním, těžko srozumitelným přízvukem. Guy je v tomhle ohledu přímo nepřekonatelný, pokud někde mluví na kameru. I rodilí mluvčí angličtiny spíš jen hádají, co by různé souzvuky slov mohly znamenat. S motorkami to ale umí a odvaha mu nechybí. V případě Foggyho byla zarytá touha vyhrávat tím, co ho hnalo kupředu.

Foto: Silverstone auctions

Foggy Petronas FP1– měla být nejkrásnější sportovní motorkou roku 2003

Mnohokrát, když dával motoristickým novinářům rozhovory, Foggy vysvětloval, že vlastně neví, kde se jeho chorobná soutěživost vzala, protože jeho táta bral závodění jenom jako hobby a byl pohodář. Foggy ale takový nikdy nebyl. Už jako malý kluk ve škole byl naštvaný, když skončil druhý. Ostatní kluci třeba za pár minut zapomněli, že zrovna prohráli v odpoledním školním „fotbálku“, ne však Carl Fogerty. Byl vyloženě posedlý touhou vítězit. V dnešní době se tomu více méně směje, ale prý už tehdy jako teenager všem okolo napovídal, jak se stane jednou světovým šampionem. „Byl jsem pěkně namyšlený cápek,“ říká sám o sobě a usmívá se. „Samozřejmě, že jsem tehdy vůbec netušil, že to dojde tak daleko, že se to fakt povede až takhle skvěle…,“ vykládal dál v jednom z televizních interview.

Výčet úspěchů populárního závodníka je hodně dlouhý. Část fanoušků ho milovala za jeho upřímnost, přímočarost i tvrdost vůči soupeřům, ta druhá ho pro změnu za ty stejné rysy nesnášela. Osobně obdivuji jeho šestadvacet startů v TT i účast v silničních závodech v Ulsteru a v dalších. Tyhle závody jsou plné adrenalinu a nebezpečí. Komfort závodního okruhu se zázemím, hosteskami, ale hlavně bezpečnostními zónami je totiž něco úplně jiného než šedesátikilometrový silniční okruh, který se vine okolo drsného skalnatého ostrova pokrytého vřesovišti. Foggy zde naštěstí nikdy nehavaroval. Málokdo má takové štěstí. Jeho fantasticky rozjetou kariéru u Ducati během 90. let zastavila až nehoda při jednom ze závodů seriálu WSB v roce 2000, kdy si rozdrtil rameno po hrozivě vypadajícím pádu ve velké rychlosti. Mezitím stejně stihl získat čtyři tituly a bezpočet vítězství. A ta nehoda byla tím posledním impulzem pověsit závodní řidítka na hřebík.

Foto: Silverstone auctions

Foggy Petronas FP1 měla špičkové komponenty odpružení od Ohlinsu

Úžasná motorka, která zůstala zavřená ve skladišti

Carl Fogerty však bez kolotoče motocyklového závodění dlouho nevydržel. Měl v hlavě hodně nápadů a jeden i dost šílený. Nejen, že povede svou vlastní závodní stáj, ale bude vyrábět i vlastní supersportovní motorky. Foggy Petronas team vstoupil do světa WSB v roce 2003, ale ani za tři roky se žádná dobrá umístění nepodařila, snad jednou jedno druhé místo v závodě. Pod stejnou značkou se měl prodávat i silniční stroj na bázi toho závodního, který se měl stát velmi exkluzivním zbožím. Čím byla na přelomu 80. a 90. let italská Bimota, tím mělo být i Foggy Petronas. Co se tedy pokazilo?

Foggy se spojil s týmem Petronas-Sauber, který měl spoustu zkušeností ve formuli F1. V roce 2002 moto GP definitivně opustilo dvoutakty a Sauber si myslel, že prorazí i zde poté, co vyvinou zbrusu nový čtyřtakt a Carl Fogerty bude celé stáji šéfovat. Dějství World superbike opustil jako nejúspěšnější z pilotů přece teprve nedávno, v roce 2000, takže prostředí dokonale znal a na mistrovskou MotoGP by se adaptoval. Jenže na poslední chvíli se tým rozhodl přece jen pro Foggyho domovskou soutěž World Superbike Championship. Podle pravidel bylo potřeba postavit 150 homologačních speciálů, které byl záměr prodat jako exkluzivní edici Foggyho fanouškům a sběratelům sportovních motorek. Cena nového stroje měla být 25 tisíc liber a záměrem bylo s výrobou motocyklů pokračovat, ve snaze stavět dál levnější, víc sériově specifikované silniční motorky za použití nově vyvinutého čtyřtaktního tříválce.

