Dacia se vrátila před 15 lety a pobláznila (nejen) Evropu

Renault s Dacií spolupracoval už od úplných počátků v šedesátých letech. Prvním autem vyráběný s logem Dacie tak byl model 1100, což byl technicky Renault 8. A později přišly i další licenční modely od Renaultu. Přesuňme se ale ve stroji času do roku 1999, kdy francouzská automobika koupila Dacii (51% podíl, který později navyšovala) a rumunská značka, pojmenovaná po starověké římské provincii, vstala z mrtvých. Bodem zlomu byl pak rok 2004, kdy přišel na trh model Logan – levný sedan s cenovkou pod 200 tisíc korun. O pár měsíců později, konkrétně v květnu 2005, se potom Logan rozšířil do celé Evropy.

Gérard Detourbet, pařížský rodák, od roku 1971 až do své smrti v prosinci 2019 pracoval pro Renault. A v roce 2003 byl jmenován šéfem projektu X 90, pod kterým se skrývá první generace Dacie Logan. Cílem mělo být extrémně levné auto, naprostý low-budget. Projekt X 90 charakterizovala další tři slova – moderní, spolehlivý a dostupný automobil (se základní cenou 5 tisíc eur).

A konkurence se nad tím ušklíbala. Třeba tehdejší člen představenstva Volkswagenu Bernd Pischetsrieder prohlásil, že pokud má nové auto stát pět tisíc euro, nebude odpovídat předpisům v Evropské unii. Česká republika měla být mimochodem tou „nejzápadnější“ zemí, kde se Logan bude prodávat. Inu, nestalo se a Dacia vtrhla na západ od našich hranic i na tak náročné trhy, jako je Německo nebo Velká Británie.

Předsevzetí s pěti tisíci eury (v té době nějakých 150 tisíc korun) se sice nepodařilo zcela naplnit, respektive za tuto částku se Logan prodával jen v domovském Rumunsku. V Česku cena začínala bez stokoruny na 200 tisících. Ale za tu cenu takto velký sedan neměl konkurenci – vešlo se do něj pět dospělých osob a zavazadelník měl objem 510 litrů.

Logan měl velmi jednoduchou techniku, kompletně převzatou od Renaultu. Mělo to dvě podstatné výhody – jednak to pomohlo stlačit výrobní náklady na minimum a za druhé šlo o prověřené komponenty, které nezlobí, a majiteli tak nepřinášejí drahé opravy. Logan, automobil dlouhý 4 250 mm, byl maximálně jednoduchý a neměl nic navíc. Ano, estetika občas haprovala a základní výbava nebyla kdovíjaká – chyběl posilovač řízení, ABS i příprava na rádio.

Technika ale byla spolehlivá a dá se říci, že s první generací Loganu nebyly prakticky žádné větší obtíže. Logany se nekazily a odolný podvozek zvládal i drsnější zacházení mimo zpevněné cesty. Zpočátku se Logan prodával s jednoduchými osmiventilovými benzinovými čtyřválci o objemu 1,4 (55 kW), respektive 1,6 litru (64 kW). Později přišly i dieselové motory (rovněž od Renaultu) a v roce 2006 přišlo sedmimístné kombi pojmenované Logan MCV.

Dacia nevymýšlela nic nového: každý její nový model byl postaven na technickém základu Renaultu, měl maximálně funkční (byť ne vždy moc hezký) exteriér a interiér a prodával se za cenu o dvě třídy menších modelů. Většina českých rodin, pro které koupě auta znamená utracení veškerých úspor a často je limitem částka 200 až 250 tisíc korun, tak nemusela kupovat tři a více let stará auta, ale mohla si dopřát nové.

Dacia se v současné době nabízí celkem ve 44 státech světa, technicky ale ve 108 zemích, protože mimo Evropu se často prodávají i pod značkou Renault či Nissan. Za 15 let značka rostla exponenciálně, celosvětově za tuto dobu prodala 6 443 056 automobilů (v průměru 429 537 vozidel ročně).

Nyní je značka osmou nejprodávanější v Evropě a rok 2019 pro ni byl rekordní – po celém světě prodala 736 tisíc aut, přičemž dominovaly evropské trhy – s prodejem bezmála 565 tisíc Dacií. A v Česku byla v roce 2019 Dacia po Škodě a VW třetí nejprodávanější značkou. Restart zapomenuté rumunské automobilky se v roce 2005 lety povedl Renaultu na výbornou.