Hlavní obsah

Fiat Nuova 500 – Legenda, která motorizovala Itálii

Foto: Archiv Garáž.cz

Tohle auto je ikonou své doby a země, a také dopravní prostředek, který přispěl k motorizaci Itálii více, než kterýkoliv jiný. Je rozpustilý, sexy a k Itálii patří stejně jako špagety, víno, účetní Fantozzi a skútr Vespa.

Článek

Poprvé se tahle legenda představila 4. července 1957 a správně se jmenuje Nuova 500. Navrhnul jí Dante Giacosa, který byl odpovědný i za předchozí model 500 s přezdívkou Topolino. Vzhled karoserie ovšem stvořil Hans Peter Bauhof a úkol konstrukčního týmu zněl jasně – motorizovat Itálii miniautem, které se vejde do každé úzké uličky. To se povedlo a nejen to. Fiat 500 se stal ikonou, po motorizaci přijal funkci ideálního druhého auta v rodině, později zase skvělého studentského auta, dnes stylovky. Legenda byla na světě…

Foto: Archiv Garáž.cz

Název odkazoval na půllitrový objem vzduchem chlazeného řadového dvouválce, který měl přesně 480 ccm a výkon 13 koní, později se opravdu objevil přesně půllitr a nakonec i šestistovka z nástupce 126 s výkonem 23 koní. Původní verze dokázala jet až 85 km/h. Roztomilý Fiátek se vyráběl převážně dvoudveřový, často i se stahovací střechou nad předními sedadly. Na první pohled nebyl tolik odlišný od typu 600, ale bylo to plnohodnotné miniauto. Fiat 500 měl přesvědčit zájemce o motocykl nebo skútr, že si mají raději pořídit auto. Také měl přetáhnout zákazníky mrňousům jako je BMW Isetta, třeba i krásně nízkou spotřebou. Cenový rozdíl však nakonec nebyl příliš výrazný, jen 100 tisíc lir, tedy tři průměrné platy tehdejšího dělníka. Tovární banka ovšem nabízela slušné možnosti financování.

Foto: Archiv Garáž.cz

Při představení poslal Fiat do ulic Turína padesát šedivých aut s řidiči v bílých kombinézách. Šlo o první spartánské dvoumístné verze s výklopnými okny. Už tehdy si ale majitelé mohli připlatit za odmlžování předního okna, tmavě modrou barvu a bílé bočnice pneumatik. Auto se však dočkalo kritiky za vibrace od motoru, hlučnost ve vysokých otáčkách a příliš nízký výkon. Už po třech měsících tak Fiátek dostal stahovací okna a po dalších dvou měsících i nový karburátor a dva koně v motoru navíc. To už zvládl 90 km/h. Fiat navíc tuto úpravu provedl zdarma i všem majitelům původní verze, pro nové zákazníky tu však byla možnost si slabší provedení koupit za nižší cenu. V roce 1965 předělal Fiat panty dveří dopředu.

Foto: Archiv Garáž.cz

Carlo Abarth si vzal pětistovku také do parády. Předělal jí na verzi Abarth 695 (podle objemu převrtaného motoru) s výkonem 40 koní. Další zajímavou verzi bylo kombi Giardiniera s větší celkovou délkou (rozvor narostl o 10 cm) a motorem naplocho pod podlahou kufru. Aby se agregát uchladil, mělo auto otvory v zadních sloupcích. Dělala se i dvoumístná užitková verze s objemem 1000 litrů a nosností 200 kg.

Foto: Archiv Garáž.cz

V sedmdesátých letech se dokonce více než 2000 kusů prodalo i v tehdejším Československu. V roce 1970 za něj Mototechna chtěla 49 tisíc korun, o rok později zlevnila na 47 tisíc. Dle dnešních statistik by mělo být možné potkat na silnicích nějakých 1500 kusů. Od roku 1972 byl na trhu nástupce – hranatý Fiat 126. Jeho výroba je u nás známá díky polské verzi z továrny FSM. O tři roky později byla výroba typu 500 ukončena. Se všemi verzemi i z licenční produkce značek Autobianchi a Puch se počet vyrobených kusů vyšplhal přes 4 miliony. Všechny dodnes vypadají neskutečně sexy a patří k mým oblíbeným youngtimerům.

Foto: Archiv Garáž.cz

Reklama

Načítám