10 věcí, které musíte vědět o legendárním Bugatti Veyron

Když Volkswagen vydal příkaz k vytvoření sériově vyráběného superauta, které bude mít silniční homologaci, výkon tisíc koní a maximální rychlost přesahující 400 kilometrů za hodinu, mnoho lidí jen nevěřícně kroutilo hlavou. V roce 2005 však přišel šok a Bugatti Veyron se skutečně začalo vyrábět – placaté hyperauto mělo šestnáctiválcový motor poskládaný do tvaru W, výkon 1001 koní a maximálku přes 400 kilometrů za hodinu. Technologický milník však vyžadoval unikátní technická řešení, kompromisy a nestandardní provozní předpisy. Vybrali jsme těch 10 nejzásadnějších faktů o legendárním supersportu.

Sériový model umí zrychlit z nuly na nejvyšší rychlost 408,84 kilometrů v hodině za méně než jednu minutu. Auto však limituje elektronika, která údajně nejde obejít, jinak by frčelo až 431 kilometrů za hodinu. Zajímavé jsou také akcelerační časy – zrychlit na stovku Veyronu trvá jen 2,5 sekundy, na 200 km/h jen 7,3 sekundy a hranici 300 km/h protne auto už za 16,7 sekundy od startu.

Bugatti Veyron umí však zastavit rychleji než akcelerovat. Ze stovky na nulu zpomalí už za 2,2 sekundy. Dalším úžasným faktem je zastavení z nejvyšší rychlosti kompletně do klidu – k tomu vůz potřebuje pouhých 10 sekund.

Běžná auta mají 2 až 3 chladiče a potkat sériový model se čtyřmi nebo pěti radiátory je poněkud ojedinělé. Věděli jste, že teplo, které vyprodukuje spalovací motor Veyronu, by mohlo po celou zimu vytápět až 100 domácností? Ke správnému fungování potřebuje auto víc chladičů, než dostanete dárků v teleshoppingu, když zavoláte ihned. Uvnitř Veyronu jich pracuje rovnou deset.

Velká síla potřebuje velké brzdy, čehož si v Bugatti jsou vědomi, proto v autě nejdete dva typy brzdových systémů. Standardní mechanické brzdy využívají vrtané a vzduchem chlazené kotouče vyrobené z kompozitních materiálů. Přední třmeny nesou čtyři brzdové destičky a sílu jim dodává osm pístků. Zadní brzdy mají také čtyři destičky, ale už jen šest pístků.

Auto využívá ještě vzduchovou brzdu, ale ne tu, kterou znáte z nákladních aut nebo velkých autobusů. To zadní aktivní křídlo poskytne při nucené deceleraci až jednu třetinu brzdného výkonu.

Nová sada speciálních a na míru ručně dělaných pneumatik z gumárny Michelin stojí okolo 700 tisíc korun. S každým třetím přezutím se vyžaduje také výměna disků, které stojí dalších 1,6 milionu korun. Samotné gumy vydrží při maximální rychlosti pouhých 15 minut, potom se běhouny opotřebují pod bezpečnou mez. Na provoz v zimě taky zapomeňte – dezén vhodný na led a sníh pro tohle auto neexistuje.

Jestli jste fanouškem čisté mobility a nízkého palivového apetitu, raději tenhle odstavec vynechte. Bugatti Veyron spotřebuje průměrně podle severoamerických tabulek 21,38 litru benzinu na sto kilometrů. Na dálnici spálí auto zhruba 18 litrů na sto, zatímco ve městě spotřeba vystoupá až ke 29,4 litrům na sto kilometrů. Do palivové nádrže se pak vejde rovných 100 litrů benzinu a při rychlostech nad 400 kilometrů za hodinu se plný zásobník naturalu vyprázdní už za 12 minut.

Palivová čerpadla pracují osmkrát rychleji než palivové pumpy u běžných aut. Vzhledem k objemu motoru, počtu válců a maximální rychlosti potřebuje šestnáctiválec k chodu zkrátka daleko více pohonných hmot. Nehledě na fakt, že se placatý supersport musí častokrát prát s gravitací a silným odporem vzduchu.

Chladicí směs pomáhá udržovat optimální teplotu pohonné jednotky – v případě Bugatti Veyron jde o zážehový agregát W16 se 64 ventily a čtyřmi turbodmychadly. Celkem ve třech chladičích pak proudí přes 50 litrů chladicí kapaliny.

Maska chladiče ve tvaru koňské podkovy je vyrobena z titanu, plní dekorační funkci a usměrňuje vzduch pro chlazení předních brzd. Samotný komponent také patří k poznávacím znamením tohoto ikonického vozu 21. století. Věděli jste, že karoserii auta navrhoval Jozef Kabaň?

Aby mohlo auto vychrlit jeho monstrózní sílu, potřebuje k tomu hodně kyslíku. Při maximální možné rychlosti Veyron nasává skoro 47 tisíc litrů vzduchu za minutu. Takový objem by dokázal naplnit 10 tisíc horkovzdušných balonů nebo zásobovat životadárným kyslíkem tři zdravé dospělé lidi po dobu tří dnů.

Konstrukční základna vozu se dělí na tři segmenty – jde o zadní prostor pro pohonné ústrojí, střední segment, kde je posádka, a přední modul s kufrem. Tyto části spojuje 14 titanových šroubů, přičemž každý z nich stojí přes 2 000 korun.

A co vy? Máte rádi klasické Bugatti Veyron nebo spíše prahnete po jeho nástupci, kterým je Bugatti Chiron?