Hlavní obsah

Praga Alfa začínala jako čtyřválcová lidovka, ale postupně vyrostla až do šestiválcové vyšší třídy

Foto: Tomáš Kopečný

Praga Alfa se objevila relativně krátce po založení firmy. To se událo roku 1907

Alfa od Pragovky se na trh dostala v roce 1913 jako třetí typ osobního vozu, přičemž ve výrobním programu hrála roli cenově dostupné lidovky. Po první světové válce však začala její transformace na komfortní rodinný automobil, a před druhou světovou už se model pyšnil výkonným šestiválcem i statusem vyšší třídy. To vše za 29 let a 25 výrobních sérií.

Článek

Příběh Pragy Alfa začaly v roce 1913 psát dva prototypy se čtyřmístnou karoserií typu phaeton a tuhými nápravami, které dostaly vodou chlazený zážehový čtyřválec o objemu 1,13 litru a třírychlostní manuál typu A1.

Foto: Tomáš Kopečný

Článkem vás bude provázet dospělejší Praga Alfa vybavená šesti válci

Motor dosahoval s karburátorem Zenith výkonu 15 koní při 2 000 otáčkách za minutu, takže auto o hmotnosti 760 kg jelo nejvýše 60 km/h a průměrně spotřebovalo osm litrů paliva na sto. V roce 1914 se ještě ukázal typ druhé série s tandemově uspořádanými sedadly, což se však v praxi neosvědčilo. No a do toho začala první světová válka

Produkce Alfy série 3 proto naběhla až v roce 1922, kdy byly uspokojeny potřeby armády a lidé (kupci) byli zpátky při penězích. Novinkou byl tehdy posílený (18 koní) čtyřválec o objemu 1,24 litru a čtyřrychlostní manuál typu A2. V roce 1923 Alfa dostala balonové pneu a volitelný elektrický startér. Díky konstrukčním vylepšením také stoupla maximálka na 70 km/h, později dokonce na 75 km/h, ale nahoru šla rovněž hmotnost činící 900 až 970 kg.

Foto: Tomáš Kopečný

V rámci jednotlivých sérií se vůz dočkal postupných inovací

Prodejům vozu se začalo dařit, produkce stoupala, série přibývaly, takže po roce 1925 dostaly modely Alfa brzdy také na přední nápravu, hlídače hladiny motorového oleje a současně do nabídky přibyly užitkové karoserie s valníkem.

Foto: Tomáš Kopečný

Aplikované modernizace se týkaly nejen pohonu, ale také bezpečnosti

Roku 1926 startovala 12. série, s níž dorazily zajímavé novinky. Zdvihový objem čtyřválcového motoru vzrostl na 1,32 litru, výkon na 21 koní, maximálka na 80 km/h a hmotnost na 1 100 až 1 150 kg. Přepracování se dočkala i čtyřrychlostní převodovka, pojmenovaná (nepřekvapivě) typ A3. Podvozek získal tlumiče pérování, obyčejné čelní sklo bylo nahrazeno lepeným bezpečnostním značky Triplex.

Příchod šestiválců

V roce 1927 se v rámci 13. série ukázaly dva prototypy se šestiválcem 1,49 litru a výkonem 25 koní, které dostaly upravenou převodovku A4 s rychlejším stálým převodem. Hmotnost modelu vzrostla na 1 230 kg, průměrná spotřeba činila 9,5 litru na sto, nicméně maximálka byla stále 80 km/h.

Foto: Tomáš Kopečný

Ke konci 20. let se pod kapotou začaly objevovat první šestiválce, které byly pravidelně vylepšovány

V roce 1929 Praga vlivem nedostatečné kapacity vlastní karosárny nestíhala, proto se větší množství podvozků dostalo k soukromým karosárnám (Brožík apod.), díky čemuž vzniklo mnoho zajímavých variancí Alfy.

V roce 1929 odstartovala už 17. série a s ní i řadový šestiválec s upraveným zdvihovým objemem na 1,78 litru, díky tomu stoupl nejvyšší výkon na 36 koňských sil. Modifikace se dočkala také čtyřrychlostní převodovka značená jako A5, na základě čehož vzrostla maximální rychlost na 90 km/h.

Foto: Tomáš Kopečný

Vývojem procházela také převodovka, značená od A1 po A6

V roce 1930 přišel s 18 sérií valníček Normandia s užitečným zatížením až 500 kg a původní 6voltovou palubní síť nahradila 12voltová soustava.

Ve dvaatřicátém se vyrobily dva dvoumístné sportovní vozy pro továrního jezdce Petra Muchu, který s Alfou vyhrál první ročník náročného závodu 1 000 mil československých v kategorii do 2,0 litru. Oba závoďáky měly upravený motor 1,8 litru o výkonu 42 koní a nejvyšší rychlost 130 km/h.

Foto: Tomáš Kopečný

Zprvu lidová Alfa se postupně vyvinula až do podoby šestimístného automobilu

Psal se rok 1933 a s ním i 22. série, v níž vznikl pouze jediný prototyp s novým 2,49litrovým šestiválcem o výkonu 46 koní. Model hostil taktéž prodloužený rám, jelikož se počítalo s přechodem Alfy do segmentu vyšší střední třídy a s použitím šesti sedadel.

Až v roce 1937 se vývoj zase posunul dopředu a s třiadvacátou sérií vznikly další zkušební vozy vybavené šestiválcem vyvinutým už v roce 1933, nicméně naladěným na výkon 52 koní. V ostré produkci série 24 však výkon motoru narostl na 60 koní, s čímž se pojila i možnost užití třírychlostní, avšak na druhém a třetím stupni synchronizované převodovky A6. Z vylepšení se těšil též podvozek, odpružení a brzdy.

Foto: Tomáš Kopečný

Alfa se ke konci produkce dočkala autorádia Motorola a teplovodního topení Heates

Pokud se ohlédnete na začátek výroby v roce 1913, tak z původní lidovky vyrostl 5 125 mm dlouhý a bohatě vybavený šestimístný sedan s hmotností 1 600 kg a maximálkou 110 km/h. Vrcholem pak byla pětadvacátá série se standardně dodávaným autorádiem Motorola a teplovodním topením Heates.

Výroba modelu Praga Alfa však skončila 25 .sérií v roce 1942, přičemž od prvních prototypů (1913) po poslední vůz vzniklo bezmála 9 300 kusů. Pokud se vám auto líbí, můžete za ním a jeho sourozenci typu Lady, Grand či Golden dorazit do olomouckého muzea Veteran Arena, které se na vás těší v sezoně od května 2023.

Reklama

Související témata:
Praga Alfa
Načítám