Článek
Armin Schwarz byl původně automechanikem u jednoho bavorského prodejce automobilů Fiat. Při návštěvě Rally Monte Carlo 1982 se ale rozhodl, že si rally také vyzkouší. Od majitele firmy si pořídil typ 131 Mirafiori a vyrazil na první regionální soutěže. O dva roky později auto přestavěl na plnohodnotný 131 Abarth, ale finanční náročnost provozu byla nad jeho síly, navíc po roce vypršela homologace auta a on s ním nemohl startovat.
Pořídil si tedy havarované Audi 80 Quattro a to náročně opravoval. S tím se v roce 1986 přihlásil do Mitropa Cupu a startoval i na naší Bohemii, kde měl nehodu, a na Barumce, kde dojel třetí. Největším soupeřem mu tehdy byl Matthias Moosleitner s Opelem Ascona 400. O titulu se mělo rozhodnou na poslední 3-städte Rally, na kterou si oba pronajali speciály skupiny B. Moosleintner sáhl po Lancii 037, zatímco Schwarz si vybral MG Metro 6R4. Chvíli dokonce vedl nad Michéle Mouton, nakonec dojel druhý a titul vyhrál. To zapůsobilo na vedení týmu Audi, který jej angažoval pro německé mistrovství.
V továrním týmu dostal k dispozici Coupé Quattro a stal se mistrem pro rok 1987. O dvanáct měsíců později titul obhájil se sedanem 200 Quattro, to ale tým Audi už pomalu opouštěl rally. Schwarze však ještě poslali na RAC, kde s mohutným sedanem dojel pátý a porazil řadu zkušenějších jezdců. Pak už mu ale nabízeli jen svezení na okruzích, což jej moc nelákalo. Kývl tedy na hostování u Volkswagenu a s továrním Golfem GTI 16V dojel třetí na Rally Bohemia 1988.
Nadějného mladíka bez angažmá si všiml Ove Andersson z Toyoty a najal jej pro rok 1990. Schwarz byl tehdy třetím jezdcem a dvojici Carlos Sainz a Markku Alen doplňoval jen na některých soutěžích. Celica GT-4 fungovala skvěle, větší problémy dělalo Schwarzovi vyhýbání se nehodám. Okolnosti se sešly až v Katalánsku v roce 1991, kde vyhrál. Bylo to však jeho jediné vítězství nejvyšší soutěže v kariéře. Toyotu to stále nepřesvědčilo k tomu, aby mohl startovat na všech soutěžích, což naopak nabízelo Mitsubishi.
Schwarzovým úkolem bylo kromě startů ale hlavně ladění nového Lanceru Evolution, který nahradil velký a těžký Galant VR-4. Nakonec se starty v celé sezoně ukázaly jako plané sliby. Schwarz sice pomohl s vývojem, ale lepší výsledky v týmu zajížděl Tommi Mäkinen, za kterým navíc stál cigaretový gigant Pall-Mall s řádným balíkem peněz. A tak se Schwarz opět vrátil k Toyotě. Nová Celica GT-Four byla skvělá a rychlá, konečně měl startovat v kompletní sezoně. Jenže rychlost auta nebyla zcela legální a tým byl ze šampionátu vyloučen. Schwarz startoval alespoň v Mistrovství Evropy, vyhrál tři soutěže i celý šampionát, navíc ještě vyhrál na konci roku britskou RAC, tehdy součást šampionátu Formule 2.
V roce 1997 začaly startovat speciály WRC a Sainz se stal jezdcem u týmu Ford. Typ Escort WRC však nestačil na modernější auta, navíc v polovině sezóny se tým restrukturalizoval a přesouval do dílen M-Sportu. Schwarze vystřídal Kankkunen, tým mu navíc neprodloužil smlouvu a celou soutěž nakonec řešil soud. Vypadalo to na konec kariéry, jenže se dostal k britskému Prodrive, kde se tehdy testovala převodovka nové Škody Octavie WRC. Se šéfem týmu Pavlem Janebou si sice moc nesedl, ale pro vývoj auta udělal obrovské množství práce a po původní ostudě se z Octavie stalo rychlé a spolehlivé auto. V roce 2001 se typ Octavia dostal na vrchol, Schwarz vyhrál několik erzet a dosáhl třetím místem na Safari rally na nejlepší výsledek Škody v Mistrovství světa.
Schwarz ale u Škody zůstat nechtěl a pokoušel se získat místo v týmu Peugeot, jehož typ 206 WRC patřil tehdy k nejlepším autům a získal i několik titulů. Francouzi ale získali čerstvého mistra světa Richarda Burnse, a tak jediné volné místo pro Schwarze zbylo u týmu Hyundai. Speciál Accent WRC byl ovšem silně nespolehlivý a navíc málokdy vydržel nešetrný razantní styl Schwarzovy jízdy. Na konci roku 2003 navíc tým Hyundai ze šampionátu definitivně odešel. Schwarz se vrátil ke Skodě, která tehdy měla novou Fabii WRC. Opět se snažil pomoci s vývojem, na tratích však zajížděl standardně horší výsledky, než mladší a mnohem méně zkušení jezdci, kteří se střídali na druhém soutěžním speciálu. Podle mnohých fanoušků tehdy zabíral místo lepším jezdcům, a tak kazil výsledky týmu, čímž si je znepřátelil. Po dvou letech přišlo rozhodnutí tým rozpustit a část vybavení i aut za výhodných podmínek odkoupil právě Schwarz, což opět budí u českých fanoušků nevoli, kteří v tom viděli dlouhodobý záměr. V soukromých rukou totiž Fabie najednou fungovaly velice slušně. Schwarz svět rally ale zcela neopustil, komentoval soutěže pro televizi RTL a vyzkoušel si závod Baja 1000.
