Hlavní obsah

Co ukrývá takřka neznámé muzeum plné českých skvostů?

Foto: Tomáš Hyan

Škoda 130 Spyder by Paul Banham, poslední přírůstek sbírky (1991)

Slavnostní otevření sice proběhlo již před rokem, ale zvědaví návštěvníci se na unikátní expozici Cabrio Gallery v Dobřenicích chodí dívat jen o sobotách, během speciálních dnů otevřených dveří nebo při individuálních prohlídkách. V rámci znovuotevření jsme se do Dobřenic vydali i my, abychom zde vyzpovídali majitele celé sbírky – Pavla Kalinu. Řeč byla o tom, jak se ke sbírce dostal, jakých skvostů si cení nejvíce, ale i v čem se jeho výstava liší od klasických automobilových muzeí. Cabrio Gallery totiž neukazuje jen otevřené vozy, ale i jiné československé výrobky, a to včetně sbírky formulových monopostů, hlavně z Metalexu.

Článek

Sen o ucelené sbírce se v hlavě vyučeného strojvůdce Pavla Kaliny začal rodit již v osmdesátých letech minulého století. Později sice musel začít se sháněním vozů od začátku, ale i přesto vznikla v Česku dosud nevídaná sbírka. Léta svého snažení nyní předvádí ve zrekonstruované budově staré cihelny.

Jak jste se vlastně ke sbírání aut a motorek dostal?

Bylo to jednoduché, prostě jsem si v roce 1988 koupil motocykl Jawa 175 Speciál, a to se mi tak zalíbilo, že jsem zatoužil vytvořit ucelenou sbírku motocyklů téhle nejslavnější československé značky. Nakonec jsem měl kompletní kolekci předválečných a poválečných typů až po slavného Péráka.

Foto: Tomáš Hyan

Pavel Kalina, tvůrce a majitel Cabrio Gallery v Dobřenicích u Hradce Králové

K technice jsem vcelku získal vztah, jako vyučený strojvůdce motorových lokomotiv jsem o ní taky něco věděl. Navíc táta ze mě udělal automechanika, pomáhal jsem mu, a pak už jsem sám svařoval Trabanty. Když jsem zatoužil po silnějších motocyklech, volba padla na britské čtyřtakty, měl jsem BSA i Ariela. Jenže člověk míní, a občas je něco jinak…

O sbírku jste přišel?

Když jsem se rozvedl, stroje šly pryč. Stačila mi lokomotiva, jezdil jsem a jezdil. Pak po zranění z juda se mi najednou na jednom typu mašiny začalo dělat špatně, bylo to zřejmě frekvencí odpružení, a tak jsem šel k doktorovi. Důkladné komplexní vyšetření však bylo jen pro vojáky, a proto jsem se dal do armády, nakonec na zahraniční misi jsem si docela vyčistil hlavu.

Do té doby jste ale sbíral jen motorky. Kdy začala ve vaší sbírce přibývat i auta?

Po návratu domů jsem si koupil Fiat X1/9, to pěkné dvoumístné auto s motorem uprostřed, a začal se zajímat o sportovní vozy. Taky jsem zjistil, že tenhle vůz měl pokračovatele v italském kupé Lancia Beta Montecarlo. Nic z Lancie v něm ale nebylo, byl to další projekt Fiat X1/20. Získal jsem i jiné automobily jako unikátní Matry Murena a Bagheera, francouzská kupé se třemi sedadly v řadě, ale i další.

Jednou jsem vezl zájemci Škodu Felicia do Kostnice na Bodamském jezeře, kde si ji převzal česko-švýcarský lékař Jiří Pollak. Skamarádili jsme se, Jirka mě vzal do německého klubu Škoda Deutschland, slovo dalo slovo, a já tak začal budovat sbírku automobilů Škoda. Měl jsem štěstí, mnohé vozy jsem získal za zlomek ceny, za které se prodávají dnes. Jirka Pollak mi hodně pomohl sehnat různé typy, mezi kterými je i předválečný Rapid v originálu, přestože já dávám přednost novějším automobilům.

A co ty formule a další závodní vozy, buginy i spidery?

Chtěl jsem závodit. Seznámil jsem se s Jiljím Chmelařem, který kdysi u nás jezdil závody na velmi rychlém Mini; prodal mi také Trabanta pro maminku. Zrovna jsem dodělával Betu Montecarlo, přihlásil se do Sosnové, jenže auto nebylo pořád hotové. Já však chtěl jet! Čtrnáct dní před závodem jsem získal okruhovou Felicii a skutečně ten závod odjel! To už jsem pokukoval po formulích, když závody, tak formule jsou přece vrcholem!

Foto: Tomáš Hyan

MTX 1-06 Formule Mondial, s níž jezdil Marián Rajnoha okruhy a pak Miro Čiliak vládl evropským vrchům v kategorii historických vozidel

Vyjednával jsem o koupi různých, už tehdy také se slovenským pilotem Mariánem Rajnohou, ale nakonec jsem získal levnější MTX 1-01 formule Škoda od Honzy Osladila. Tak se zrodila druhá část sbírky, formule z Metalexu, už je mám všechny, tedy ty běžné.

Formulí máte víc, jak se k vám dostaly?

Po MTX 1-01 přišel legendární Easter MTX 1-03, nová formule Škoda MTX 1-05, klasická 1-01 v barvách týmu Zetor, z Německa jsem dovezl MTX 1-06, se kterým jezdil Jirka Mičánek. A teď už mám i tu Rajnohovu MTX 1-06. Je to ten vůz, který objel Evropu, když s ním v roce 2018 získal Miro Čiliak titul mistra Evropy historických formulí v závodech do vrchu. Radost mám také z toho, že jsme sehnali jedinou dochovanou Škoda Buggy ze série deseti kusů vyrobených pro Švédsko na základě tovární dokumentace AZNP Škoda.

Naše MTX Buggy je ale replikou originálu, který navrhoval Václav Král jako jeden z prvních vozů Metalexu. Rád bych sehnal původní MTX 2-01 Spyder, ale to, co na světě jezdí, jsou také jen repliky. Originál je ovšem originál, když mám repliku, tak to samozřejmě přiznám…

Modrásek Škoda 440 s laminátovou karoserií Karosa je vzácným originálem, jaké jsou ale nejnovější přírůstky ve sbírce?

Jmenuje se Škoda 130 Spyder by Paul Banham, je to vlastně taková reminiscence, která vypadá jako Porsche 550 slavného Jamese Deana. Vše stavěl Paul Banham počátkem devadesátých let v britském Rochesteru na základě československých vozů Škoda. Má to třináctistovku za zadní nápravou s dvojitým karburátorem Weber, málokdo takovou škodovku viděl.

A pak ještě něco, už je to na cestě v kontejneru ze zámoří, otevřený hliníkový supersport, který si na podvozku našeho Tudora 1102 s motorem vpředu postavil Tom Spouse v roce 1956, aby se zúčastňoval okruhových závodů v USA a Kanadě! Tvary karoserie jsou opravdovým překvapením, bude to hezké doplnění sbírky. Všechno dělám pro radost. Mám tady kancelář a koukám na ty krásné vozy. Točím padesát aut pořád dokola, jezdíme na srazy, závody i výstavy, mám radost, když vidím zájem. Nejsme typické muzeum, ostatně ani vstupné nevybíráme, ale jsme otevřeni pro opravdové zájemce o automobilovou historii.

Reklama

Související témata:
Načítám