Článek
BMW už dříve vyrábělo velký luxusní sedan, který plnil úlohu vlajkové lodi. A dokonce již i ten měl kód s písmenem E na začátku, tedy novinku nastolenou po fenomenálních modelech Neue Klasse. Jenže E3 oficiálně ještě nenesla označení řady 7, ale povětšinou jméno dle objemu motoru a délky rozvoru.
Tou první „pravou“ sedmičkou byl model E23 z let 1977 až 1987. Sice jej nástupce E32 střídal už o rok dříve, léta páně 1986, prodloužené L7 však vydržely na trhu ještě jednu sezónu. Více než čtvrt milionu vyrobených aut, které byly ve své době tím nejlepším, co z bran mnichovské továrny vyjelo, svědčí o tom, že ani tentokrát designer Paul Bracq nešlápl vedle. Drobně se upravovalo v roce 1983, nejednalo se však o výraznou změnu vzhledu, což je dobře, protože model E23 vypadá i dnes prostě skvěle. Jistě, některými detaily věk nezamaskuje, například okapničky nad okny se už dnes opravdu nenosí, stejně jako klapky na c-sloupku, ale nadčasovost je "sedmici" vlastní. I toho chromu je tam celkem dost, dneska by to připadalo jako adekvátní množství snad jen nějakým zastydlým hiphoperům, kterým by se ale zase zdála čtrnáctipalcová kola jako směšně malá.
Čtyřdveřový sedan měl pod nízkou kapotou motory od objemu 2,5 do 3,5 litru. Všechny byly benzínové, zbyl na vás jen výběr objemu a volba mezi manuální a automatickou převodovkou. Vyjma modelu 745i se navíc vždy jednalo o šestiválec M30, ve dvou případech s karburátorem Solex, jinak už se vstřikováním Bosch.
Bezmála pětimetrové auto váží lehce přes tunu a půl. Dnes se stejnou hmotností pořídíte běžný hatchback, tenkrát stejná gramáž značila luxusní výbavu těch nejbohatších. Automat přidává jen 20 kilo oproti manuální převodovce. Většinu hmotnosti totiž tvoří výbava jednoho z nejsofistikovanějších vozů své doby. Model E23 byl totiž například prvním BMW, které mělo indikátor servisních intervalů, kontrolní systém svítících diod a klimatizaci. Za příplatek byl k dispozici i palubní počítač nebo ABS, které se později staly standardní výbavou. Mezi další příplatkové prvky patřil airbag řidiče, kožené polstrování, dřevěné obložení, elektricky nastavitelná a vyhřívaná sedadla a elektricky ovládaná zpětná zrcátka a okna. No přiznejte se, kolik těchto prvků vám chybí i ve vašem moderním autě. Jistě, já vím, že mřížka výdechu topení na palubce s nápisy AUF and ZU působí jak z minulého století, ale má na to nárok. A koneckonců, když chcete utratit tisíce marek za vrchol mnichovského, a na rozdíl od Mercedesu na dobové poměry lehce dekadentního, luxusu, musíte si zkrátka „prosfištět některá slofíčka“.
Kromě všech těch hračiček je tu dřevěný dekor. Ale pozor, když řeknu dřevěný dekor, tak je opravdu ze dřeva. Když se nebojíte zariskovat třísku, můžete si ho i pohladit. Radši ale mějte v rukou velký volant, přeci jen je na sahání uzpůsoben lépe. A zatímco vaše ruce udávají autu směr, vaše pozadí rozmazluje měkké a pohodlné křeslo, které vám umožní strávit příjemně i velice dlouhou cestu. Vždyť jestli se na něco tyhle kočáry hodí, je to právě překonávání stovek kilometrů, i ten kufr mají dostatečný na věci celé rodiny, takže nechte svého Focuse nebo Golfa doma… nebo ho klidně rovnou prodejte, tohle auto je prostě jako daily car boží. A díky dlouhému rozvoru se s ním moderní „běžná“ auta prostorem na zadních sedadlech opravdu měřit nemohou.
Při jízdě se nemohu zbavit dojmu, že kormidluji obrovský koráb. A vlastně s těmi rozměry nejsem daleko od pravdy, navíc za ta léta v provozu je řízení také trochu zatuhle a těžkopádné. Ještě že tu jsou originální disky, díky kterým působí stará sedmička poněkud subtilněji. Kde ale svoje proporce nezamaskuje, to je interiér. Díky velké prosklené ploše si připadáte jak v nějaké hale, což umocňuje i ozvěna tikotu palubních hodin. Na klidu vám přidá i jemně a precizně fungující automat. Vzhledem k jeho věku je neuvěřitelné, s jakou samozřejmostí plynule řadí. Díky tomu si šestiválec 3.2 jen lehounce a tiše přede a jen drobně přes dvě koncovky výfuku naznačuje, co umí, když se rozparádí. Když totiž pobídnete šestiválec k větším výkonům, auto se nenechá dlouho přemlouvat a dravě vyrazí svým špičatým nízkým čumákem vstříc obzoru. Ne nadarmo se souhrnně starším BMW pro jejich profil říká žraloci, i když nejprávoplatněji si tuto přezdívku nárokuje kupé řady 6 generace E24. Mnohem lépe autu ale svědčí onen poklidný a honosný způsob jízdy.
Právě pro to bylo BMW řady 7 postaveno, aby sloužilo jako klidný koráb pana Helmuta na dlouhých cestách. A i po čtyřech desítkách let to umí báječně!
Na tomto článku jsme spolupracovali s týmem Veteráni na Truc.
Foto: Mikka
