Článek
Při pohledu na dnešní Česko shora vidíte žlutou, žlutou a zase žlutou. Řepka olejná zaplavila v posledních letech naši krajinu jako nikdy předtím. Důvodem je povinnost přidávat biosložku do paliv prodávaných na čerpacích stanicích. Zdá se ale, že řepka není zdaleka jediná možnost, jak biopaliva získávat.
V Praze byla ve čtvrtek představena novinka v podobě biopaliva vyrobeného z dřevní štěpky. Takové palivo nemusí sloužit jen k přimíchávání, ale vozidlo se vznětovým motorem může dokonce jezdit čistě jen na něj. Na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje navíc nehrozí poškozování motoru vozidla.
Takovému palivu se říká tzv. biopalivo druhé generace. Na rozdíl od biopaliva první generace, kam patří i to vyráběné z výše zmíněné řepky, je vyrobeno z odpadních surovin. Kromě dřevní štěpky se tak dá získávat například ze skořápek ořechů, chlévské mrvy nebo vinných kalů. Do budoucna by se ale mohlo jednat i o odpadní plasty.
Dřevní štěpka je odpadní surovina, která by v budoucnu mohla částečně nahradit všudepřítomnou řepku olejnou
Hlavním důvodem přidávání biosložky do paliv je snaha o snížení emisí oxidu uhličitého. Což je trend, který se nejen v Evropě nejspíš jen tak nezastaví. Zástupci rafinérského průmyslu se proto snaží vymýšlet nové obnovitelné zdroje, které by do budoucna mohly všudepřítomnou řepku nahradit. Biopaliva z odpadních surovin přitom dávají smysl víc než cokoliv jiného.
Jednou z relativně snadno dostupných odpadních surovin je dřevo, přesněji dřevní štěpka. To je surovina, která vzniká jako odpad při zpracování dřeva či cíleným drcením dřevních částí. Ta se zplynuje na syntézní plyny (oxid uhelnatý a vodík), následně chemickou reakcí oxidu uhelnatého a vodíku na heterogenních katalyzátorech vzniknou žádané uhlovodíky a vodní pára. Tyto kapalné meziprodukty jsou poté transportovány do ropných rafinérií a zde mohou být využity pro mísení vysoce kvalitních motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor.
Jak bylo řečeno výše, kromě využití v podobě příměsi do paliva se dá na takovéto palivo dokonce jezdit i v jeho čisté podobě. My jsme měli příležitost si to vyzkoušet na vlastní kůži. Během prezentace nového biopaliva jsme měli k dispozici naftové vozy Škoda Octavia a Škoda Rapid. Tato auta nebyla nijak upravena, na místě z nich byla odsáta nafta a před zraky přítomných novinářů se do nádrží nalilo nové biopalivo ve své čisté podobě.
Dva demižony s biopalivem, které byly na místě k dispozici, měly dohromady objem 40 litrů. K výrobě takového objemu paliva je zapotřebí přibližně jeden kubík dřevní štěpky.
Jeden kubík dřevní štěpky se dá přetvořit na 40 litrů čistého biopaliva
S vozidlem s biopalivem z dřevní štěpky v nádrži jsme měli možnost zkušební jízdy. Řidič nemá šanci poznat jakýkoliv rozdíl mezi jízdou na nové biopalivo a jízdou na běžnou naftu, jakou může koupit na čerpací stanici. Podle zástupců společnosti Unipetrol, kde bylo palivo vyvinuto, má dokonce lepší vlastnosti než v současnosti prodávaná paliva: „Ve vztahu k tradičním fosilním palivům nabízí tento produkt vyšší cetanové číslo, což je základní výkonnostní parametr motorových naft,” vysvětlil na místě ředitel úseku vývoje a inovací společnosti Jiří Hájek.
O tom, že se do budoucna bude podíl biosložek v palivech navyšovat, není pochyb. Pro dlouhodobou udržitelnost krajiny a celé naší planety je důležité se naučit využívat k výrobě paliv suroviny, které by nás dříve ani nenapadly. Třeba právě dřevo. Jeho výhodou je, že kromě formy odpadu se dá v případě potřeby i pěstovat na plantážích. Ty by dle propočtů stejně zabíraly menší plochu, než tolikrát zmiňovaná řepka.