Článek
Až budeme připravovat seriál o nejkrásnějších autech, mohli bychom klidně vybírat jen ze seznamu designů studia Pininfarina, které má kromě zástupu skvostných modelů Ferrari na kontě i mnoho dalších nádherných Maserati, Alf Romeo, Lancií, Fiatů, Peugeotů a spousty dalších značek. Jenže je také tíží svědomí kvůli několika nepříliš povedeným kouskům, ze kterých spíš bolí oči. A tím nejhroznějším je bez diskuse koncept CNR z roku 1978.
Tohle auto by nemohla mít ráda ani jeho vlastní máma
Tahle prohnutá dvoubarevná věc vypadá vážně zvláštně – tupý čumák s otevřenou pusou a bez očí ještě zošklivuje vysoká hrana zaobleného čelního okna, kryty kol vytvářejí dojem prohnutí celého auta jako u banánu, přední kola jsou moc vpředu a splývající záď je podivně dlouhá. Proporce, vyváženost, detaily… na tomhle autě je prostě všechno špatně.
Ale z pohledu aerodynamiky se blíží dokonalosti. Po ropné krizi na začátku 70. let se většina automobilek začala zajímat o cesty, jak svá auta udělat úspornější a propracovaná aerodynamika jim s tím mohla hodně pomoci. Tento koncept od Pininfariny byl společným dílem designérské legendy Leonarda Fioravantiho, profesora Alberta Morelliho, odborníka na aerodynamiku z turínské Polytechnické univerzity, a Antonella Cogottiho, šéfa větrného tunelu studia Pininfarina, a výsledek byl aerodynamicky dvakrát účinnější než tehdejší produkční vozy. Při zkouškách ve větrném tunelu naměřili koeficient odporu vzduchu Cd s hodnotou 0,172, což ale bylo u zmenšeného modelu a bez příslušenství (vnější zrcátka atd.).
Ve větrném tunelu ale tvary konceptu začaly dávat konečně smysl
Tento koncept byl ale, stejně jako neméně ošklivý bionický Mercedes, jen technickým cvičením, takže se do sériové výroby nedostal. Ale poznatky, které při jeho tvorbě a testování inženýři získali, se projevily v konstrukci a designu pozdějších modelů studia Pininfarina. A nejen u nich – když přivřete oči, jistou inspiraci můžete najít i na nedávném konceptu Mercedesu s názvem IAA (Intelligent Aerodynamics Automobile) vytvořeném s podobným zadáním. Mercedes s ním dokázal dosáhnout vynikající hodnoty koeficientu odporu vzduchu 0,19.
Aerodynamiku konceptu Mercedesu vylepšovalo aktivní prodloužení zádi
Koncept Pininfariny tedy moc krásy nepobral, ale naprosto bez diskuse pomohl posunout úroveň znalostí automobilové aerodynamiky (nezapomeňme, že na samotném začátku procesu poznávání byly vozy Tatra!). Naštěstí jeho následovníci už byli mnohem hezčí auta…