Foto: Silverstone auctions

Foggy Petronas FP1 měla tehdy hodně moderní digitální přistrojový štít i ve verzi určené pro silnice

Jenže výsledky se nedostavily. Přechod od soutěže MotoGP k WSB znamenal i odstup Sauberu od celého projektu a černé mraky se stahovaly. Bohužel pár věcí se nepovedlo už na začátku. Tou zásadní byl motor. Designem měl odpovídat řadovému tříválci DOHC o objemu válců do 900 cm3, tedy přesně tak, jak organizace WSB povolovala maximální kapacitu motoru. Jenže mezitím, než se techniku podařilo dovyvinout a řádně otestovat, změnila se ve WSB pravidla natolik, že mohly startovat motocykly do 1 000 cm3. Tým Foggy Petronas v té době už neměl šanci reagovat, ostatně v konstrukci ani nebyla možnost, jak snadno objem zvýšit. Motorky FP1 byly hotové a muselo se tedy s nimi závodit i s nižší kubaturou.

Motor vyvíjela švýcarská firma Suter Racing Technology, která měla dlouholeté zkušenosti v závodech silničních motocyklů. Založil ji motocyklový závodník Eskil Suter a dodnes stojí za řadou špičkových závodních motorů i v MotoGP. Výrobu sériových homologačních FP1 zajistila britská společnost MSX International sídlící v Basildonu. Jenže uplynulo hodně času, než se opravdu všech 150 motocyklů dostalo do fáze prodeje. Sedmdesát pět kusů se údajně vyrobilo dokonce přímo v Malajsii, kde sídlil prakticky jediný oficiální distributor, firma Momoto. A aby toho nebylo málo, kvůli celním nesrovnalostem vznikl vleklý spor mezi Petronasem a Momoto, které zmiňované motocykly do své distribuce nakoupilo. Mnoho z těch motorek snad až dodnes zůstalo uzavřeno ve skladech, když je nešlo z administrativních důvodů prodat jakýmkoli zájemcům.

Silverstone Auctions jednu „novou“ právě prodali

Homologační sériové FP1 se do oficiálního prodeje ve své době, když byly ještě nové, vážně nepodívaly. Z celkových sto padesáti exemplářů jich třetina závodila a zbytek byl určen k prodeji. Pro sériové účely měl motor výkon „jen“ 128 koní a přes 90 newtonmetrů točivého momentu. Motorka byla ale lehká, vybavená kvalitními tlumiči od švédského Ohlinsu a brzdami od Bremba. Sám Fogerty o ní v době jejího vzniku prohlásil: „Není pochyb o tom, že naše motorka je aktuálně na trhu ta nejhezčí. Nabízí kombinaci nekompromisního, avšak elegantního designu s nejpokrokovějšími dostupnými technologiemi, které svět nejvyšší třídy motocyklů poskytuje.“

A tohle sebevědomé tvrzení se špatně rozporuje. Motocykl si sice mohl od doby svého vzniku vyzkoušet vážně málokdo, ale kdo tu možnost dostal, pochvaloval si lehkost a ovladatelnost stroje. Tříválec v sobě spojuje sílu dvouválce ve středních otáčkách a lačnost po otáčkách sportovního čtyřválce v těch vysokých. A nyní má zbrusu nový majitel, dražitel naprosto nejetého exempláře nabízeného v uplynulém víkendu přes Silverstone Auctions, šanci svůj originální Foggy Petronas FP1 pečlivě zajíždět a užívat si výjimečnosti skvělé motorky, která prostě jen neměla to správné obchodní štěstí. A kolik peněz bylo na takovou raritu potřeba? Foggy překonala lehce horní hranici odhadní ceny a dražební kladívko zaklepalo naposledy u čísla 31 275 (v britských librách).

autowebAUTOWEBaUtOwEb