Hlavní obsah

Autobianchi A112 Abarth 70HP: Splašený italský prcek

Foto: Martin Tolar

Autobianchi A112 Abarth

Italský konkurent klasického Mini mě láká už dlouho. Pár jich v Česku je, a tak bylo spíš otázkou času, kdy se mi povede jej pro vás otestovat. Jenže po tomhle svezení jsem se do něj asi zamiloval a přemýšlím, zda jsem s britskou ikonou nešlápl vedle.

Článek

Autobianchi uvedlo svůj nejznámější model A112 v roce 1969. Do té doby si vystačilo s více či méně upravenými modely Fiatu 500, z nichž si nejspíše vybavíte model pana účetního Bianchina. Návrh na nový třídveřový hatchback A112 vytvořilo studio Bertone a konkrétně je pod ním podepsaný slavný Marcello Gandini. Inspirace starým Mini se ovšem nedá přehlédnout, ostatně britské auto byl hit. Auto je postavené na zkrácené platformě Fiatu 128, ale mechanika je většinou shodná s menším typem 127. V roce 1971 se poprvé představil ostrý model A112 Abarth upravený sportovní divizí s motorem o objemu 982 ccm a s výkonem 58 koní. Abarth si pohrál hlavně s vačkou, karburátorem a výfukovým systémem. Od roku 1975 se prodávala silnější verze s výkonem 70 koní. Ta už ale nedostala kapotu v matně černé barvě, která byla poznávacím znamením prvních modelů.

Konkrétní kus na našich fotkách, který nám laskavě zapůjčili Veteráni na Truc, je z roku 1985. To byl vlastně skoro konec výroby a na linky už nabíhal nástupce. Jde o takzvanou sedmou sérii. Auto až do teď jezdilo v Řecku v krásném podnebí, takže jej netrápí koroze. Změny od předchozí verze byly malé, poznat jsou hlavně nová zadní světla, která opticky spojil reflexní panel. Zde u sportovní verze s nápisem Abarth. Registrační značka byla kvůli tomu přesunuta dolů na nárazník. Ostřejší model měl také standardně přední mlhovky a speciální ráfky. A na svou dobu novinkou byly také bílé blinkry místo dosavadních oranžových.

Foto: Martin Tolar

Zezadu připomíná svůj britský vzor o něco méně

Interiér měly zútulnit červené pásy a malý sportovní volant. Na rozdíl od exteriéru, kde jsou loga Abarthu všude, uvnitř už těch malých štírů tolik není. Na přední sedadla se i kus chlapa usadí celkem obstojně, ta zadní jsou ale spíš odkládacím prostorem na věci a malé děti. Není ale divu, když i zvenku auto svými rozměry připomíná atrakci z kolotoče. Jenže právě miniaturní rozměry a kola v rozích (a tomu odpovídající nízká hmotnost) jsou tím důvodem, proč je se starým Mini tak skvělá zábava na silnici, i když má maličký motor s poměrně skromným výkonem.

I s malým motorem se dá předvádět velká show

Pod kapotou modelu A112 byly samozřejmě také maličkaté motůrky OHV v rozmezí 903 až 1 050 ccm a ani ostré verze Abarth nebyly výjimkou. Původní čtyřstupňovou převodovku nahradila později pětistupňová. Už na kapotě si můžete přečíst, že má tohle Bianchi výkon 70 koní (konkrétně naleznete toto výkonové maximum v 6 600 otáčkách), takže má silnější motor o objemu 1 050 ccm s krásně jadrným zvukem. To sice zní úsměvně, ale auto má lehce přes tři metry na délku a váží jen 670 kilogramů, takže dynamika není špatná. A s citlivými brzdami reagujícími na sebemenší tlak na příslušný pedál si jako řidič rázem připadáte jistěji.

Foto: Martin Tolar

Interiér je skromný, ale copak potřebujete víc?

Motor v otáčkách drnčí ostošest a já se usmívám od ucha k uchu. Řítím se do zatáčky a vlastně ani nemusím brzdit, protože auto neváží tolik, aby putovalo po tečně ven v nedotáčivém smyku. Jen sundám nohu z plynu, podřadím s meziplynem na trojku a přesně v apexu zase šlapu na plyn, otáčkoměr letí vzhůru, motor zase nadšeně bzučí a auto se na perfektním podvozku nadšeně hrne ven. Hned zase čtyři a hurá do další zatáčky pořád pod plynem si to celé zopakovat. Přesné řízení reaguje na sebejemnější povel a jen se konečky prstů opřou do věnce, už se přední kola hrnou tam, kam chci. Jo, tak tohle je vážně zábava a jezdit s Abarthem pomalu by bylo mrháním jeho potenciálem. Tak živé a mrštné auto prostě musí dělat nadšenci radost, i když je to vlastně chuligán. Možná vám přijde, že něco s výkonem 70 koní nemůže být hot-hatch, ale je to ostré auto se vším všudy a ten na papíře směšný výkon mu bohatě stačí.

Konec pro model A112 nastal v roce 1986, kdy jej nahradil model Y10. Ten se ale většinou prodával jako Lancia, ostatně i A112 také figuroval mnohdy pod touto značkou. Během výroby z bran milánské automobilky vyjelo přes 1,2 milionu kusů roztomilého hatchbacku. Model s jedovatým štírem ve znaku si zamilovali hlavně mladí nadšenci a těšil se u nich velké oblibě. Ostudu si tenhle splašený model neudělal ani v rally nebo závodech do vrchu. Po svezení se ani nedivím, A112 Abarth jezdí báječně a zamiloval jsem se do něj na první dobrou. Je to vlastně také takové ostré a splašené Mini, jen je říznuté tou italskou praštěností a díky tomu je ohromně zábavné.

Reklama

Související témata:
Načítám